Vážení kolegové

Vážení kolegové, vstupuji po dovolené do vaší vřavy nikoli ze zásady „cuius regio...“, ale pro „non omissione“. Předesílám, je mi 50, a proto zvažuji vaše počínání trochu s časovým a generačním odstupem. Za druhé – na internet se připojuji pouze v zaměstnání (připojení doma jsem už před třemi lety zrušil – ze zcela praktických důvodů).

Před dovolenou jsem jsem sledoval vaši vzrušenou debatu na osobních stránkách kolegy Víta Zvánovce (!). Byl jsem znechucen celou Wikipedií. Po třech dnech jsem byl nucen přerušit dovolenou a řešit neodkladnou smluvní záležitost v zaměstnání. Několik hodin jsem studoval vaše přestřelky, včetně diskuse o odejmutí správcovství, kam se přesunulo hlasování o kolegovi Zvánovcovi a včetně diskuse k článku interrupce. Byl jsem znechucen ještě více a spěšně jsem odcházel, nechtěje si kazit dovolenou.

Rád bych nyní stručně a jasně vyjádřil svůj postoj k tomuto „problému“:

1. Wikipedie je unikátní mnohojazyčný ODBORNÝ projekt – ten kdo se v ní ocitne, hledá INFORMACI ke svému tématu, a to informaci dobrou, důvěryhodnou a neutrální. Tomuto cíli (aby čtenář našel svou informaci) by mělo být podřízeno všechno vaše/naše počínání. Jazykový styl tohoto odborného díla by měl podléhat odborným hlediskům, spíše než hlediskům demokratickým (nelze např. „demokraticky“ odhlasovat, že Země je placatá, nebo tvaru kostky). Tedy cílem, který byste měli mít neustále před očima (odpověď na otázku PROČ TU JSME?), je co nejobsáhlejší encyklopedie, se všemi možnými POV, která je něco mezi „obecnou“ a „vědeckou“, taková, aby hloubkou a rozsahem svých informací uspokojila všechny čtenáře. Pochopitelně, odborná úroveň stoupá s časem (tak jako zraje víno).

2. Na veškerou vaši komunikaci se vztahují všechna pravidla, která existují ve Wikipedii jako celku – včetně Wikietiky a Příručky pro aplikaci NPOV. Tedy slušnost a věcnost především.

3. Jedna ze zásad je: informace do článků encyklopedie přidávat, nové myšlenky (nové POV) přidávat, a tak zvyšovat NPOV článku. Nikoli mazat, vyhazovat, odstraňovat. A hlavně, pokud je takových POV více, důkladně dokumentovat zdroje dat, odkud jsou brány.

4. Stejně tak byste si měli počínat i v užším kruhu správců, tedy pokud česká Wikipedie roste, musí růst samozřejmě i počet správců, abyste úkoly s údržbou lépe zvládali. Každý z vás by měl ustanovit na základě důvěry, nejméně dalšího jednoho až dva nové správce. Českých Wikipedistů je asi 1200, a optimální počet správců nechť je – dejme tomu – 30 osob. Tedy nikoli kruh Administrátorů zmenšovat, ale rozšiřovat.

5. Trpíte ponorkovou nemocí. Anonymní spolupráce nemotivuje seriózní přístup k práci (ne nadarmo psychologické studie zjišťují, že na Jižním městě v Praze, kde jsou kilometry šedivých paneláků, trpí nejvíce lidí z celé ČR depresemi a psychózami). Potřebujete něco, jako MCC#MCC-training, nebo Team building. Zkrátka budete se muset více OSOBNĚ setkávat, ne jen občas a jen někdo. Schůzka(schůzky ?) U Frgála byl dobrý začátek („Pub event“). Další schůzky by měly mít charakter seminářů, které by řešily konkrétní problémy (tedy s předem připraveným věcným programem, k jakým ODBORNÝM problémům chcete hovořit a formou brainstormingu hledat řešení).

6. HLASOVÁNÍ:

6.1. Hlasování při ODBORNÉ práci, a na soukromém wiki-projektu (nedej Bože, aby Jimby si jednou řekl, že už toho má dost, a vypnul Wikipedii – veřejná nadace Wikimedia není žádnou zárukou), je tak trochu nesmysl.

6.2. Proto jsem hlasoval, aby správcovské právo bylo ponecháno, a aby se přestalo hlasovat.

6.3. Pokud na Wikipedii chcete hlasovat:

6.3.1. tak až v krajním případě, kdy nějaká otázka skutečně není řešitelná jinak (nikoli však, že kdokoli si vymyslí jakékoli hlasování, a jeho podmínky budou platit pro všechny Wikipedisty – hlasování by mělo být vždy předem dohodnuto)

6.3.2. a pokud skutečně hlasovat, jako krajní prostředek pro všechny (v odborné práci se mu spíše vyhněme), a chceme použít k řešení demokratický prvek, pak MUSÍTE VYROZUMĚT VŠECHNY WIKIPEDISTY bez rozdílu – tedy k hlasování připravit KAMPAŇ – tedy vyrozumět všech asi 1200 wikipedistů, že se něco takového koná – a tady vzít v potaz 2/3 většinu (pak, až sečtete/vyhodnotíte hlasy, možná poznáte nesmyslnost tohoto počínání). Jinak se NEJEDNÁ o DEMOKRATICKÉ hlasování!

7. Jestliže v případě encyklopedie jde o odborné dílo, vaše pozornost by se měla zaměřit spíše na ODBORNÉ ŘEŠENÍ problémů, totiž snažit se optimálně hospodařit s lidským potenciálem, který je momentálně k dospozici, a také s datovým materiálem, který vám tito lidé poskytnou. Veškerá data musí být dobře dokumentována (Externí zdroje, Literatura, Jiné zdroje apod.) a dobře utříděna. Žádná nová informace by neměla být vypuštěna.

8. Namísto hlasování navrhuji jednak osobní schůzky, a jednak DISPUTACE, řízené diskuse na určité téma problému, předkládat všechna PRO a PROTI a hledat optimální řešení. Jeden takový návrh jsem připravil, a tak jak jsem jej sepsal 3.den mé dovolené, jej předkládám v nezměněné podobě TADY. Poohlédněte se po tom, jaká jsou pravidla disputací na dnešních universitách a stanovte tak pravidla naší řízené diskusi na Wikipedie:Disputace. Tady by bylo zcela na místě, aby všichni disputanti, alespoň po dobu disputace, VYSTOUPILI z ANONYMITY. Navrhuji první wikipedickou disputaci svého druhu: Wikipedie:Disputace/VítZvánovec versus group4.

9. Pokud je potřeba Arbitrážní komise, nebo Rada starších, nebo prostě Mediators, pak by se tito wikipedisté měli rekrutovat nikoli z „moci výkonné“ (z administrátorů), ale skutečně z trochu starších a zkušených wikipedistů, aby nedocházelo ke střetům zájmů. Jinak je to zcela v pořádku – administrátoři ať jsou mladí lidé, nabití energií, kteří mohou pro Wikipedii udělat hodně práce. S věkem ubývá dechu (a časových kapacit – ne každý může celé dny a noci sedět u Wikipedie a řešit „naléhavé problémy“), ale zkušenosti zůstávají. Tedy funkce Administrátora a Poradce (nebo Mediátora) je neslučitelná. Proto uvažuje o tom, že např. bývalí Administrátoři by se výborně hodili jako Poradci, Prostředníci, nebo chcete-li, členové Arbitrážné komise. Ta by neměla být „nafurt“ stejná, ale měl by to být seznam takových osob, a sporné strany by si vybrali dejme tomu 3, nebo 5 osob a požádaly je o vykonání arbitráže. Výsledkem by pak mělo být DOPORUČENÍ, které by následně vykonali Administrátoři (pokud nedojde domluvou k vyřešení, a je zásah Adminstrátorů zapotřebí). Myslím tím na budoucí pozici např. kolegy Víta Zvánovce, pokud byste dosáhli jeho desysopizace.

10. Pokud nemáme na české Wikipedii na něco „návod jako na to“ – pak nerozpoutejme flamewar, ale hledejme v hlubinách anglické Wikipedie (a na Wikipediích v jiných jazycích – proto volte uvážlivě další Administrátory, hlavně ty, kteří ovládají více jazyků) a na Meta, jak byly podobné situace řešeny v minulosti. Přeložte je do češtiny a umístěte do prostoru Wikipedia:xxx. Tím se dá předejít mnoha takovýmto neplodným diskusím a hlasováním, které nic neřeší.

Je tady jedno ŘEŠENÍ o déletrvající absenci Administrátora (někdo je citoval z Meta): po půl roce nečinnosti Správce, práva správce na Meta AUTOMATICKY zanikají. Tedy nikoli hlasovat, ale najít už hotové řešení, které se v tomto mnohojazyčném projektu už někdy někde použilo a použít je stejně. Celý projekt má být koherentní jak daty (interwiki) tak procedurálně. Máme možnost se poučit. Je jasné, že „mé“(meťácké) řešení je návrh pro českou Wikipedii, a kdokoli ze správců jej může okamžitě smazat, že?

To je tedy mé „desatero“, které vám předkládám k uvážení.

Promiňte, bylo ještě hodně co říci, ale musím se také věnovat svým činnostem mimo Wikipedii.

Jan Pospíšil --Jan 20:30, 31. 7. 2005 (UTC)

konec originálního textu---------

Přidat téma

Diskuse s wikipedistou:Jan Pospíšil/Archiv 4

Vážení kolegové