Diskuse s wikipedistkou:Houstička/1

Uvítání

Vítejte na české Wikipedii!

Dobrý den! Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si na úvod některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Úvod – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články – Slovníček

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, využijte stránku Potřebuji pomoc nebo navštivte klub Wikipedie ve svém okolí; chcete-li navrhnout nějakou změnu, přidejte ji do diskuse Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými tématy či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie. Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se Vám přispívání bude dařit.

---

Don't speak Czech? Please see the welcoming message in English. • Не говорите по чешски? Прочитайте сообщение на русском.

---

Vítám Vás do rodiny wikipedistů--LektorHDa (diskuse) 30. 9. 2019, 23:08 (CEST)

Metuzalémova absolventská hvězda

Metuzalémova absolventská hvězda

S radostí Vám uděluji wiki-vyznamenání za úspěšné absolvování začátečnického kurzu "Senioři píší Wikiipedii" a zejména za odvahu při samostatném zakládání článků. Těším se na Vaše další editace! --Helena Dvořáková (diskuse) 15. 11. 2019, 09:04 (CET)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Senio%C5%99i_p%C3%AD%C5%A1%C3%AD_Wikipedii/N%C3%A1vody/%C5%A0ablona_P%C5%99eklad

https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Senio%C5%99i_p%C3%AD%C5%A1%C3%AD_Wikipedii/N%C3%A1vody

Smazání části diskuse

Dobrý den paní kolegyně, obávám se, že smazáním mého upozornění otázku nevyřešíte. Zkuste něco konstruktivnějšího. --Gampe (diskuse) 29. 12. 2019, 14:23 (CET)

Mistře, smazal jste mi jeden odkaz a já to vzala na vědomí. --Houstička (diskuse) 29. 12. 2019, 15:32 (CET)

@Houstička:No já jsem si spíše myslel, že jste chtěla doplnit nějakou informaci do článku Brandýs nad Orlicí a odzdrojovat to dotyčným článkem a nějak se to nepovedlo. Pokud Vám s tím můžu nějak pomoci, napište mi. --Gampe (diskuse) 29. 12. 2019, 18:11 (CET)

Dějiny římskokatolické církve, inkvizice a exulanti

Hezkou neděli přeji. Vážená paní kolegyně, musel jsem trochu pozměnit jednu Vaší editaci Dějiny římskokatolické církve v Česku. Smísila jste v ní totiž dvě věci: rekatolizaci (mám raději novější termín katolická reformace, ale to je vedlejší) a inkvizici. Zde jste odkazovala na "metody římské inkvizice" - ovšem římská inkvizice v pravém slova smyslu u nás nikdy neexistovala. Ne každé vyšetřování a ne každý nátlak té doby byl automaticky inkviziční. Tímto konstatováním nehájím jakékoliv násilí na komkoliv, pouze podotýkám, že nelze míchat dvě věci dohromady. Podobné zjednodušení jsem u Vás zaznamenal v těch přidaných odstavcích o exulantech v místopisných článcích. Píšete tam: "V 18. století v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace ..." - ovšem oni tu rekatolizaci neprováděli jen jezuité a bylo by opět značně zjednodušující a schématické vidět za vším tím děním jenom je. A ta přidaná zmínění o díle paní Štěříkové mi přijdou jaksi nadbytečná. Spíše by se dala dát do poznámky nebo reference, ale rozhodně bych zmínku o ní necpal do každého místopisného článku, kde se zmíní exulanti - přece jen stále platí, že Wikipedie není nástrojem propagace. S pozdravem --Vianney nove (diskuse) 10. 5. 2020, 08:45 (CEST) == Dobrý den, nevím, kolik času ještě mám... Chybí článek o českých kacířích, chybí informace ze zahraničních a církevní archivů, chybí osobnosti z řad exulantů v zahraničí... Původ majetku katolické církve... Velice zjednodušeně: Jednota bratrská byla sekta, Bible kralická byla na indexu, kdo ji četl nebo šířil byl kacíř. Usvědčený kacíř dle mandátů Karla VI. byl odsouzen k ročním nuceným pracem, po propuštění pak byl pod dohledem. Ale, jestli setrvá v bludu, prodlouží se mu nucené práce až na tři roky. Jestliže se vrátí ke katolické víře, ale jen naoko, tak bude trestán za dvojnásobný čin odpadlictví. Takže muži, kteří jsou dostatečně fyzicky zdatní budou odsouzeni na nucené práce na neomezenou dobu (tj. dokud můžou pracovat), ti, kteří nejsou fyzicky zdatní budou budou odsouzeni k tělesnému trestu (bití) a k zabavení majetku. To se týká všech měšťanů, venkovanů, urozené osoby, radní a královští zaměstnanci - tam se musí soud před vynesením rozsudku vyžádat rozhodnutí krále. Kazatelé a organizátoři (např. tajných shromáždění) budou sťati mečem (Jeden byl rozčtvrcen zaživa...). Distributoři knih (kupci, formani, handlíři) budou popraveni. Jejich majetek zabaven. Udavačství (konfidenti) je podporováno. Třetina konfiskovaného majetku připadá udavači... Platí pro Čechy a Moravu. Ale v Horních Uhrách (Slovensko)i jiných oblastech mocnářství se nekatolíci tolerovali. Zachoval se například seznam 515 vyšetřovaných osob z pražských měst a okolí (1728-1729)... V roce 1765 se pražský arcibiskup chlubí pílí svých duchovních správců, misionářů: "...kteří po celý rok probíhají města, vsi, chatrče a všeliké lesní skrýše a ve svých stanicích stálou stráž konají, podezřelé z kacířství označují arcibiskupské konzistoři, proti nimž pak se postupuje přísnou inkvizicí, že kacířství nikde nemůže se pevně uchytiti." Jméno arcibiskupa - Antoním Petr hrabě Příchovský. Veřejné mandáty Karla VI. znali všichni včetně evropských panovníků... takhle nějak bych mohla pokračovat... Chcete-li znát některé příběhy exulantů, přečtěte Běh života (Edita Štěříková), pravdu najdete, když budete chtít i jinde... Vynechávat z českých dějin 17. a 18. století (dnes by se řeklo genocida)... Škrtejte si, jak chcete... pravdu nemáte. Nic ve zlým - houstička

Stále nicméně platí, že inkvizice zde nerovná se inkvizice římská (na kterou jste odkazovala v daném článku). Je třeba si ujasnit pojmy. Inkvizice (z lat. inquiro, přeloženo jako vyšetřování) u nás neznamená římská inkvizice. Což by jste zjistila, kdyby jste se podívala do toho článku "Římská inkvizice". To, co jste odkazovala je článek o dnešní Kongregaci pro nauku víry, nikoliv o jakékoliv instituci někde ve světě vedenou římskokatolickou církví. To, co citujete, text Příchovského o "přísné inkvizici" tedy znamená, že bude zavedeno přísné vyšetřování. Je to trošku hra se slovíčky, ale jak by řekl jeden můj učitel: Musíme se smířit s tím, že máme v historii rozkolísanou terminologii. Nesměšujte tedy institucionální inkvizici a inkvizici ve smyslu termínu pro vyšetřování. Je třeba pátrat po smyslu textu. Ne vše, co se jako inkvizice označuje, nebo v historii označovalo, je inkvizicí římskou. Inkviziční procesy například na Šumpersku a Losinsku například iniciovala místní šlechta a místní kněží se je naopak snažili zastavit a někteří z nich to zaplatili životem (šumperský děkan Lautner, losinský farář König, ...). A předsedou těchto tribunálů nebyl duchovní, ale laik, nedostudovaný právník - to jen tak na okraj.

A opět k paní Štěříkové: její práci zas až tak moc neznám, ale myslím si, že s jejím dílem není třeba "tapetovat" v hromadě článků, které jsou v prvé řadě místopisné a nikoliv dějepisné: přece jen Wikipedie nemá být reklamou komukoliv. Mimochodem: Bible kralická nebyla na indexu kvůli textu překladu, ale kvůli poznámkovému aparátu. To jen tak na okraj. A když jsme u toho (v závěru Vaší reakce zmíněného) škrtání, tak právě proto, že škrtat nechci, a naopak chci zachovat objektivitu ... právě proto upozorňuji na to, že místy hodně zjednodušujete. Dějiny nikdy nebyly černobílé, kdy na jedné straně by byli padouši a na straně druhé ti jediní svatí a neposkvrnění. Pax. --Vianney nove (diskuse) 10. 5. 2020, 13:02 (CEST)

Pochopila jsem. Jakoukoli zmínku o E.Štěříkové(i reference) jste smazal a po mne chcete, abych skončila. Beru na vědomí. --Houstička (diskuse) 11. 5. 2020, 11:30 (CEST)

Naopak, nesmazal. Toliko v článku o Hlavňově, kde jsem tento výskyt zaznamenal poprvé. Všude, kde jste ho vložila jinde, tam zůstal. A rozhodně nechci, abyste skončila. Spíše bych rád, aby jste se zkusila zamyslet, zda by některé věci nešly dělat poněkud jinak. Protože opravdu (ať se to líbí, nebo ne), ty dějiny černobílé nejsou. Osobně proti Vám nic nemám, jen mám pocit, že jste prostě určitým způsobem zaujatá a přebíráte určitá schémata, která poněkud zkreslují. --Vianney nove (diskuse) 11. 5. 2020, 12:35 (CEST)

Vianney nove se ve své zanícené apologii římskokatolického náboženství dopouští tvrzení až legračních. Podle něho „bible kralická nebyla na indexu kvůli textu překladu, ale kvůli poznámkovému aparátu". Tato bible však vycházela od roku 1596 bez poznámkového aparátu, jako tzv. jednodílka. Tedy podle tohoto učeného wikipedisty se kralická jednodílka zřejmě mohla i v letech 1628–1781 v českých zemích volně šířit, nikomu nebyla zabavována, nikdo pro její vlastnění nebyl pronásledován - vždyť žádné poznámky v ní nebyly, jen holý překlad! Podobně tento wikipedista mlží ve věci inkvizičních procesů, ty by nebyly možné bez souhlasu a požehnání církve, ať se již na tom nebo onom procesu podílel kdokoliv. Historie by opravdu neměla být černobílá, ale lidé se vždy snažili přibarvit ji dle svého gusta a hlavně retušovat to, co se nehodí. Vianney nove v tom není výjimkou.--37.48.25.230 13. 5. 2020, 15:40 (CEST)

Milý anonymní kolego, autore jedinkého příspěvku, co se Bible Kralické týče, tak můžete mít pravdu, nicméně všimněte si, že toto tvrzení píšu jen v rámci diskuse zde s kolegyní a necpu jej jako tvrzení do článků. Ovšem poznámka: třeba Veleslavínská bible nevadila. A připouštím, že se mohu mýlit. Co se toho ostatního týče, tak Vy zase mlžíte ve věcech těch inkvizičních procesů. Ty u nás na Losinsku spustila šlechta - Bobliga si pozvala hraběnka z Galle a to je faktem. To, že na olomouckém biskupství tou dobou seděl biskup, který se zdráhal do těch věcí zasáhnout a raději nechal Bobliga řádit, to je pravda. Stejně je ale pravda, že to byli právě katoličtí kněží z té oblasti, kteří se snažili tu šílenost zastavit. V té době ostatně praxe čarodějnických procesů měla v katolické církvi své kritiky - zejména jezuity (Friedrich Spee a jiní). Opět platí, že historie není černobílá a jezuité nejsou jen "knížek hubitelé lití". Stejně, jako je pravdou, že čarodějnické procesy nejsou katolickým specifikem. Pokud mi paměť dobře slouží, rád své odpůrce nechával upalovat třeba takový Kalvín. Připusťme, že ten mohl upalovat své názorové odpůrce, a nikoliv "čarodějníky". Co ovšem řeknete na takové procesy ve Švýcarsku a jiných protestantských zemích? --Vianney nove (diskuse) 13. 5. 2020, 16:12 (CEST)

Český král Jiří z Poděbrad byl z katolické církve exkomunikován (Česko-moravská kronika, autor Karel Vladislav Zap aj.) Tuto informaci Vianney smazal (klatbu nechal). Smazal reference vedoucí k Editě Štěříkové, protože ji nezná. Mezi exulanty byli i bývalí jezuité nebo generál kapucínského řádu Bernardino Ochio, Ital, ‡1564 Slavkov u Brna, exulant, jenž se stal kazatelem reformace... To ve wikipedii není, ve wikipedii chybí hodně informací, ale Vianney maže i to, co bylo doloženo... Škoda času i slov...--Houstička (diskuse) 13. 5. 2020, 17:27 (CEST)

Přesněji řečeno, smazal jsem některé reference, vedoucí k paní Štěříkové, zdaleka ne všechny - opět zjednodušujete (jen si do mně kopněte, já už to nějak snesu). Ohledem Jiřího z Poděbrad je třeba říci, že tam je nejasné, jak chápat utrakvisty. Pokud bychom je chápali jako součást katolické církve, mohl papež utrakvistu exkomunikovat (hodně zjednodušeně řečeno: "vyhodit z církve"). Pokud nebyli utrakvisté součástí katolické církve, pak by exkomunikace byla zbytečná (protože utrakvista by byl chápán jako ten, kdo "vyhozen" už je). Z církevněprávního hlediska lze dnes - stejně, jako tehdy - exkomunikovat jenom katolíka. Je třeba zamýšlet se nad těmi věcmi do důsledku. A tedy vyberte si: byl Jiří z Poděbrad katolík? Nebo byl díky svému husitství už dávno mimo církev? Je totiž zbytečné "vyhazovat z církve" toho, kdo k ní tak nějak samovolně nepatří, a nad kým tedy nemá příslušná "vyšší autorita" pravomoc. --Vianney nove (diskuse) 13. 5. 2020, 17:43 (CEST)

Souhlasím. Bylo to absurdní, nesmyslné, nelogické... Ale stalo se. Obřad exkomunikace českého krále katolická církev veřejně provedla a dala na vědomí celému světu. Slovy Bohumila Hrabala "Kterak neuvěřitelné se stalo skutkem..." Hezký den :-)--Houstička (diskuse) 14. 5. 2020, 10:59 (CEST)

Milá Houstičko, milý Vianney! Bylo zajímavé sledovat váš dialog, až na drobnosti věcný, bez osobních urážek. Jste oba zapálení pro věc, bohužel každý jste na jiné straně a každý znáte podrobněji svou oblast. Dozvěděla jsem se zajímavé věci. Zvlášť to kolem exkomunikace Jiříka. V náboženských otázkách a terminologii se moc nevyznám, ale husiti sami se (na rozdíl od pozdějších protestantů) cítili součástí jediné církve, jen ji chtěli napravit k "obrazu církve původní", ovšem hlavy církve je prohlašovaly za kacíře - i když to asi není totéž jako exkomunikace. Na Basilejském koncilu jim byl přece kalich povolen a nebyla založena žádná nová církev... Jinak reklama na WP opravdu být nesmí, přebytek referencí netýkající se hlavního předmětu, co tak trochu jako reklama vypadá, asi taky ne. Takže tady je i mazání na místě, tak se Houstičko nezlobte. Drobné nepřesnosti ve formulacích, ty jsou vždycky k diskusi a hledá se kompromis (někdy těžko). Smír! --Helena Dvořáková (diskuse) 14. 5. 2020, 14:46 (CEST)

Richard Weiner

Dobrý den, všiml jsem si že jte dala do článku Richard Weiner externí odkaz na knihu v pdf. Převedl jsem externí odkaz na referenci. Externí odkazy v textu nemůžou být. Já jsem vložil referenci vedoucí na knihu v pdf, ale taky to není vhodné. Protože reference má něco dokládat a tato reference nic nedokládá. To že napsal tyto básně se lehce čtenář doví s odkazu v odstavci Externí odkazy na položce Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Richard Weiner. Nevím zda máme pravidlo jak odkazovat na samotnou knihu v odstavci Dílo? Bylo by dobré kontaktovat vašeho mentora a zeptat se, jak se odkazuje na samotné dílo autora. Děkuji za pochopení a za vaší práci na Wikipedii. --Podroužek (diskuse) 29. 5. 2020, 17:58 (CEST)

Taky si nejsem jista... Dotaz jsem poslala.--Houstička (diskuse) 29. 5. 2020, 18:57 (CEST)

Milá Houstičko, je to zdá se složitější... @Podroužek, Vojtěch Veselý: Nevím, jak odkaz na digitalizované dílo udělat správně, nikde jsem nic nenašla (chtělo by to udělat nápovědu, je-li pravidlo). To, že je něco dostupné online, je dost užitečná informace, aby byla vidět rovnou. Já zatím dělala jen odkazy do krameria NK (pomocí šablony) - do Externích odkazů hromadně, nebo na konkrétní dílo za něj (viz Karl Herloßsohn), ale šablona se chová jinak. Když je jen jeden odkaz, tak bych to dala u díla tak, jak to bylo původně, i když to je externí odkaz, jen bych vyhodila "[online]. [cit. 2020-05-29]." V referencích se mi to nelíbí. Je to pdf, textový přepis, nikoli digitalizace, takže šablonu kramerius využít nemůžeme. --Helena Dvořáková (diskuse) 31. 5. 2020, 18:26 (CEST)

Přikládám podobnou stránku, kde je něco podobného (Hus dle nejnovější literatury. Opravy a doplňky...), tak by se mi to líbilo, ale neumím to https://cs.wikipedia.org/wiki/Augustin_Alois_Neumann  :-) --Houstička (diskuse) 31. 5. 2020, 18:33 (CEST)

Oslí pohřeb

Děkuji za informaci o dvorském dekretu z 16. 3. 1782. Bylo by ale dobré uvést, jaký byl vztah onoho dekretu k institutu oslích pohřbů, co konkrétně normoval. V nynější podobě je to poněkud bezobsažné.--Qasinka (diskuse) 3. 9. 2020, 13:20 (CEST)

Tímto dekretem to skončilo. (Aspoň doufám) --Houstička (diskuse) 3. 9. 2020, 13:32 (CEST)

Václav Jan Sommerschuh

Dobrý den, díky za článek, fotku jsem dal do infoboxu, jak jste chtěla. Těším se na další články. S pozdravy--Ben Skála (diskuse) 6. 1. 2021, 19:07 (CET)

Christian Weise

Dobrý den, v publikaci Christian Weise : zum 290. Todestag am 21. Oktober 1998. Hrsg. Uwe Kahl. Christian-Weise-Bibliothek : Zittau, 1998. uvádí Klaus Günzel, že je rozšířeným omylem pozdějšího bádání, že Elias Weise byl původem český exulant a že z exulantské rodiny pocházela pouze jeho žena a matka Christiana Weise Anna Profelt. V příspěvku Uwe Kahla je zde dále uveden rodokmen, který u Eliase a jeho otce Georga udává rodnou obec Lichtenberg (okr. Budyšín). Z tohoto důvodu Vaši editaci ruším.--Eleiodromos (diskuse) 16. 5. 2021, 13:51 (CEST)

Dobrý den, Eliáš Weise se narodil v roce 1609 a emigroval s rodiči (otec Jiří) do Lichtenberku. Tam ho soukromě vyučoval Pavel Hartman, bývalý farář z Bílého Kostela. Pak studoval na žitavském gymnaziu, na němž se později sám stal učitelem a významným pedagogem. Jeho manželka Anna byla dcerou vyhnaného faráře z České Kamenice... Dva zdroje: Pescheck, E. Štěříková... --Houstička (diskuse) 16. 5. 2021, 15:25 (CEST)

Můžete prosím uvést doslovnou citaci?

1) Klaus Günzel:"Elias Weise ... enstammt aber nicht, wie spätere Forschung immer wieder bahaupten wird, einer böhmischen Exulantenfamilie. Nur die Mutter, Anna Weise, geb. Profelt, ist die Tochter eines lutherischen Predigers aus Böhmen.", s. 5.

2) Uwe Kahl: "(rodokmen) Elias Weise * 8. 7. 1609 Lichtenberg". Proč by jeho otec Georg utíkal před tímto datem z Čech?

Štěříková zjevně čerpá z Peschecka, což je stav bádání v roce 1857. V originále díla Die böhmischen exulanten in Sachsen[1] jsem takovou formulaci, jakou uvádíte, nenašel.

Předpokládám, že žitavští historici a publicisté, kteří pečují o unikátní soubor zachovaných dokumentů o Weisově životě, mají k dispozici více informací, než měl Pescheck před rokem 1857.--Eleiodromos (diskuse) 16. 5. 2021, 16:07 (CEST)

Ještě poznámka: Pescheck píše: "(Georg) Weise hatte einen Sohn Elias, 1609 vermuthlich in Böhmen geboren." Je to tedy pouze doměnka.--Eleiodromos (diskuse) 16. 5. 2021, 16:27 (CEST)

Všem historikům chybí: zápis z matriky narození - asi rok 1609, Čechy. Dále záznam ze seznamu exulantů - včetně data složení přísahy novému zeměpánovi. Nekatolická rodina emigrovala po 1620 a Eliáš byl nedospělý, rodina by měla být někde na nějakém seznamu... třeba exulantů... Nebo jinak: Vlastnili v Lichtenberku dům? Byli členy sboru... kterého... jak dlouho... datum křtu? Proč se stěhovali a stýkali se s exulanty v Žitavě? Máte odpovědi? Možná by něco věděl ředitel žitavského muzea Marius Winzeler... jestli jím stále je... Vašemu badatelskému úsilí přeji dobré pořízení. Hezký zbytek dne Vám přeje --Houstička (diskuse) 16. 5. 2021, 18:32 (CEST)

Uwe Kahl se na Weise dlouhodobě specializuje, předpokládám, že by bez zápisů v matrice těžko sestavoval jeho rodokmen. Tam, kde dokumentace schází (např. Anna roz. Profelt), uvádí pouze * nach 1614 bez udání místa narození. Tam, kde ví jistě, píše jako místo narození Lichtenberg čili to, že se otec vůbec přistěhoval z Čech je nepravděpodobné.

Další, kdo si to myslí, je Dr. phil. habil. Volker Dudeck, který ve své studii Das Zittau Christian Weises ve sborníku: ROLOFF, Hans-Gert, ed. a BEHNKE, Peter, ed. Christian Weise: Dichter - Gelehrter - Pädagoge: Beiträge zum ersten Christian-Weise-Symposium aus Anlaß des 350. Geburtstages, Zittau 1992. Bern: Peter Lang, ©1994. 373 s. S. 37. Jahrbuch für Internationale Germanistik. Reihe A, Kongressberichte; Bd. 37. ISBN 3-906752-39-9, píše o exulantském původu matky, která si vzala Eliase Weise, narozeného v Lichtenberku.

A tak lze pokračovat, další znalec Weise a autor slovníkového hesla o něm, Otto Kaemmel, píše ve své monografii Christian Weise: Ein sächsischer Gymnasialrektor aus der Reformzeit des 17. Jahrhunderts. Leipzig: B.G. Teubner, 1897, že Georg Weise byl zahradníkem v Lichtenberku a že se zde roku 1609 narodil Elias Weise[2]. Jak vidíte, zdroje, které primárně pojednávají o Weisovi (Pescheck mu věnuje asi 12 řádků), jsou zajedno v tom, že Elias Weise z Čech nepocházel.--Eleiodromos (diskuse) 16. 5. 2021, 19:52 (CEST)