Diskuse k Wikipedii:Vyhněte se vyhýbavým slovům

Praha je nejkrásnější město na světě

Námitka proti příkladu na začátku textu :-) : Že Praha je nejkrásnější město na světě je mezi jejímim návštěvníky docela rozšířený názor, jistě bych našel celou řadu celebrit, které to prohlásily. :-) Celkem mám tedy pocit, že bych ji klidně zařadil mezi výjimky 2 (pokud jsou nositelé tohoto názoru příliš roptýleni...) I když sanmozřejmě lze věc obejít prohlášením, že Praha je obecně považována za jedno z nejkrásnějších měst světa - což je IMHO neoddiskutovatelný fakt, byť někdo, kdo zabloudil do pustějších uliček plných odpadků, by možná zásadně nesouhlasil... :-) Cinik 20:57, 3. 7. 2006 (UTC)

No ten výrok je jistě POV, titul nejkrásnější město světa je připisován vícero městům. Mezi těmi celebritami třeba najít nějaké, které jsou považovány v této oblasti (estetika?) za autority a citovat je, najít nějaké žebříčky ([1] - i když tento zrovna moc autoritativní není), mluvit o faktech, jako je např. objem cestovního ruchu, atd. Uznávám, že je to mnohem těžší, než uvést tvrzení bez dalších informací. Pouhá formulace "Praha je svými návštěvníky považována za jedno z nejkrásnějších měst světa" zní jako z reklamní brožury a skeptickému čtenáři neřekne nic. --Beren 21:56, 3. 7. 2006 (UTC)

Vynechal jsi slovo některý. Troufám si tvrdit, že Praha nebude mít vůči ostatním kandidátům horší poměr než kočka proti psovi. Informace je sice obecná, ale řekne čtenáři, že Praha je vážný kandidát na tento titul - což by dosvědčil i fakt, že tam ta informace zůstala. Cinik 22:01, 3. 7. 2006 (UTC)

U kočky a psa ten poměr nebyl vůbec důležitý a těžko ho nějak doložit. U Prahy se IMHO vyplatí dát si více záležet. Pokud řeknu „některými návštěvníky“, je to věta nic neříkající o skutečném významu - podobných míst považovaných některými návštěvníky za nejkrásnější jsou stovky. Pokud řeknu, že se Praha už od středověku honosí pověstí jednoho z nejkrásnějších měst světa a že její nádheře skláněli poklonu Mozart, Beethoven, Čajkovskij, Dostojevskij, … a doprovodím to citacemi některých z těchto osobností, tak tohle opravdu naznačí i nedůvěřivému čtenáři, že na tom něco bude. --Beren 22:38, 3. 7. 2006 (UTC)

Při rozšiřování článků různých vesnic o historii často používám slovo pravděpodobně (resp. patrně, je možné). Užití není dle mého názoru indicií toho, že bych chtěl do článků propašovat vlastní názor, ale jde o vyjádření míry jistoty, že se nějaká událost takto skutečně stala. V případě regionální historie je známý celkový vývoj regionu, jsou známé různé útržky pro jednotlivé vesnice a osobnosti a historikové (nikoliv já) z těchto fragmentů doplňují historii napříč vesnicemi (např. pokud je při majetkovém převodu výslovně zmíněno pět vesnic a další jsou schovány pod termínem a několik dalších) a při dalším převodu o rok později je zmíněných 5 dále prodáno s dvěmi dalšími, je pravděpodobné, že jde právě o ty nezmíněné vsi). Abych u každého takového termínu uváděl všechny autory kolektivního díla nebo se snad aktivně snažil získat výslovný výrok přisuditelný jednotlivci, mně skutečně ani nenapadne. Tolik můj pohled na toto doporučení. --Adam Hauner 09:07, 11. 7. 2006 (UTC)

Pokud jde o (nejistý) názor odborníků, je dobré je k němu uvést. IMO není nutné to při takovém objemu zakomponovávat přímo do textu (ani by to nebylo žádoucí), stačí k dané větě uvést odkaz do referencí na publikaci, z níž informace pochází. --Beren 09:58, 11. 7. 2006 (UTC)

Terminologie

Slovní spojení "věda říká" není antropomorfismus, jak se tvrdí v článku, ale personifikace. Navrhuji změnu.

Váš

--Mostly Harmless 18:09, 4. 4. 2007 (UTC)

Šablona Kdo?

Koukal jsem do tohoto článku, protože jsem hledal český ekvivalent anglické šablony {{>Who?}}, ale nic takového jsem tu nenašel, takže jsem usoudil, že takové šablona na české wiki neexistuje.

Až později jsem zjistil, že existuje, je to šablona {{Kdo?}}. Navrhuji ji tu uvést. Nazgul02 30. 10. 2009, 23:06 (UTC)

1. výjimka

Protestuji proti uvedení výjimky Pokud je tématem sama víra nebo názor. Například „Ve středověku věřila většina lidí, že Slunce se točí kolem Země.“ Nejde o zjevnou pravdu, ale právě naopak o nepravdivé klišé. A to hned z několika důvodů.

Předně ve středověku nemůže jít o žádné točení Slunce, pisatel měl na mysli patrně oběh. Možná ho zmátl nějaký špatný a bagatelní překlad z angličtiny.

Formulace včetně uvozující věty naznačuje, jako by oběh Slunce okolo Země byl předmětem víry, patrně křesťanské. To odporuje historickým faktům. Taková matoucí formulace je velmi nešťastná.

Pokud jde o oběh Slunce okolo Země, jde pisateli patrně o geocentrický model. Mýtické předvědecké náhledy žádný oběh Slunce obsahovat nemusí. Slunce může putovat po obloze aniž by cokoli obíhalo, každý večer může zanikat a ráno se rodit aniž by cokoli obíhalo nebo vůbec existovalo v noci, může se na východ dostat jiným způsobem, než oběhem, například se „proplížit“ vedle okraje ploché země. Také může putovat podzemím, proplouvat vodní Hlubinou nebo se plavit po podzemní řece, jako je Styx. Troufnu si ale odhadovat, že většina lidí o tom ve středověku vůbec neuvažovala, natož aby nějaké z těch variant věřila. Naopak, pokud bychom se omezily na geocentrický model, ta „většina lidí“ by byla flagrantním uplatněním klišé, že názory lidí mimo Evropu s Středomoří jsou bezcenné, takže ne-Evropany není potřeba zahrnovat do použitého pojmu „lidé“. Do jedné řádky koncentrovaného nesmyslu se toho vešlo docela dost. --Chun-mee (diskuse) 25. 4. 2021, 01:57 (CEST)