Diskuse:Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938
Byly by tady nekde na wiki i popis boju v pohranici v 38 proti ordnerum/sudetendetusche freikorps ?
- Takový detail, proč Češi byli vyhnáni a Němci vysídleni?:-) viz Vysídlení Němců z Československa--H11 31. 12. 2008, 17:46 (UTC)
- Také by mne zajímala odpověď na dotaz nade mnou. --Martin Kotačka 10. 4. 2010, 11:24 (UTC)
- Také by mne zajímala odpověď na dotaz nade mnou. --Martin Kotačka 10. 4. 2010, 11:24 (UTC)
- Myslím, že v české Wikipedii občas chybí neutrální úhel pohledu. PB0305 13. 4. 2010, 06:55 (UTC)
Přeneseno z diskuse k článku „Vysídlení Čechů ze Sudet v roce 1938“
editovatA propos: Dobový tisk ve vnitrozemí apeloval na obyvatelstvo, aby vysídlencům pomáhali, jak jen to bude možné, ale ve skutečnosti se zřejmě vnitrozemské obyvatelstvo dívalo na vysídlence s nedůvěrou. Slaigo 30. 11. 2011, 11:00 (UTC)
Tendenční článek
editovatPodle mého názoru je článek silně protiněmecký, obsahuje minimum faktických údajů. Jediné odkazy jsou na nacionalistický článek kdesi na internetu.
Tendenční hodnocení
editovatV odkazech je uvedena knížka autora jménem Sydney Morrell, Viděl jsem ukřižování, která v ČSR vyšla poprvé roku 1946. Psal ji britský novinář, přímý svědek událostí, zaznamenával ji rovnou v té době, a nelze ji považovat za "tendenční". Jinak poznámka: Je těžké chtít po "české Wikipedii", aby měla (sudeto)německý pohled. Je drasticky pomýlené vytvářet společný "evropský dějepis", aby se zaznamenala "skutečná pravda". Bohužel, "evropské dějiny" jsme neměli možnost po roce 1939 psát celých 50 let. (Ani potom – dokud nepřišel internet.) Místo nás je psali jiní, ti ve svobodném světě na západ od našich hranic.
Zájemcům o téma doporučuji půjčit si v Ústavu mezinárodních vztahů sborníky vzpomínek "Vyhnání Čechů z pohraničí 1938" a "Vyhnání a život Čechů v pohraničí 1938 - 1945".
Šaman 80.243.103.151 27. 6. 2012, 17:27 (UTC)
- Samozřejmě, že Wikipedie nemá mít žádný "sudetoněmecký pohled". Ale ani český. Jakkoli je sice úplná neutralita ideál, je stejně třeba se o něj brát. Například řádkové reference by tento článek potřeboval jako sůl, například, ale zdaleka nejen, k těm počtům. Zmíněné Vyhnání Čechů vs. Vysídlení Němců by si zasloužilo nějakou diskusi, medle je třeba sjednotit. --Vavrin (diskuse) 8. 2. 2014, 14:40 (UTC)
Transfer Germans from Czechoslovakia to Sudetenland
editovat- I'm not an expert, but quite many Germans moved from Czechoslovakia to Sudetenland, didn't they? It was partially an exchange.
- At the sam time many anti-Nazi Germans run away from Sudetenland.
Akutní úprava článku
editovatDivím se, jak může takový článek vůbec na Wikipedii vydržet. Neověřená tvrzení, kontroverzní tvrzení bez zdrojů, rétorika v intencích komunistické ideologie, článek zpracovaný (u tak kontroverzního tématu) na základě jediné reference. Doporučuji smazat nebo co nejdříve přepracovat podle posledních historických výzkumů.
Například evakuace obyvatelstva probíhala už od začátku září 1938. Sokol v pohraničních oblastech měl za úkol likvidovat závažné dokumenty a připravit evakuaci nejohroženějších sokolů, popřípadě sokolského majetku. V polovině září zřídilo vedení ČOS ve spolupráci s Ministerstvem sociální péče, Svazem dělnických tělocvičných jednot, Orlem a Československým červeným křížem sokolská střediska s ústředím v Tyršově domě, která organizovala péči o uprchlíky (ubytování, zaměstnání), převoz majetku Sokola, Orla a DTJ a hlídky na nádražích (Uhlíř, Sokol za protektorátu, Organizovaná rezistence ČOS, české novověké dějiny historie). --Lenka Lyalikoff 7. 2. 2016, 14:24 (CET)
- Dobrý den, tak takových článků jsou tady skutečně 'tuny', já jsem nedávno našel dokonce uživatele, který měl přes sedm set založených článků (N) a reference, zdroje neuváděl 'nikde' standardně!!!, ale nikoho to zde nezajímá. Dokonce mi bylo řečeno, že to tady kdysi bývalo takhle zvykem... Dokonce mám podezření na četná copyvia z různých knih, skript, či jejich parafráze, a to nejenom u tohoto uživatele. Jedná se o takové pasáže, silné (až akademické) výroky, které si může dovolit uvádět pouze a jenom člověk s mimořádným vzděláním a letitou orientací v oboru, sečtělostí, a to ještě 'možná'! A tento uživatel, když jsem mu to nahlas rozezlen sdělil, se mi de facto vysmál, vzal si wikidovolenou, potrestán dodnes nijak nebyl! A co hůře, před několika dny jsem narazil na dalšího, dnes velice aktivního uživatele, zase všechno beze zdrojů! Jsou na cs.wiki plagiáty, smiřte se s tím, neboť i neodcitovaná parafráze něčeho (viz duševní vlastnictví) je považována akademickou půdou za plagiát! Je to smutné, ale je tomu tak...! Rada na závěr, buď sama stejně jako já se podvolíte, skloníte a citace sama dohledáte, nebo je požadavky ošablonujete, či pasáže později smažete... Ale v tom případě, to já bych jen u 'literárních témat, o biografiích nemluvě!' jenom šablonoval, nic jiného! Osobně si myslím, že článek bez minimálně dvou průkazných referencí by sem neměl býti vůbec vpuštěn, a že se to vůbec v minulosti dělo, je šlendrián, katastrofa jako blázen hrom, neboť dnes tyto články již nikoho více nezajímají, 'hlavně že jsou, to se počítá', nikdo je zpětně nedohledává a neopravuje! No, ale co se zde budu zlobit... Tohle mě rozzuřilo k nepříčetnosti, jeden z jeho 'peckovně' neodcitovaných článků, do něhož jsem již zasáhl, čtěte - José Zorrilla! Takhle to napsat bez citací, je plagiát, i kdybych se měl jíti soudit, myslím to vážně! --Protestant (diskuse) 7. 2. 2016, 14:43 (CET)
Možná by nebylo od věci si čas od času přečíst nějaké nápovědy, doporučení či pravidlo. Pak by nedocházelo k zbytečným nedorozuměním, zde například shrnutým ve větě (cituji) Neověřená tvrzení, kontroverzní tvrzení bez zdrojů, rétorika v intencích komunistické ideologie, článek zpracovaný (u tak kontroverzního tématu) na základě jediné reference. Ono je totiž ve Wikipedie:Reference jasně napsáno, že:
Zdroje rozdělujeme do třech základních typů v závislosti na způsobu jejich prezentace:
- Tištěné – v článku se označují jako Literatura a jedná se nejčastěji o materiály, které jsou dostupné v tištěné podobě ve formě knih a časopisů. Pro přehlednost se pro jejich citaci doporučuje využívat již existující šablony, které obsahují všechny náležitosti. Jsou to šablony
{{citace monografie}}
pro knihy,{{citace periodika}}
pro časopisy či noviny a{{Citace sborníku}}
pro sborníky. …
Pokud správně koukám, tak k 7. únoru 2016 bylo v článku v sekci Literatura 6 knih, všechny vydané po roce 1989. Tak kde je problém? --Jan KovářBK (diskuse) 7. 2. 2016, 14:56 (CET)
- Tu otázku nemyslíte vážně, že ano, jste to doopravdy nepochopil...? Tato uživatelka umí pracovat se zdroji sakra dobře! --Protestant (diskuse) 7. 2. 2016, 15:03 (CET)