Diskuse:Voda

Poslední komentář: před 2 lety od uživatele 2A00:102A:4005:3A91:1:0:4540:73FB v tématu „Spotřeba vody


Další zdroje

editovat
 
čistírna odpadních vod
 
čistírna odpadních vod v Holandsku
 
čistírna odpadních vod

Vhodný informační zdroj je např.:

obrázky:

zdroje z wiki:

-- Tento příspěvek přidal(a) Snek01 (diskusepříspěvky) 29. 5. 2006

Voda v mlhovinách

editovat

Předposlední bod v sekci Výskyt vody ve vesmíru, cit. „okraje mlhovin, např. v Oortově oblaku...“, sice není nesmysl, ale je silně zavádějící - autor měl na mysli zřejmě pojem sluneční mlhovina, což je výjimečný případ a pojem mlhovina se zde téměř nepoužívá. Opravení / přeformulaci ponechám ale na odborníkovi. -jkb- (cs.source) 11:40, 25. 7. 2007 (UTC)

Přesunutí některých kapitol v článku na nový název

editovat

Článek má pojednávat o sloučenině, přesto většina článku pojednává o směsi. To je jako kdyby 80 % článku Oxid uhličitý pojednávalo o atmosféře. Navrhuji proto vybrané kapitoly článku přesunout do nového článku Voda (směs). --Marek Genius 23. 7. 2010, 13:01 (UTC)

Nedalo by se to vyřešit vhodným přepsáním úvodu? --Jvs 27. 7. 2010, 13:40 (UTC)
To ne. To by článek pojednával o dvou úplně různých subjektech. Sloučenina a směs jsou úplně jiné věci. Bohužel se také bude muset nahradit celé interwiki. No, jednoduché to nebude, ale co se dá dělat… --Marek Genius 27. 7. 2010, 19:42 (UTC)
Když už dělit, pak jsem pro opačný postup podle pravidla očekávaný název stránky. Chemici nechť prominou, ale nejen v běžném životě (pitná a užitková voda, vodovod...), ale i v technických (chladicí voda, technická voda důležitá, vodní hasicí přístroj, vodní turbina...), ekonomických (vodohospodářství, vodní dopravní cesty...) a některých přírodovědných oborech (vodní živočichové, minerální voda, sladkovodní jezera, voda na plicích/v koleně...) se voda užívá v širším významu "voda_(směs)". Proto bych naopak v úvodu zmínil obojí a když už, tak vyčlenil podrobnější pasáže týkající se "chemicky čisté vody (oxidan)". Toto však neberte jako podporu nápadu rozdělit článek - nevidím problém v tom, že článek pojednává o obojím - jako na enwiki. Samotné rozdělení bych považoval za chybu, i vzhledem k laickým uživatelům wikipedie. (Argumentovat příkladem s oxidem uhličitým považuji za hloupé, autor jistě ví proč (tuší-li něco o zemské atmosféře.))-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Petr Karel (diskusepříspěvky) --Nepodepsání nebylo záměrem. Omlouvám se za svou roztržitost a dodatečně připojuji podpis. Promiňte.--Petr Karel 9. 8. 2010, 08:07 (UTC)
Souhlas, toto by měl být obecný článek, s tím, že případné detailní rozebrání vody z chemického hlediska samozřejmě vlastní článek mít může (a na en má) viz en:Properties of water. --pan BMP 8. 8. 2010, 23:22 (UTC)
Chemici nemají co promíjet, jejich chyba, že se rozhodli molekulu pojmenovat pomocí slova, které už mělo i jiné významy. Primární význam je ten širší. --Tchoř 9. 8. 2010, 00:45 (UTC)

Taky jsem o tom přemýšlel a můj názor je tento: Jestli rozdělit, tak Voda byl měl být rozcestník. Neboť lidí, kteří si budou chtít zjistit něco o obojím bude hodně. A vypadalo by hloupě, kdyby si někdo chtěl něco přečíst o tepelné abnormalitě vody (patří jistě pod molekulu) a v článku by našel jen jednu větu s odkazem na více v druhém článku. A naopak podobně pro rozdělení podle slanosti. A vlastně toto jsou argumenty proti rozdělení. Zagothal 9. 8. 2010, 00:05 (UTC)

Tak především bych řekl, že udělat z tohoto článku rozcestník by bylo nejlepší, ovšem z důvodu komplikovanosti jsem si řekl, že bych to rozdělil na články Voda a Voda (směs). Ale když jsem si přečetl příspěvek Petra Karla, tak jsem si řekl, že má pravdu a lepší by bylo vydělit z tohoto článku vodu jako sloučeninu a směs nechat primárně v tomto článku. Šlo by to pojmenovat analogicky Voda a Voda (sloučenina), ale spíš bych to pojmenoval Voda a Oxidan. Jinak s tím oxidem uhličitým jste mě tedy dostal, no jo, no, měl jsem zvolit spíše jen jeden prvek, ale úplně jiný. No a to, že jsem nezvolil nejlepší příklad mi došlo v podstatě hned, když jsem dal uložit, ale z jiného důvodu: argumentoval jsem atmosférou, ovšem tento článek pojednává, řekl bych spíše o směsi jako takové, než o hydrosféře. --Marek Genius 9. 8. 2010, 12:43 (UTC)

Vysvětlení revertu: nezanášejme sekci spíše nesouvisejícími odkazy (mělo by se odkazovat na s tématem článku související články). --Wikipedista:BobM d|p 9. 1. 2013, 17:47 (UTC)

Jen připomínám, že "Wikipedie není z papíru" a všechno záleží na tom, co znamená Vaše "spíše", ale přít se nebudu. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 9. 1. 2013, 18:04 (UTC)
Wikipedie taky není aderesář nebo soubor odkazů. --Wikipedista:BobM d|p 9. 1. 2013, 18:06 (UTC)

Úpravy

editovat

Odstranil jsem:

  • voda podle skupenství - není druh vody, skupenství rozepsat, takle ne
  • podle meteorologie - to samé, tematicky nesouvisí s vodou (v chemickém)
  • přírodní medicína, náboženství a pseoudověda - patří do rozc.
  • == Obsah vody v některých potravinách == - neověřené, výběr do článku nepatřící
  • == Voda v politice == - neencyklopedické (případně vlastní článek) --Wikipedista:BobM d|p 14. 1. 2014, 07:55 (UTC)

Odstraněno:

  • Pojem voda se ale používá i jako označení pro směs, jejímž hlavním základem je právě sloučenina oxidan. Někdy se oxidan označuje i termínem „destilovaná voda“, ale ani to není správné, protože destilovaná voda je jen jedním druhem oxidanu (oxidanu získaného destilací). - nesmysl, směs není voda ale roztok, destilovaná voda není druh vody, první část věty je vyhýbavá a zavádějící. --Wikipedista:BobM d|p 14. 1. 2014, 08:02 (UTC)
K odstraněnému
  • rozdělení vody - budto již bylo v rozcestníku nebo nepatří do výkladu článku (@Paul E prosím nerevertujte, chemicky rozdělení vody není - nejdná se tedy o vodu ale roztok, článek vyžaduje přepsat.
  • tvrdost vody - zbytečně obsáhlé, má již vlastní článek
  • == Význam a použití == - tuhle část chce upravit (místo jednotlivých položek zakomponovat do textu --Wikipedista:BobM d|p 10. 12. 2016, 10:10 (CET)Odpovědět

Rozdělení vody

editovat

Rozdělení vod je vedeno podle realných fyzických vlastnotí, a proto náleží do článku o vodě, sloučenině, látce. Nemá nic společného s kolizí shodných názvů hesel z různých oborů. Jako Zámek so rozcestníkově dělí na zámek s klíčem a zámek s věžičkama-to patří do rozcestníku, a zámek s klíčem se realně dělí na zámek visací a pevný, to patří do článku o zámku s klíčem. A visací zámek se rozcetníkově dělí na zámek s klíčem visací a hudební skupinu visací zámek. Do rozcestníku náleží hesla nazvaná posloupností písmen 'V','O','D','A'. Rozdělení vody podle jejich realných, "nenázvových" vlastností zcela jistě náleží do článku o vodě-sloučenině, látce. Paul E (diskuse) 10. 12. 2016, 10:25 (CET)Odpovědět

Každopadně typy vod patří do článku o vodě-chemické směsi vyskytující se v přírodě jejíž hlavní složkou je H2O. Rozcestník není idealní, nejde o název, ale realné vlastnosti. A jiný článek o vodě, chemicky čisté H2O. Paul E (diskuse) 10. 12. 2016, 10:34 (CET)Odpovědět

S tímhle s vámi nesouhlasím. Pokud jde o chemické vlastnosti vody, pak zapracovat do článku. Upozornuji vás že například slaná voda není vlastnost vody ale její roztok. Voda je chemická sloučenina ne směs chemických látek. Nejde tedy o rozdělení vody (na základě fyzikálních nebo chemických vlastností) ale o různé roztoky látek, což do výkladu nepatří. --Wikipedista:BobM d|p 10. 12. 2016, 10:39 (CET)Odpovědět
Jde o rozdělení vody podle složení, asi jako rozdělení křemene. Tak mějme článek o vodě chemické sloučenině H2O, a článek o vodě směsi, která se vyskutuje ve vesmíru, tam pak bude patřit mořská slaná voda a říční sladká voda, a tvrda voda a měkká voda,.. . Paul E (diskuse) 10. 12. 2016, 10:49 (CET)Odpovědět
(editační konflikt) Viz výše (Přesunutí některých kapitol v článku na nový název). Kromě toho sekce == Rozdělení == byla zcela rozcestníková, což nepatří k výkladu. --Wikipedista:BobM d|p 10. 12. 2016, 10:51 (CET)Odpovědět
Není rozcestníková, neuvaděla seznam článků se stejným názvem posloupnosti písmen VODA. Rozděluje vodu v přírodě podle realných kriterií, které nejsou nijak závisle na jejich názvu, voda je tvrdá nezávisle na názvu. Skupina visací zámek by nebyla v rozcestníku visací zámek, kdyby se nazývala jinak, příkladně Stojací lampa. Tvrdá voda je typ vody podle dělení podle tvrdosti vody, a v přehledu typů vody je uvedena ať se nazývá jakkoli jinak, tady nezáleží na názvu. Není to rozcestník, není zde shoda názvů článků z různých oborů. Kdyby se tvrdá voda nazývala příkladně smyšleně "komutonka", nebyla by v rozcestníku voda, ovšem, samozřejmě, by "komutonka" byla uvedena v rozdělení vod podle tvrdosti. Paul E (diskuse) 10. 12. 2016, 11:10 (CET)Odpovědět
Znova: Ta část do výkladu nepatří. Určitě lze do textu vhodně zapracovat, ne však tímto způsobem. Viz Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není adresář (pokud jde o formu položek, nahodile mimo téma článku). --Wikipedista:BobM d|p 10. 12. 2016, 11:17 (CET)Odpovědět
Odstavec o druzích vody dělených podle realných rozumných používaných kriterií není adresář - není telefonní seznam, není seznam volně souvisejících temat-není podobný seznamu aforismů, není prodejní katalog. Paul E (diskuse) 10. 12. 2016, 11:30 (CET)Odpovědět
Co to tedy je? --Wikipedista:BobM d|p 10. 12. 2016, 11:40 (CET)Odpovědět
Tvrdím, že takovýto přehled není rozcestník. Jde mi o to, aby v článku Voda bylo obsažené, že a jak je vymezeno, co je voda slaná, brakická a sladká, a že a co je voda pitná, a měkká a tvrdá, třeba velmi stručně a s odkazem na podrobné články, protože je to voda nikoli shodou názvů,ale tyká se předmětu článku. Odkaz, například, na tvrdou vodu, ať vede z odstavce, který se věnuje tvrdosti vody, bud z textu, nebo přehledně v odrážkovém seznamu. A i celkový přehled různých druhů vody podle realnych používaných kritérií má význam pro svou přehlednost, treba i tak, jak byl smazaný, umistil bych jej níže v textu než na úvod. Možná by mohl byt i samostatným článkem úlohy "navigační". Paul E (diskuse) 10. 12. 2016, 22:34 (CET)Odpovědět
Co kdyby jste před atomizací tématu trochu myslel na ty, pro které je wikipedie určena, tedy její uživatele. Čtenář chce zpravidla v článku najít nějaké informace a nerozlišuje, týkají-li se nějakého konkrétního, speciálního vymezení obecného a mnohdy variabilního pojmu voda, o kterém se zběžně dovídal ve školské fyzice, chemii (v obojím zpravidla jako chemicky čisté H2O), mineralogii (složky krystalů nerostných forem jiných sloučenin), biologii (voda jako podmínka života, biochemie i fyziologických procesů), zeměpisu (vodstvo), ale i v běžném životě jako o užitkové komoditě v domácnosti (mytí, praní), gastronomii (sycená voda, minerální voda, vaření, ...), v technice (destilovaná voda, hašení vodou, chladicí voda...) i zemědělství (zavlažování, hydroponie). Článek by měl obsahovat stručně všechny aspekty této sloučeniny jak jako chemicky čisté, tak i jejího běžného výskytu v izotopické i chemické homogenní směsi (tedy chemicky čistá voda i příklady roztoků "měkká voda", "tvrdá voda", "slaná voda", a to pokud možno vedle sebe, vizte poslední odstavec mého příspěvku o přidané hodnotě takové prezentace), včetně odstavců, kterých se navrhované rozštěpení snad netýká, např. o jejím významu v přírodě (od mineralogie po ekologii) a o využívání člověkem.
Vždy lze v úvodní větě odstavce specifikovat, jakého vymezení vody se daný text týká. Takovou specifikaci bych naopak vyžadoval, aby si ji čtenář jasně uvědomoval a nevztahoval informace na jiná vymezení pojmu voda.
Vyloučení chemicky čisté vody považuji za kontraproduktivní, informace (aspoň přehledové) o ní považuji za nedílnou součást, protože je očekávatelnou náplní článku nazvaného Voda. Budete-li ve jménu "čistoty dat" vylučovat fyzikální a chemické vlastnosti chemicky čisté vody do zvláštního článku, stejně nedocílíte jejich jednotu, a to nejen u vlastností fyzikálních (hustota, bod varu...). Některé kvantitativní chemické vlastnosti (pH) závisí i na izotopickém složení; to snad chcete zvlášť článek o oceánské izotopické směsi, sladkovodní izotopické směsi, podzemní izotopické směsi (které konkrétně? - obě předchozí totiž lokálně kolísají), o 1H216O, 1H217O, 1H218O, 1H2H16O apod.? Myslíte, že to běžnému čtenáři bude k něčemu, když bude muset přeskakovat mezi články (a mnohdy nebude vědět, který si má vybrat), ale za to bude mít zaručenu jednoznačnost dat?
To ale neznamená, že by žádný takový podrobný článek vůbec neměl vzniknout. Uvítal bych ho jako rozšíření tohoto článku (jak je naznačeno červeným odkazem "Podrobnější informace naleznete v článku Fyzikální a chemické vlastnosti vody, možná doplnitelném o slova "chemicky čisté")". Namísto dalšího seznamu odkazů na "datově čisté" články (o izotopických variantách) bych i tam raději viděl přehled, ideálně formou textového vymezení možných variant a pak tabulkových přehledů souhrnně jak pro přirozenou oceánskou izotopickou směs, tak izotopicky čisté varianty. Přidanou hodnotou pro čtenáře by totiž byla možnost vidět rozdíly vedle sebe v jedné tabulce a sledovat, jak se v nich projevuje izotop hodíku a izotop kyslíku. To mu atomizace informace nikdy neumožní.
Petr Karel (diskuse) 12. 12. 2016, 10:12 (CET)Odpovědět

@Petr Karel: Nechci článek roštěpit, ale vyčlenil jsem část, patřící čistě do rozcestníku. Článek vyžaduje zobecnění, ne zestručnění. --Wikipedista:BobM d|p 14. 12. 2016, 07:29 (CET)Odpovědět

Správný název

editovat

Je vidět že o chemii víte refaktorizováno, správný chemický název pro vodu je oxid vodný --Gabriela Turková (diskuse) 7. 10. 2017, 18:12 (CEST)Odpovědět

Není, voda patří, podobně jako třeba sulfan, mezi hydridy, proto se používá odpovídající názvosloví. --Hugo (diskuse) 7. 10. 2017, 18:18 (CEST)Odpovědět

Co takhle nehrát si na chemické bohy, kteří jediní umějí chemii na jedničku, a přijmout doporučení jiné vyšší autority - IUPAC? Koukněte na referenci v boxu a zjistíte, že vaše přetahování je zbytečné, protože obojí je možné (aspoň v angličtině). Petr Karel (diskuse) 9. 10. 2017, 09:51 (CEST)Odpovědět

To už je bohužel na české wikipedii takový folklór: hledat chyby na práci druhých a jízlivě je komentovat je daleko zábavnější a méně náročné na práci a znalosti než snažit se něco vytvořit. Začínám se domnívat, že „encyklopedie, kterou může každý upravovat“ je kvadratura kruhu.--Hnetubud (diskuse) 9. 10. 2017, 13:27 (CEST)Odpovědět

Trojný bod

editovat

Zdravím.

Nikde jsem tu nenašel hodnoty trojného bodu. A k teplotám tání a varu chybí tlaky. Umí to všechno vůbec šablona {{Infobox - chemická sloučenina}} pro infobox napravo? --Franta Oashi (diskuse) 15. 4. 2018, 04:10 (CEST)Odpovědět

A musí tyhle věci být zrovna v IB? --Zdraví Sokoljan (diskuse) 16. 4. 2018, 21:14 (CEST)Odpovědět

Anomálie vody

editovat

V článku je opakovaně špatná teplota 3,95 °C místo správných 3,98 °C, která je také v článku (infobox). Také by se mohlo zmínit, že je tento jev (anomálie) způsoben dvěma fázemi (složjami) vody [1]. --2A00:102A:4011:F043:1:0:B09C:8947 2. 2. 2022, 16:38 (CET)Odpovědět

Je to opravdu špatně? Problém článku i jeho infoboxu je, že míchají hodnoty při normálním tlaku (101,325 kPa) a standardním tlaku (100 kP) a zasloužil by si proto o vyjasnění či podrobnější okomentování; netroufám si rozhodnout, co kdy platí, a nehodlám to zkoumat a hledat solidní zdroje. Takže, máte-li o tom bližší znalost, klidně se do toho pusťte a editujte s odvahou (ale pozor, nepleťte si fáze se složkami, je to něco jiného!). Zdraví Petr Karel (diskuse) 2. 2. 2022, 16:58 (CET)Odpovědět

Spotřeba vody

editovat

Do sekce "Spotřeba vody" by bylo pěkné přidat graf vývoje světové spotřeby.

 
Nárůst spotřeby vody ve světě. Převažuje zemědělské zavlažování.

A na zajímavá data by byl odkaz: [2] --2A00:102A:4005:3A91:1:0:4540:73FB 29. 7. 2022, 06:10 (CEST)Odpovědět

Zpět na stránku „Voda“.