Diskuse:Testováním řízený vývoj

Změna názvu stránky na "Testováním řízený vývoj"

„Programování řízené testy“ je čechismus vzniklý špatným překladem ortodoxních IT akademiků bez oborového přesahu. Pojem je jazykově dezorientující obzvláště pro ty, kteří se setkají s pojmem poprvé - dává pocit, že to má být "ProgramováníM řízené testy" což zcela mění význam. TDD = Test-driven Development. "Developnment" neznamená výlučně "programování" a TDD se nemusí týkat výlučně oblasti IT a vývoje SW. Taktéž, když někdo něco programuje, neznamená to výlučně vývoj. Zvažoval jsem i "vývoj řízený testy" ale doporučuji změnu na výchozí "Testováním řízený vývoj", který respektuje i původní anglický slovosled slovního spojení. Zde článek... http://programujte.com/clanek/2006051006-testovanim-rizeny-vyvoj/ Samozřejmě mutace doplním po změně do článku. --Dayslypper (diskuse) 10. 5. 2019, 14:21 (CEST)

• Úvodní argumentaci pokládám za zcela nesmyslnou. Pojem je „jazykově dezorientující“ tak možná pro toho, kdo neumí česky a tak mu to nedávalo smysl, protože proč by měl jinak potřebu dávat si na konec slova „m“, to tedy nechápu. Když někdo něco napíše, tak to tak asi myslí, opravdu není důvod přidávat si tam písmenka a myslet si, že jde o něco jiného. Pokud tak vyšla česky celá knížka, Programování řízené testy, tak je to asi očekávaný název.
• Souhlasím s tím, že „vývoj“ je obecnější a tedy článek může být obecněji nejen o programování, ale o vývoji obecně. Ale je to tomu teď tak? Bude tomu tak? Zatím to vypadá, že článek se týká a bude týkat vývoje softwaru.
• Naopak „respektovat slovosled angličtiny“ mi připadá jako nevhodný argument, protože čeština používá slovosled jinak a jazykově správný překlad z angličtiny má typicky slovosled jiný. V tomto případě mi připadá přijatelné obojí a předpokládám, že lze obojí na Wikipedii používat normálně česky (tedy s důrazem na pozdější slova). Tedy bych hodně nerad, aby někdo předělával věty typu „Původně probíhal vývoj neorganizovaně, ale od verze 0.7 se přešlo na vývoj řízený testy.“ s argumentem, že máme název článku s jiným slovosledem (viz též český slovosled#Objektivní slovosled).
• Osobně se mi zdál v půdovním názvu vhodný právě ten důraz na „testy“, nikoliv na „testování“. Ono testovat se může taky různě neorganizovaně, ale pro vývoj řízený testy jsou klíčové právě ty systematicky připravované sady testů.
• Odkazovaný článek na programujte.com má dost příšernou češtinu (Rád přemýšlím na TDD jako na takovýto způsob vytváření software, Nikdy nenapište ani jeden řádek kódu, aniž byste neměli automatizovaný test, který neprojde. – doupravený strojový překlad?), takže ten bych jako etalon nebral. A rozhodně ne jako něco, co „přetlačí“ tu knížku od Grady.

--Tchoř (diskuse) 10. 5. 2019, 14:53 (CEST)

Na název jsem chvilku nechápavě koukal. Ale dle čeho soudíte, že to je kvůli neovládání Českého jazyka? Ano, doložený článek bude zřejmě upravený strojový překlad programátorem, který vydání článku nepodložil rešerší v české literatuře. Kdyby byl tento člověk první, a článek se zpopularizoval, zřejmě nikdo by již o "programování" moc nemluvil. Správnost termínu obhajovat tou knihou, resp. názorem jejího překladatele na překlad, není zrovna spolehlivé.

Já jsem třeba rodilý mluvčí a (mimo jiné i) programátor. Je to dané právě tím, že "testy" je tvar pro 1. i 7. pád množného čísla. Tedy navíc je zde komolení anglického originálu, který připouští spíše jednotnost případně hromadnost. Tedy pokud už "Programování řízené (něčím)", tak spíše "testováním" nebo "testem". Tyto tvary 1. pád vylučují. Jestli se v praxi jedná častěji o sadu jednotlivých textů, nebo jestli je bereme jako celek, nám již nepřísluší hodnotit. Existenci publikace s názvem "Programování řízené testy" jsem bral při změně v potaz. To, že se dostala takto až k tisku, je s trochou nadsázky vlastně příkladem absence TDD při "vývoji" publikace. Kdyby autor řádně otestoval srozumitelnost názvu u lidí nepolíbených tématem a nezatížených provozní slepotou ještě před zahájením psaní , zjistil by, že např. 1/3 lidí termínu nerozumí na první přečtení a musí dedukovat, iterovat. Název "Programování řízené testy" je tedy, programátorsky řečeno, kód umožňující uvíznutí v nedefinovaném stavu.

--Dayslypper (diskuse) 10. 5. 2019, 16:10 (CEST)

„ Ale dle čeho soudíte, že to je kvůli neovládání Českého jazyka?“ – Schválně, jakou tam máte pravopisnou chybu? Ale s tím neovládáním to byl spíš odhad, protože opravdu upřímně nevím, co by mělo být na sousloví „programování řízené testy“ nepochopitelného. Vždyť to jsou normální normálně spojená slova.

Správnost původního názvosloví obhajuji tím, že

1. Odpovídá názvosloví, které bylo v českém prostředí zpopularizováno odbornou literaturou (překlad knihy Kenta Becka)
2. Odpovídá obsahu článku (který se věnuje programování, nikoliv šlechtění fialek či jinému vývoji)
3. Argumenty pro jiné názvy jsou dost slabé (někomu se subjektivně zdá původní název nepochopitelný, ojedinělý článek slabé jazykové kvality volí jiné názvosloví, subjektivní zpochybnění redakční kontroly v renomovaném nakladatelství)

Otázka jednotného nebo množného čísla mi nepřijde podstatná, ale považoval bych za vhodnější se držet v literatuře doložené varianty, tedy „testy“. --Tchoř (diskuse) 10. 5. 2019, 16:38 (CEST)

Přesunul jsem zpět na "programování řízené testy". --Jvs 25. 5. 2019, 09:22 (CEST)