Diskuse:První světová válka

Článek týdne

Tento článek byl v 31. týdnu 2014 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Nevyváženost

Ahoj vsichni, budu psat bez hacku a carek protoze je to pro me jednodussi. Myslim si, ze minimalne zacatek clanku je znacne nevyvazeny a hazi vetsinu viny na nemecko. A to podle me neni spravne, protoze to je opravdu jen mala cast pravdy. Neexistuje ceska verze en:Causes_of_World_War_I ale i kdybych ji napsal, tak by se znacne lisila od zacatku tohoto clanku. Myslim, ze by bylo fer zminit minimalne tyto veci.

1. Prvni mobilizovalo R-U, pak rusko a potom teprve nemecko.
   1. Po mobilizaci ruska nebylo moc moznosti, protoze valecne plany vsech zemi zaviseli na rychlosti, kdyz mobilizoval jeden (rusko a to i na nemecke casti fronty), byly moznosti bud vse kompletne zastavit nebo okamzite mobilizovat tez.
   2. Nemci dali rusum 12 hodinove ultimatum na zruseni mobilizace a rusove mobilizovali dal.

Podle predchoziho bodu nemeli nemci moc na vyber.

1. Nemecko diky neuspechu sve zahranicni politiky bylo konfrontobano z vychodu ruskem a ze zapadu francii a vedelo ze pokud jeden z nich zautoci, pak musi nemecko co nejrychleji vyridit francii aby melo sanci prezit.
2. Francouzi nebyli v nazoru jednotni (nemci take ne), ale uvedomili si, ze toto je nejlepsi moznost na zniceni davneho nepritele a do valky vstupovali s ofenzivnimi plany
3. V-B se do posledni chvile tvarila jako neutralni kamarad nemecka, a kdyby bylo jasne, ze vstoupi do valky na strane dohody, nemecko by do valky asi neslo.
4. Hlavni chyba nemecka byla, ze podporilo R-U a vubec se nestaralo co presne podporuje, ale valku spis nechtelo.
   1. Nemecky cisar si byl tak jisty, ze valka nebude, ze klidne odjel na dovolenou
5. Myslim, ze na zacatku 21 stoleti uz si muzeme dovolit rikat o podobnych vecech pravdu a jestli se nekde mylim, tak budu rad kdyz me opravite.

Petr.fiala 18:29, 17. 4. 2008 (UTC)

Jen se do toho pusťte, budeme rádi, hlavně aby k tomu byly i zdroje. --marv1N 19:31, 22. 4. 2008 (UTC)

já bych jen dodal že termín "vypovězení války" je poněkud matoucí. pokud vím tak válka se především vyhlašovala a ne vypovídala. slovo vypovědět má přece jiný význam zvláště v kontextu "vypovězení války".--Michalli 23:02, 25. 4. 2008 (UTC)

Upřímně řečeno, Rusko na samotné příčině vypuknutí války nemělo příliš mnoho podílu. Mobilizace Ruska měla příčinu ve spojeneckých smlouvách, mobilizace Německa neměla příčinu v nějakém ochranném paktu, ale v tom, že již dlouhodobě plánovala útočnou válku proti Francii. Tudíž ano, většina viny za rozpoutání války je na Německu, menší část pak na R-U a Turecku. Rusko je ve vinících až někde za Francií, která té válce ani neměla vůli zabránit. Rusko se války spíše obávalo z ekonomických důvodů. Takže s těmi úpravami opatrně.--AnkaElektro (diskuse) 9. 4. 2021, 09:46 (CEST)

Zaniklé monarchie

Zaniklé monarchie: ruská,habsburská,německá a turecká. Já bych tam přidal ČernoHorská - protože Nikola I. byl v Černé Hoře zbaven trůnu a ČH sloučena se Srbskem.

Otázka: Mám pocit, že je Sarajevo v Srbsku a myslím, že i v té době to bylo Srbsko. Jinak slohově pěkný článek, informace na úrovni učiva 8. třídy na ZŠ. V Anglii nepovažují Wikipedii za důvěryhodný zdroj, já se k jejich názoru také přikláním. A s házením viny na Němce také nesouhlasím, ta nenávist vůči nim, to je myslím pozůstatek z 2. světové války. Sice jí vyhlásili a Hitler nechal zabít miliony lidí - neněmců, ale když to srovnáme se Stalinem, který nechal zabíjet miliony Rusů, tak se to dá ještě, v určitém slova smyslu, pochopit. Ale zpět na konec prvního dvacetiletí. Autor má výborný smysl pro poutavé vyprávění, ale informace, jak jsem se již zmínila, stojí za ... Takže mu radím na Wikipedii nepřispívat a dát se na psaní třeba povídek, či tak něčeho. Možná to bude mít větší hodnotu a úspěch.

Sarajevo bylo a je hlavní město Bosny a Herzegoviny, která byla v roce 1908 anektována Rakouskem-Uherskem. --Silesianus 21. 2. 2011, 18:31 (UTC)

Prosba o vyjasnění

Při čtení jsem narazil na tuto větu z které nejsem vůbec moudrý:

Pokud jde o československé vojsko v Rusku, začátkem léta 1918 československá vojska obsadila téměř celou Transsibiřskou magistrálu (po incidentu s maďarskými zajatci Ruska se totiž odmítli odzbrojit, jak přikázalo Rusku Německo), ...

Tedy: Kdo se odmítl odzbrojit? (Ruská železnice, nebo Československá legie?) A o jaký incident šlo? O jaký příkaz?

S pozdravem Zagothal 15. 6. 2011, 06:00 (UTC)

Viz tzv. Čeljabinský incident. Namátkou tady nebo tady. --Saltzmann 15. 6. 2011, 07:08 (UTC)

Poznámky

Byl jsem překvapen,když autor napsal,že Rusko porazilo v bitvě o Halič c.k.armádu.To je sice pravda,ale přitom zapomněl na vítězství c.k.armády v bitvě u Krašniku. Karel I. byl prasynovec Františka Josefa I. ne synovec. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Wikipedista:History A.M (diskuse)

Krašnik jsem doplnil. Karel I. je v textu uveden jako prasynovec Franze Josefa. --Silesianus (diskuse) 9. 8. 2012, 13:16 (UTC)

Fronty

Nebylo by dobrý tam napsat kdo v jaké frontě vyhrál? Né každej to ví.

DČ

Článek má minimum řádkových referencí, proto odebírám DČ. --Marek Koudelka (diskuse) 1. 12. 2012, 00:19 (UTC)

Yperit

Yperit a Chlor neni totez Rcs-34 (diskuse) 18. 1. 2014, 05:49 (UTC)

Atentát na Ferdinanda

Je zvykem házet atentát na Ferdinanda na srbské nacionalisty (kteří tedy opravdu stiskli spoušť, ale byla to, s prominutím, banda pitomých studentíků, se kterými se snadno dalo manipulovat), ale nějak si nikdo neuvědomuje, že František Ferdinand d'Este byl jedinou osobou v R-U, s kým se dalo v těchto věcech jednat, protože byl odpůrcem anexe Bosny a Hercegoviny. Smrtí Ferdinanda Srbové jasně prodělali a přitom Srbové v předchozích desetiletích dokázali překvapivě dobře a šikovně prokličkovat mezi velmocemi a vybudovat samostatný stát. Pokud by stáli za atentátem, chovali by se velmi hloupě, zcela neslučitelně se svojí dosavadní politikou.

Naopak, uvnitř R-U byly velké síly, které se Ferdinanda velmi obávaly a které měly enormní zájem na tom, aby Ferdinand na trůn nenastoupil: Německy mluvící obyvatelstvo Čech a Uhři, které vedlo agresívní protislovanskou politiku. Přitom Ferdinand již jako následník trůnu deklaroval po svém nástupu na trůn provést narovnání se Slovany. Rakušácké (po pádu R-U německé) a uherské vládní kruhy na tom neměly zájem a otevřeně podporovaly nacionalisty jednotlivých slovanských národů proti sobě. Dokonce za účelem 'eliminace' nežádoucích osob byl zřízen první koncentrák v Evropě - v Talerhofu. Logika událostí tedy velice silně ukazuje na to, že atentát na Ferdinanda byl dílem mocných R-U, kteří neměli zájem na narovnání se Slovany.

Atentát byl vyvrcholením odporu uvnitř R-U proti emancipační politice následníka, zabránil jakémukoliv konstruktivnímu řešení a je příčinou pozdějšího odsunu Němců z Československa.

jik

Upozorňuji na pravidlo WP:Žádný vlastní výzkum. --Jvs 30. 12. 2014, 11:02 (CET)

Myslím, že tento případ je natolik zjevný, že si zaslouží pozornosti. Mimo jiné, moji bývalí kolegové, dříve kriminalisté, vyprávěli, že na škole byl atentát a jeho oficiální výklad uváděn jako typický případ toho, jak se to stát nemohlo. Kromě toho:

1) Uvádím pouze do diskuze, protože se jedná o opomíjený aspekt.

2) To pravidlo je takové podivné, na jeho základě by se vlastně nedalo napsat nic. Chápu ho, ale vyvolává impotenci. jik

Editační války Silesianus

Proč nejste schopen o vašich pochybnostech diskutovat?

• Osmanská říše - v shrnutí editace bylo uvedeno: doplněn text z článku na wiki Bosenská krize, text z toho článku "Jakmile však došlo k mladoturecké revoluci v Osmanské říši, řada států, která měla zájem na parcelaci jejího území, využila příležitosti. Srbsko, které již od poloviny 70. let 19. století aktivně usilovalo o zisk Bosny, kde se nacházel nemalý počet Srbů, bylo tímto aktem neuvěřitelně pobouřeno". Opravdu nevíte, že před R-U ovládala území Osmanská říše a tyto informace zpochybňujete? Je to učivo ZŠ. Opravdu to chcete zvlášť ozdrojovat?
• Nesplněné ultimátum - zdroj jste smazal. Poté věc zpochybňujete! To si opravdu neumíte ani na wiki najít příslušný článek, kde byste si doplnil znalosti?--Cechblog (diskuse) 19. 5. 2016, 12:11 (CEST)

Pane kolego. Rakousko-Uhersko neanektovalo Bosnu PO konci nadvlády Osmanské říše, ale ZA. Bosna v době anektace stále patřila Osmanské říši, Osmané byli po anexi finančně odškodněni. Formulace Vaší věty vyznívá ale opačně, tedy že skončila osmanská vláda a poté došlo k anektaci, což není pravda. Jste-li opravdu právník, pak byste toto měl chápat. Odstranění referencí z ark-christopher-namesicnici-jak-evropa-v-roce-1914-dospela-k-valce došlo kvůli tomu, že ačkoliv jsem přešetl daný text, nikde se tyto dvě informace ve zdroji nenacházely. Vyzval jsem Vás proto, pokud s tím nesouhlasíte, ať v diskuzi citujete danou pasáž ze zdroje. Odkázal bych Vás na důkladné přečtení Wikipedie:Věrohodné zdroje. --Silesianus (diskuse) 19. 5. 2016, 12:32 (CEST)

Nikde jsem nepsal tvrzení, které uvádíte. Uvedl jsem: "Po konci nadvlády Osmanské říše" a to jsem ozdrojoval, zdroj ste opětovně smazal. Zdroj z iliteratura.cz vůbec nezdrojoval Osmanskou říši.--Cechblog (diskuse) 19. 5. 2016, 12:46 (CEST)

Ano, napsal jste Po konci nadvlády Osmanské říše, což dokládá moje nesouhlasné tvrzení, že Rakousko-Uhersko neanektovalo Bosnu PO konci nadvlády Osmanské říše, ale ZA. Pokud chcete poukázat na to, že Bosna byla v době anexe osmanská, pak by to mělo znít třeba takto: „Roku 1908 si František Josef I. přisvojil dosud osmanskou Bosnu a Hercegovinu“. Ve zdroji z iliteratura.cz se mi vůbec nedařilo dohledat nic o Bosně, natož o srbském zájmu o ni. Prosím, doložte citací ze zdroje. --Silesianus (diskuse) 19. 5. 2016, 12:52 (CEST)

Nadvládu nelze vykládat, jen tak, jak se o to pokoušíte. Dvojnásob mazat informace a zdroje. Informaci jsem vám doložil dalším zdrojem, ale tento zdroj jste také smazal. --Cechblog (diskuse) 19. 5. 2016, 15:49 (CEST)

Bosna byla v roce 1878 okupována Rakouskem-Uherskem. V roce 1908 bylo toto území Rakouskem-Uherskem anektováno. Co si tedy vykládáte jako konec osmanské nadvlády? Pokud to první, pak je nesmysl to v té větě uvádět. Pokud to druhé, pak je to také nesmysl. --Silesianus (diskuse) 19. 5. 2016, 16:00 (CEST) PS: Pokud si myslíte, že někde něco k něčemu připlácnete a pak je to nesmazatelné, tak to se mýlíte. Obzvláště přihlédneme-li ke kvalitě Vašeho zdrojování (jak je odkazováno jinde).

Vaše opakované citace zdroje, který jste smazal nic nezmění na tom, že termín "Po konci nadvlády", je zcela v pořádku.--Cechblog (diskuse) 25. 5. 2016, 07:40 (CEST)

Vedle toho že se hádáte o naprostý detail bych řekl:

• po nebo za vůbec není jednoznačné, Bosna a Hercegovina sice formálně (de jure) náležela Osmanské říši (respektive pod její suzerenitu?) ale byla pod faktickou okupací Rakousko-Uherska. Silesianus tedy nemá úplně pravdu. --Wikipedista:BobM _d|p 25. 5. 2016, 09:42 (CEST)

Zdroj, který Silesianus smazal situaci rozebírá pečlivě, proto jsem zvolil termín Po konci nadvlády Osmanské říše, ta skončila anexí Bosny a Hercegoviny Rakouskem.--Cechblog (diskuse) 25. 5. 2016, 10:17 (CEST)

ta skončila anexí Bosny a Hercegoviny Rakouskem - ano, což přesně dokazuje moje tvrzení, že věta Po konci nadvlády Osmanské říše, si roku 1908 František Josef I. přisvojil Bosnu a Hercegovinu je nesmysl. Když nadvláda skončila anexí Bosny, tak jak si Bosnu Franz Josef mohl přisvojit (= anektovat) po jejím konci? --Silesianus (diskuse) 25. 5. 2016, 10:38 (CEST)

Jak říkám, jde o zbytečný detail. Tedy i zbytečné reverty. --Wikipedista:BobM _d|p 25. 5. 2016, 10:21 (CEST)

Souhlasím, také mazání uvedeného zdroje bylo zbytečné, ten celou situaci pečlivě popsal.--Cechblog (diskuse) 25. 5. 2016, 10:25 (CEST)

@BobM: Tady jde ale o falešné zdrojování (zdroj iliteratura) resp. používání nevěrohodných zdrojů (Joch). Ostatně i ten Machálek dokládá, že Bosna byla AŽ do anexe Rakouskem (tedy přisvojení Františkem Josefem) stále osmanská (tudíž z češtinářského pohlede je ta věta lživá). Jasně se tam praví Bosnu a Hercegovinu habsburská monarchie anektovala dne 5. října 1908. Teprve dodatečně bylo toto připojení BiH k Rakousko-Uhersku legalizováno dohodou mezi Vídní a Istanbulem z února 1909, na jejímž základě habsburská monarchie vyplatila Turecku 54 miliónů korun odškodného a současně stáhla své vojenské jednotky z Novopazarského sandžaku. Anektace – 5. října 1908, vzdání se nároků na Bosnu ze strany Osmanů – rok 1909. Tudíž mi vysvětlete, jak mohlo k anektaci dojít po konci nadvlády Osmanské říše? --Silesianus (diskuse) 25. 5. 2016, 10:44 (CEST)

Otázkou je zda vyzdvihujeme faktickou stránku (vojenská okupace) nebo formálně-právní stav (smluvní vzdání se nároků). Jelikož je tvrzení podřadné, konci nadvlády Osmanské říše bych z textu odstranil. --Wikipedista:BobM _d|p 25. 5. 2016, 11:39 (CEST)

Což jsem udělal. A co se tu řeší. Btw. i kdyby se mluvilo o konci nadvlády v kontextu rakousko-uherské okupace Bosny, pak by to tam také být nemělo, neboť ta proběhla v roce 1878, tj. 40 let předtím. Takto prostě formulovaná věta bez širšího kontextu by byla zavádějící. --Silesianus (diskuse) 25. 5. 2016, 12:21 (CEST)

WP:Q

RomanM82

Ahoj, velmi pěkný článek. Zatím pár připomínek a námětů k doplnění:

• Pozadí a příčiny války: pár bodů k úvaze - předválečný nacionalismus a šovinismus, propaganda, válka jako očista člověka od dekadence, válka jako dobrodružství, vojáci rukovali s nadšením
• trochu víc rozepsat dopady na civilní obyvatelstvo a "domácí fronta" obecně. Např. zmínka o přídělovém systému (vznikl právě za Velké války), náhražky všeho možného (ersatz) apod.
• dopad a odraz války v kultuře, stálo by to aspoň za samostatný odstavec (i když je to, poměrně dost stručně, popsáno v článku Důsledky první světové války), konec Belle Époque, dlouhého 19. století, móda pomníků padlým
• válka na moři: Británie ztratila polovinu obchodního loďstva (4000 lodí), zavedení konvojového systému - stojí za zmínku
• První světová válka přinesla řadu ekonomických zefektivnění a novinek v oblasti vojenství. také mechanizace, poprvé rozsáhlejší používání automobilů (taxíky na Marně).
• nějaké kvalitnější a ilustrativnější obrázky

--RomanM82 (diskuse) 10. 2. 2021, 20:16 (CET) ůu"

Ahoj, díky za připomínky! Zkusím doplnit ty příčiny a důsledky války. Přidám i ty dopady války na zázemi a "domácí frontu", to je dobrý postřeh. Jinak co myslíte k popisu samotného průběhu? Já si říkám, že víc moc není třeba v takhle komplexním článku rozvádět dílčí události do podrobností. Napsal sem to i kolegovi Přispívatel, který doplňuje další info k západní frontě. Myslím, že by bylo lepší dílčí bitvy a operace dále rozvádět v konkrétních článcích (např Západní fronta (první světová válka). --Milda90 (diskuse) 11. 2. 2021, 10:18 (CET)

Ano, souhlasím že text je, na zastřešující hlavní článek, dostatečně detailní a dlouhý (200 kB !). Určitě bych nezacházel do větších podrobností, bylo by to na úkor čtivosti a čtenářské přístupnosti.--RomanM82 (diskuse) 11. 2. 2021, 10:43 (CET)

Vím, že První_světová_válka je komplexní téma a už takhle má článek mnoho bajtů. "Průběh bojů" jsem chtěl rozpsat do trochu větších detailů v jejím začátku, aby byly zřejmé souvislosti a převládající příčiny, proč se tak protáhla. Reference na odbornou literaturu v internetové encyklopedii mi trochu přijdou proti jejímu hlavnímu smyslu – elektronická dostupnost. --Přispívatel (diskuse) 12. 2. 2021, 10:13 (CET)

Promiňte, to je naprostý nesmysl, že reference musejí být elektronicky dostupné. Údaje musí být především ověřitelné a pocházející z věrohodných zdrojů. Což zrovna internet často nebývá. Ověřitelnost znamená, že údaj lze najít ve veřejně dostupném zdroji, což je i kniha nebo časopis. --RomanM82 (diskuse) 12. 2. 2021, 10:22 (CET)

Mimochodem, co je na internetu dostupné dnes, nemusí být dostupné zítra.--RomanM82 (diskuse) 12. 2. 2021, 11:07 (CET)

Zdravím, dokončil jsem úpravy na základě vašich postřehů. Propaganda, nacionalismus a touha po válce zmíněny v části Podpora války, vytvořena část Zázemí, rozšířeny části s odrazem války v kultuře i o ve vývoji technologických novinek v kapitole Důsledky první světové váálky, v části Námořní blokáda a ponorková válka zmíněna ponorková válka i zavedení konvojového systému, doplněny obrázky. Jak budete mít prostor, mrkněte na změny prosím. Díky.--Milda90 (diskuse) 21. 3. 2021, 15:11 (CET)

Whitesachem

První válka je určitě velké sousto na DČ článek, ale jistě ne nemožné. Pročtu a budu přidávat náměty a připomínky postupně. U čeho si budu jistý, upravím rovnou v článku.

• 1) je potřeba sjednotit/ověřit psaní velkých a malých písmen, jak u názvů konfliktů (např. Světová vs. světová válka), tak různých dohod.
• 2) k příčinám konfliktu - doporučuji ještě zařadit alespoň ve velmi stručné podobě závěry z knihy Císařská politika od A. Skřivana (bohužel ji nemám doma), kde konstatuje něco ve smyslu, že Německo v zásadě muselo podpořit R-U při postupu na Balkáně a tlaku na Srbsko, neboť mělo obavy, že jinak přijde o svého posledního skutečného spojence a ocitne se tak v izolaci.

Zatím Whitesachem (diskuse) 10. 2. 2021, 21:54 (CET)

Díky za postřehy. Snažil sem se ta velká/malá písmena držet dle literatury, ale mohlo to někde utéct. Projdu to. Na Skřivana kouknu, jak bude prostor. --Milda90 (diskuse) 11. 2. 2021, 10:18 (CET)

• 3) Kapitoly Průběh a Jednotlivá bojiště obsahují do určité míry shodné informace. Doporučuji je nějak sloučit či pojmout jinak. Ještě doporučuji podkapitoly jednotlivých let 1914, 1915 atd. rozdělit na dílčí kapitoly dle front, takto jsou opravdu příliš dlouhé, málo přehledné a náročné na čtení. Whitesachem (diskuse) 12. 2. 2021, 12:36 (CET)

  Přepracoval jsem část s průběhem, kterou jsem rozdělil na podkapitoly. Snažil jsem se zapracovat i info navíc z kapitoly o Jednotlivých bojištích. Co bylo shodné, jsem vypustil. Je to takto lepší? Až budu mít literaturu, tak se podívám i na ty dílčí aspekty (domácí fronta, technologický vývoj atp). --Milda90 (diskuse) 23. 2. 2021, 20:27 (CET)

• 4) Bitva na Sommě: "Britské ztráty se za necelých pět měsíců bojů vyšplhaly na 420 000 a francouzské na 195 000 mužů. Němci přišli o 450 000 až 600 000 vojáků a dohromady tak na obou stranách zemřelo, bylo zraněno nebo padlo do zajetí více než 1 300 000 vojáků." Ty počty při použití jednoduchých součtových operací nesouhlasí (minimum vůbec a maximum také ne). Whitesachem (diskuse) 21. 2. 2021, 18:59 (CET)

  Ztráty na Sommě se těžko vyčíslují a skoro každý autor uvádí (hlavně na německé straně) dost rozdílná čísla. Přeformuloval jsem tak, aby to bylo jasnější. --Milda90 (diskuse) 23. 2. 2021, 21:26 (CET)

• 5) 1917: "Německo v úsilí překonat námořní blokádu Dohody přistoupilo 31. ledna k neomezené ponorkové válce..." Nemyslím, že důvodem k neomezené ponorkové válce bylo překonat námořní blokádu (nebyla namířena proti válečným lodím), ale znemožnit Británii dovoz/obchod. Whitesachem (diskuse) 22. 2. 2021, 09:52 (CET)

  Upraveno. Někteří autoři ale opravdu uvádí i snahu překonat blokádu. --Milda90 (diskuse) 17. 3. 2021, 07:06 (CET)

• 6) Místo kapitol Jednotlivá bojiště je potřeba pojmout druhou nechronologickou část článku tematicky jinak. Je určitě záhodno popsat styl válčení, taktiku, zmínit typy zbraní a jejich nasazení, možná rozdělit na námořní a leteckou válku (to je sice už letmo zmíněno, ale dle mě nedostatečně) a pak také vylíčit ekonomické dopady, situaci v zázemí, vzpoury, válečné zločiny, pokroky v medicíně, nějaké kulturní ohlasy... mnohé z toho už zmiňoval kolega RomanM82. Není to úplně jednoduché sousto, ale bez toho to nebude komplexní článek, bude se jednat "jen" o chronologické vylíčení a nebude mu možno udělit status DČ. Část je sice stručně zmíněna v kapitole Důsledky první světové války, ale není to dostačující. Jako inspiraci doporučuji DČ a NČ verze článku na cizojazyčných wikipediích (namátkou jsem si prošel italskou a německou verzi a vypadají pěkně). Whitesachem (diskuse) 22. 2. 2021, 12:17 (CET)

  Je to opravdu hodně práce. Každopádně díky za podněty. Jak najdu prostor, tak to zkusím přepracovat. --Milda90 (diskuse) 23. 2. 2021, 08:00 (CET)

Zdravím, dokončil jsem přepracování článku na základě vašich postřehů. Vzpoury, válečné zločiny a zázemí popsány v samostatných kapitolách. Ekonomické, zdravotní a kulturní dopady doplněny do části v rámci kapitoly Důsledky války. Za sebe bych článek už nenatahoval, přestože se jedná o rozsáhlé a komplexní téma, měl by myslím zůstat v rozsahu, který jde ještě rozumně přečíst. Jak budete mít prostor, mrkněte na změny prosím. Díky.--Milda90 (diskuse) 21. 3. 2021, 15:11 (CET)

Díky. Budu se snažit pročíst co nejdříve, měl bych to dát do 14 dnů. --Whitesachem (diskuse) 21. 3. 2021, 17:43 (CET)

Článek jsem v zásadě pročetl už 1,5x. Ještě bych doporučoval doplnit alty u všech obrázků, aby článek plnil podmínky přístupnosti. Pokud se někdo neozve s nějakými zásadními připomínkami do cca týdne, zřejmě bych doplnil stříbrný puclík. P. S. Koukám, že Skřivana jste buď nesehnal nebo neřešil. Určitě na tom netrvám, ale nebylo by to špatné, vím, že ty jeho závěry byly docela zajímavé a uznávané v akademické obci (studie byla přeložena i do němčiny https://books.google.cz/books/about/Schwierige_Partner.html?id=QloiAQAAIAAJ&redir_esc=y). --Whitesachem (diskuse) 18. 4. 2021, 09:31 (CEST)

Nemám ho doma a tak jsem ho objednal v knihovně k digitalizaci. Bohuzel ted skrz covid je digitalizační linka přetížená a stále jeste nebyl dostupný, kdyz jsem se koukal.. --Milda90 (diskuse) 18. 4. 2021, 13:20 (CEST)

Zdravím, tak jsem se nakonec dostal i ke Skřivanovi a zapracoval jsem poznámku k vypuknutí konfliktu. Je tedy za Vás možné zařadit jako "Dobrý článek"? Nejsem si jistí, jestli to můžu přidávat sám. --Milda90 (diskuse) 14. 5. 2021, 14:34 (CEST)

Výborně. No ještě by dle kritérií kvality měly být doplněny alternativní popisky k fotografiím (tzv. alty) a pak můžeme směle zařadit. --Whitesachem (diskuse) 14. 5. 2021, 18:19 (CEST)

Doplněno, ačkoliv se přiznám, že asi úplně nerozumím k čemu je to dobré. A když se koukám na článek Pontiacovo povstání, tak absence těch alt u obrázků nebyla překážkou pro status "dobrý článek".. Tak snad je to ok :) --Milda90 (diskuse) 14. 5. 2021, 22:11 (CEST)

Alty jsou dobré k tomu, aby popsaly obrázek někomu, kdo ho nemůže vidět. Pontiacovo povstání alty nemá, neb v době jeho vytvoření a přidělení DČ nejspíše (ale s jistotou to nevím) v kritériích nefigurovaly. Navíc článek ani neprošel recenzemi. --Whitesachem (diskuse) 14. 5. 2021, 22:30 (CEST)

Doplnil jsem teda status DČ. Díky za recenze a pomoc s opravením článku! --Milda90 (diskuse) 15. 5. 2021, 11:16 (CEST)

Zbrnajsem

Jen nadhodím jeden bod. Jsou domněnky, že atentátu v Sarajevu nebylo záměrně zabráněno. Naopak, poslali auto schválně tam, kde stál Princip. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 2. 2021, 08:24 (CET)

Dík za postřeh, ale pokud takové domněnky opravdu existují, tak by bylo určitě lepší je rozvádět v článku týkajícím se přímo samotného atentátu. --Milda90 (diskuse) 23. 2. 2021, 20:34 (CET)

@Zbrnajsem, Milda90: Navíc, řekl bych, domněnky nepatří do encyklopedie, pokud nad nimi nevládne širší konsensus. Co domněnek a konspiračních teorií doložených pouze chabými indiciemi na nás denně chrlí nejen bulvární časopisy. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 2. 6. 2021, 17:36 (CEST)

@Svenkaj, Milda90: Jenže tohle zapadá do tehdejší situace. Byly atentáty dva po sobě. První se nepovedl, až druhý. Existuje hraný německý (televizní) film, který tuto teorii zastává. Určitě to nemohli jen tak pouštět do etéru. Producentem filmu je Jan Mojto, velký filmový distributor slovenského původu, který od firmy KirchMedia koupil/získal práva na asi 4000 hraných filmů a podobných snímků pro promítání a televizní uvádění v Německu. O něm viz de:wiki. Čekal jsem, kdo co k tomu řekne. Teď tuto teorii takto podepírám. Zatím ale další hmatatelné důkazy nemám. --Zbrnajsem (diskuse) 2. 6. 2021, 19:09 (CEST)

Hraný film není věrohodný zdroj. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 6. 2021, 19:11 (CEST)

To je sice pravda, kolego. Ale sem tam nějaká tzv. konspirační teorie nakonec sedí. Víte například, jak se dostal Lenin ze Švýcarska do Ruska? Myslím, že ano. Kdysi jsme to ale nevěděli, nechtěli nám to prozradit. --Zbrnajsem (diskuse) 2. 6. 2021, 19:23 (CEST)

To se dozvíte v každém podrobnějším věrohodném zdroji. Má domněnka o Sarajevu oporu ve více VZ? --Matěj Orlický (diskuse) 2. 6. 2021, 20:16 (CEST)

@Zbrnajsem: Že by se Potiorek, který řídil, kam má auto s následníkem jet, domluvil s Gavrilo Principem – když poté Princip vypověděl, že chtěl zabít Potiorka a ne hraběnku Chotkovou [1]? To zní opravdu jako spiklenecká teorie. Skutečně se nedomnívám, že by taková myšlenka patřila bez archivních důkazů do encyklopedie. (To, že byli atentátníci dva, je přirozené - na Heydricha taky neútočil jeden muž; a netuším, kdo by dnes chtěl zatajovat, co se dělo v roce 1914, to není případ Lenina glorifikovaného v době SSSR) Zdraví --Svenkaj (diskuse) 2. 6. 2021, 20:06 (CEST)

@Svenkaj: Musel jsem bohužel zjistit, že editor Matěj Orlický má svérázný postoj k diskusi na Wikipedii. Již dvakrát revertoval můj příspěvek. který byl prakticky určen jako odpověď Vám, kolego Svenkaji. Takto si já diskusi vůbec nepředstavuji. Odkdy je bezpodmínečně nutno dodávat na diskusi nějaké zdroje pro téze a teorie k tématu? A odkdy se odpovědi v rámci diskuse mažou, když jsou psány slušně? Můj text si samozřejmě můžete přečíst v historii. Pokud by ještě i toto bylo dotyčným revertováno, tak by takový postup byl již zcela nesnesitelný. Opakuji, dotyčný editor, který jak vím má zájem o dějiny, neměl vůbec právo můj příspěvek mazat, dokonce dvakrát. Měl svoje námitky sepsat zde, nikoliv do zdůvodnění revertů. V zásadě by se mně za svůj postup měl omluvit. Na něco takového nejsem zvyklý a rozhodně to nehodlám v takovém osobním či zdánlivě neosobním styku nechat bez povšimnutí. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 6. 2021, 18:48 (CEST)

Nepřijatelné je vaše ignorování toho, co jsme vám zde v diskusi odpověděli, a rozjíždění (další) plané diskuse rozvíjením VZ nepodložených spekulací. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 6. 2021, 15:29 (CEST)

@Svenkaj, Matěj Orlický: Začal jsem se zabývat trochu víc sarajevským atentátem. Radím vám, pane Orlický, abyste v těchto diskusích nebyl tak příkrý jak jste. Podívejte se na moje zatím malé úpravy toho článku a příspěvek do diskuse. Pokud ovládáte němčinu (toto téma to do určité míry vyžaduje), tak si přečtěte také článek o atentátu na de:wiki. Tam se dočtete, že arcivévoda František Ferdinand měl v Rakousku mnoho nepřátel. On podle nich nadržoval Čechům atd. (bylo toho víc). Momentálně nemám čas a ani zdroje, abych se vracel podrobněji ke své zdejší teorii zavinění atentátu. Vyloučeno to podle mne prostě není. Doufal jsem, že o tom tady někdo ví více. Stejně to bylo tak, že jsem byl k tomu tématu přiveden zpět kolegou Svenkajem po dost dlouhé době. Že vy hned začnete s výčitkami a reverty, to jsem nečekal. --Zbrnajsem (diskuse) 4. 6. 2021, 17:18 (CEST)

V Sarajevu se pohybovalo celkově deset atentátníků (slovy deset!). Dva si hození bomby na poslední chvíli rozmysleli. Jak pravděpodobné je přitom, že rakouská tajná policie nevěděla vůbec nic? Byli to opravdu takoví břídilové, když se vědělo, jak zapálení bojovníci za národní věc mnozí Srbové jsou (včetně připravenosti k sebevraždě po atentátu)? Nebo si myslíte, že tam žádní rakouští tajní agenti nebyli? --Zbrnajsem (diskuse) 4. 6. 2021, 17:46 (CEST)