Diskuse:Pražská německá literatura

Článek byl 16. 5. 2017 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 28. 6. 2017 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek byl založen v rámci Spolupráce měsíce za měsíc červenec 2008.

Článek týdne

Tento článek byl v 22. týdnu 2019 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Upřesnění

Možná by stálo za to upřesnit, do jaké míry byla německá – většina z těch autorů pocházela ze židovského prostředí. Z hlavy vzpomínám, že v Praze před 1. světovou válkou byla údajně většina obyvatel Čechů a dále 22 tisíc (pochopitelně německy mluvících) Židů a jen 6 tisíc Němců (resp. Rakušanů). K článku by šlo možná přidat Kategorie:Židovská literatura (byť německy psaná). --Gumruch 15. 6. 2010, 02:42 (UTC)

Problém je v tom slově "německá". Co to znamená? Pocházející z Německa? Psaná německým jazykem? Psaná osobou německé národnosti? Co Rakušané a Švýcaři? Co spisovatelé ze smíšených rodin? atd., atd. ... Jedna z nejvýznamnějších postav pražské německé literatury - Johannes Urzidil - píše: "Rozdělování autorů na "nežidovské" a "židovské" mi připadá směšné. Přišli s tím literární ignoranti v době, která se ukázala značně nevýhodná pro všechny zúčastněné..." (dopis redakci "Prager Nachrichten" z roku 1962, in: Ernest Wichner a Herbert Wiesner: Pražská německá literatura - od expresionismu po exil a pronásledování, Praha, Aula 1995) --Gampe 15. 6. 2010, 05:45 (UTC)

"Německá" zde znamená to, co se píše v našem článku: psaná německým jazykem. V literární vědě je jazyk obvykle důležitější kritérium než státní příslušnost nebo zahnutost nosu spisovatelů. :-) --Ioannes Pragensis 15. 6. 2010, 07:31 (UTC)

Recenze WPK

Juandev

Vypadá to na velký počin!

• při prvním výzkytu uvádějte jména celá

s vyjímkou všeobecně známého Haškova Švejka, kde by neshodný přívlastek působil kostrbatě

• tohle by chtělo ohnout: kteří se odtrhli jako Národní strana svobodomyslná

není mi jasné, co jak sklonit, snad by šlo přehodit takto: "se odtrhli jako Mladočeši neboli Národní strana svobodomyslná"

To jsem se asi překouk, tak dobrý--Juandev (diskuse) 21. 10. 2015, 11:33 (CEST)

• todle je asi překlep: perzekvovaní

je to správně wikt:perzekvovat

• opakované reference by za sebou být nemuseli (např. v části Pražská secese)

• nejsem si jistý, jestli takto v češtině zapisujeme tisíce: 15.000 - nicméně to chce ujednotit, jednou to tam máte s mezerou, jindy s tečkou

sjednoceno

• nevím jestli odkazy na zdigitalizované časopisy a díla, by neměly být především v externích odkazech

doplněno do externích odkazů, nejsem si ale jist, že ve správném formátu

• je to velmi obratně napsáno, skoro jako esej. Za to by někdo ve škole dostal dobrou známku. I tan oddíl Epilog je tak poeticky nazván. Nicméně si myslím, že by jsme měli ctít formát Wikipedie a jejích hesel. Co to tedy nazvat věcněji?

Ten název "Epilog" není míněn jako epilog k tomuto heslu, ale jako epilog k pražské německé literatuře či její dohra. Nenašel jsem vhodnější slovo k překlenutí tak dramatických dějů jako je emigrace a holocaust, které by navíc vyjadřovalo, že tato literatura pak byla psána i po svém zániku mimo Prahu (Brod - Izrael, Urzidil a Natonek - USA apod.) a že nějakým způsobem doznívala i v díle Reinerové, jejímž přičiněním dodnes existuje Pražský literární dům autorů německého jazyka.--Eleiodromos (diskuse) 20. 10. 2015, 11:57 (CEST)

--Juandev (diskuse) 18. 10. 2015, 22:28 (CEST)

A ještě:

1. WPK:Přístupnost - co bylo zdrojem pro tu zelenou mapku Prahy? Požádejte někoho, jestli by to nepřevedl do SVG, třeba user:Aktron.

--Juandev (diskuse) 21. 10. 2015, 11:46 (CEST)

K nominaci na NČ

1. WPK:Ověřitelnost
   1. Občas tam máte konec odstavce, který nekončí referencí. Jak si to vysvětlit. Kterou citací jsou ty konce odstavců doloženy?
   2. Víte, že opakující se reference ze stejného díla je možné ještě více zkrátit. Např. COHEN, Gary B. Němci v Praze 1861-1914. Kapitola Demografické skutečnosti, s. 71. by šlo zkrátit na Cohegn, s. 71 - pokud je tam jen jedna publikace od Cohena. Rozepisování kapitol knihy je dobré z hlediska fulltextového vyhledávání, naviguje hledajícího ke zdrojům a inspiruje případné čtenáře.
   3. Jinak víte, že výpisy referencí mohou být až v seznamu referencí? zpřehledňuje to kód
   4. Možná u těch blokových citací, by se mohlo uvést, kde to dotyčný řekl, tak jako to je u Karl Kraus, Die Fackel, č. 398, 21. 4. 1914, s. 19
   5. Co ten seznam autorů, podle koho to je? Asi by to tam chtělo uvést s nějakými citacemi
2. WPK:Výklad:
   1. Je možné, že Vás bude někdo vinit, že moc odbočujete od tématu, když vysvětlujete jednotlivé styly apod. Mě se to ale líbí Ano, alespoň stručně vysvětlit tyto styly je pro základní informaci uživatele vhodné. Jedná se o minulost, kterou je třeba nějak interpretovat.
3. WPK:Korektnost:
   1. samozřejmě, odborně to zrecenzovat nejsem schopen, i když o tomto tématu něco vím. Z pohledu svých znalostí, bych řekl, že je to psáno korektně. Upřesnit by snad ještě potřebovalo:
      1. Ten seznam autorů - kdo ho takhle definoval.
      2. Jakto, že neznáme data některých autorů? Tito autoři jsou dnes dokonale zapomenutí, nejsou k nalezení ani na internetu, ani v literatuře.
      3. Trošku mi tam neštimují ty národnostní poměry. Kdo říká, že statistika z roku 1846 je nepřesná? a proč statistika z roku 1880 je najednou spolehlivá?
      4. a potom ten epilog. Píšete Jako vůbec poslední představitelka kdysi tak slavné německé literární scény bývá označována spisovatelka Lenka Reinerová, - a není tam ani jedna reference. Tak když "bývá" označována, tak tam musí být reference, která to píše, nebo série referencí, kteří ji označují--Eleiodromos (diskuse) 11. 11. 2015, 18:44 (CET)
      5. V tom epilogu, moc těch děl neuvádíte, jen osudy těch lidí. Epilog pouze nastiňuje, jak to bylo dál až po dnešek. Tématem hesla je ale PNL podle definice.--Eleiodromos (diskuse) 22. 2. 2017, 15:22 (CET)
4. WPK:Úvod:
   1. Nejsem si jistý, že je ten úvod správně pojat. Mě připadá, že ten Váš úvod je úvodem semestrální práce/úvodem do tématu. Na Wikipedii, ale tzv. úvod je spíše abstraktem (z vědecké literatury) shrnujícím obsah článku. Takže z vašeho úvodu se třeba nedovídám Literární uskupení, nebo styly. Úvod upraven, styly doplněny, v případě uskupení jsou tam v zájmu stručnosti uvedeny jen tři hlavní.
5. WPK:Odkazy:
   1. Určitě bude potřeba před nominací projet odkazy, jestli neodkazují na redirekty či rozcestníky
   2. V nominaci určitě někdo vznese požadavek na zamodření externích odkazů. I já vám doporučuji je ještě umořit. Nemusí to být, nějaká brilantní hesla - stačí rámcově základ. Třeba požádejte někoho, ať Vám pomůže (třeba ten pán co Vám to pochvaloval na diskusní stránce). Byly vytvořeny články: Auguste Hauschnerová, Pražská němčina, Liblická konference‎, Heinrich Teweles, Oskar Baum, Franz Janowitz, Hans Janowitz, Felix Weltsch, Ludwig Winder, Paul Kornfeld, Ossip Schubin, Detlev von Liliencron, Kurt Krolop, Ingeborg Fialová, Pražský kruh, Café Arco, Kavárna Arco.--Eleiodromos (diskuse) 12. 5. 2017, 14:33 (CEST)
   3. Externí odkazy se běžně dávají do stejné šablony jako literatura - tak to prosím sjednoťte. Ještě uvidíme, jak se k těm odkazům na časopisy postaví ostatní.
6. WPK:Typografie:
   1. v poznámkách si zaměňte anglické uvozovky "" za české „“
   2. asi bych doporučil všechny cizí názvy vložit do šablony {{Cizojazyčně}}
   3. před nominací, vložte do článku kód pro tvrdou mezeru - možno použít nástroj Wire
   4. používáte hodně uvozovek. K čemu je používáte? Je to v souladu se standardem wp?
7. Další poznámky:
   1. Přimlouval bych se za uvádění autorů malířských děl a obrázků do popisu, případně rozměry, materiál - tak jak je to běžné v galeriích--Eleiodromos (diskuse) 27. 1. 2016, 16:35 (CET)
   2. zvažte nalinkovat "obcovací řeč" - všem to nemusí být jasné
   3. jak už jsem psal výše, ta zelená mapka by mohla být lepší Nahrazeno v rámci možností lepší a opravenou verzí.
   4. v tom zeleném obrázku jsou typografické chyby. namísto - má být ndash. a mezi číslem a procentem v tomto případě mezera.
   5. Nejsem si jistý, že má být u popisu této fotografie na konci tečka: Příkopy, fotografie rakouského fotografa Aloise Beera kolem roku 1890.--Eleiodromos (diskuse) 24. 3. 2016, 11:53 (CET)

Tak, to odemne zatím vše přísnějším okem.--Juandev (diskuse) 21. 10. 2015, 12:42 (CEST)

RPekař

Dvě poznámky co do vymezení – v tématu se zjevně vyznáte, takže máte předem mou důvěru v tom, jak je zohledníte.

• Brzy na začátku článku je správně časové a místní určení se zmíněním různosti pohledů, ale není jasné, jaké vymezení (a proč) je zvoleno pro článek – přitom jeho obsah vyvolává v tomto smyslu řdu otázek. Držíte se Goldstückerova vymezení? Jeho horní časová hranice je jakž takž odůvodněna, totiž bohorovným „ohraničení od spíše provinční literatury 19. století“ – i když uvádíte nejen spolek Concordia, jehož členové patřili vesměs ke starší generaci než Rilke, ale mnohé starší autory, které bych typicky zařadil do „spíše provinční literatury 19. století“ (třeba Karl Egon Ebert), ba dokonce i Charlese Sealsfielda, který Prahu opustil roku 1822 (i nejvelkorysejší Brod stanoví limit na rok 1830) a který pro mne z předmětu článku jasně vypadává. A proč je za konec brán rok 1939 a ne třeba 1945/46, to není ani vysvětleno. Přitom i židovští spisovatelé tvořili často až do své smrti ve čtyřicátých letech.
• Zařazení mnoha osob do článku se mi zdá pochybné. Bertha von Suttnerová se odstěhovala z Prahy jako holčička a neudržovala s pražskými literárními kruhy žádné zvláštní styky. V jejím díle zanechalo stopy moravské (brněnské) prostředí a její díla jsou typicky vídeňská, nad zařazením do „pražské německé literatury“ by se jistě podivila. Kdo je Ferdinand Jakob Saar (kapitola "Literární směry")? Asi máte na mysli Ferdinanda von Saara, kterého uvádíte v seznamu, ale jakou měl spojitost s Prahou, ba dokonce s českými zeměmi? Mnohokrát uvádíte Marii von Ebner-Eschenbachovou, ale ta Prahu nanejvýš několikrát krátce navštívila, o nějakém užším kontaktu s pražskými kulturními kruhy nevím. (Byl vůbec nějaký představitel klasického realismu, který jednoznačně spadal do pražské německé literatury? Myslel jsem, že právě absence tohoto proudu je pro Prahu typická.) Mám prostě pocit, že se Vám mezi „pražské“ německé autory zatoulali autoři legitimně uvádění v knihách o „literatuře českých Němců“ nebo „židovsko-německé literatuře“ (potom ovšem vzniká i problém s tvrzením o tom, jak se pražská literatura odlišuje od německojazyčné tvorby ze zbytku českých zemí).--RPekař (diskuse) 27. 10. 2015, 15:35 (CET)

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 2 externí odkazy či reference na stránce Pražská německá literatura. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20090419115236/http://www.germanistik.uni-freiburg.de/fitzon/Prager%20Moderne/Seminarplan%20(Referenten).pdf do http://www2.germanistik.uni-freiburg.de/fitzon/Prager%20Moderne/Seminarplan%20(Referenten).pdf
• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20150617123915/http://www.usd.cas.cz/archiv_SD/sd_1_2008.pdf do http://www.usd.cas.cz/archiv_SD/sd_1_2008.pdf

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 2. 9. 2018, 20:30 (CEST)