Diskuse:Poznání

V článku je použit materiál (https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pozn%C3%A1n%C3%AD&oldid=12772313) uvolněný držitelem nebo vykonavatelem autorských práv pod licencí GFDL a CC BY-SA 3.0. Povolení bylo doručeno do systému VRTS spravovaného PR oddělením Wikimedia pod číslem 2016080910011249. Tato šablona neslouží k prohlášení autora o vlastnictví; vkládá ji pouze tým VRTS poté, co na e-mail permissions-cs@wikimedia.org obdrží jasné potvrzení o uvolnění díla pod danou licencí.

Za OTRS vložil --Jan Kovář^BK (diskuse) 9. 10. 2016, 14:58 (CEST)

Interwiki

Co interwiki? Jaký je anglický ekvivalent slova poznání? Knowledge? Understandind? Něco úplně jiného? --Bodlina 15:14, 8. 2. 2006 (UTC)

K českému "poznání" mi přijde jako nejpřesnějí německý překlad "Erkenntnis". Pro srovnání se nabízí výrazy "Erkenntnistheorie" a "teorie poznání", německy též "Epistemologie", anglicky "epistemology" nebo též "theory of knowledge". Německý článek de:Erkenntnis ukazuje zpátky na český cs:Poznatek, což je hlava podle mého odhadu zralá na přesměrování. Narozdíl od "poznatek", výraz "Erkenntnis" označuje pochod i jeho výsledek, stejně jako české "poznání".

Relevantní německé články:

• de:Kognition
• de:Erkenntnis
• de:Erkenntnistheorie
• de:Wissen
• de:Kenntnis --> de:Wissen

Relevantní anglické články:

• en:Cognition
• en:Knowledge
• en:Epistemology

Související české výrazy:

• poznání
• znalost
• poznatek
• vědomost
• vědění
• teorie poznání, epistemologie, gnozeologie

Napojení přes interwiki tak, aby to vše dohromady sedělo, bude nesnadné.

--Dan Polansky 5. 3. 2009, 19:50 (UTC)

Ad Kremen

Díky za rozsáhlé odborné doplnění, které ale jednak neodpovídá pravidlům formátování a odkazování, jednak hodně zasáhlo do struktury článku. Encyklopedie se z definice pohybuje v "přirozeném" světě a jazyce, odkud se na ni čtenáři obracejí. Článek je proto nutně "vágní", jak jste napsal do Shrnutí, ale právě Vy byste měl pochopit, proč. Doufám, že Vašemu textu aspoň zčásti rozumím, je ale pro tento účel až příliš odborný a neodpovídá pravidlům Wikipedie. Obávám se, že je také ve sporu s Vaším tvrzením, že "Interpretovat nelze do oblasti inherentně vágních znalosti získaných přirozeným poznáním!"

Pokusil jsem se to aspoň zčásti napravit a protože se snažím nemazat, část Vašeho textu jsem přesunul a udělal aspoň pár odkazů. Přesto v celé vložené části není jediný regulérní odkaz (ref) atd. Netroufám si je doplnit, protože citované práce neznám.

Srdečně zdraví Váš --Sokoljan 17. 5. 2011, 15:56 (UTC)

Revert

Ač to dělám velmi nerad, poslední úpravy Wikipedisty Kremen a další nesmyslné a neozdrojované pasáže jsem zrušil a revertoval. Hlavní důvody jsou nejasné a zavádějící fomulace, velmi jednostranný pohled, nelogické uspořádání, odbíhání od tématu a věcné chyby. Uvádím jen několik příkladů:

• Hned v první větě: Poznání je zřejmě proces nebo činnost (případně její výsledek), a tedy to nemůže být „základní přírodní schopnost člověka“.
• V téže větě se říká, že je to „získávání informace o hmotném světě“, jenže autorova představa vychází z poznání matematického a matematické objekty ani „kognitivní modely“ nejsou součást hmotného světa (což v závěru textu autor sám říká).
• „Filtr poznání“ navozuje falešnou představu, jako kdyby naše vjemy procházely nějakým zařízením, jaké čtenář zná třeba z kávovaru nebo objektivu. Ve skutečnosti jsou naše smysly i paměť jistě omezené, co do vlnového pásma, intenzity atd. Oko má konečný počet čípků, a je tedy omezené bez „filtrování“. U ostatních smyslů nedává představa „filtrování“ smysl, protože čichové a chuťové vjemy naše smysly spíš vytvářejí, než registrují (sekundární kvality). Žádný „informační obsah“ tu měřit neumíme.
• Vágnost není „rozmazanost“, nýbrž neurčitost, která ovšem postihuje i každé měření. Naopak když člověk správně „pozná“ kamaráda nebo stokorunu, je to poznání zcela přesné, bez jakékoli „vágnosti“.
• Descartes podle autora „pokračoval“ v díle Newtonově, ač je to právě opačně a když Descartes zemřel, bylo Newtonovi 7 let. Přitom stačilo so dvakrát kliknout na Wiki. Svědčí to tom, jak nedbale autor postupoval.
• Autor mluví o „Newtonově filtru“, aniž by vysvětlil, co tím míní. Ač jsem studoval Matfyz, nikdy jsem o něm neslyšel a ani enwiki nic takového nezná. Newtonova metoda přechází od pozorování k měření a experimentu, jak to už před ním navrhl Mikuláš Kusánský a zavedl Pascal a Descartes. Označení „filtr“ je zavádějící metafora.
• Dělení věd na „exaktní“ a „neexaktní“ čili „popisné“ je zastaralé: kam patří medicina, psychologie nebo technické vědy?
• Indukce a dedukce mají vlastní články a sem patří nanejvýš odkaz, (problematický) výklad o fomálních jazycích a důkazu sem nepatří.
• Gödelova věta není odvozena empiricky, nýbrž dokázána sporem.
• Výklad formalizace si protiřečí a je zmatený.

Zdraví --Sokoljan (diskuse) 2. 8. 2015, 14:24 (CEST)