Diskuse:Plzeňské povstání (1953)

Celkově zpochybněno:

Jen část námitek: Už první věta je nesmysl, až 100 000 litevských partyzánů bojujících proti komunistické nadvládě v letech 1940-1955 bylo určitě dřív počtem i významem. Totéž platí pro povstání v Lotyšsku v roce 1941, totéž pro podzemní protikomunistické hnutí v Polsku. Článek je nezdrojován a udává překvapivě přesná čísla, přestože ve skutečnosti existují pouze odhady, např. u mrtvých se pohybujících v řádech desítek až stovek osob. Cinik 15:04, 20. 2. 2006 (UTC)

Podezření z porušeni naší etikety o pravosti článku!

Celý článek by měl být označen jako nepůvodní, protože se jedná v podstatě o opis z portálu: http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2007053002,na který je pod článkem paradoxně odkaz.Celá situace by se měla vyřešit.Jsem z Plzně a pokusím se v nejbližší době sehnat nějaké seriózní informace a napsat celý článek znovu.-- Tento příspěvek přidal(a) Sherwood (diskuse) 06:14, 7. 7. 2007 (CE(S)T)

Podobnot článků se mi nezdá taková, aby se článek dal označit za možné porušení autorských práv. Zkoumal jsem některé odstavce podrobněji, ale nenašel jsem větší ani menší shodu. --Japo ¿ 08:08, 7. 7. 2007 (UTC)

Nepřesnosti

Úvodní formulace, např.„Tato nová orientace však ve velmi krátkém čase vedla k bezpříkladnému hospodářskému úpadku a ke stoupajícímu strádání obyvatel. Samo dělnictvo toto pocítilo velmi znatelně a bylo stále nespokojenější.“ jsou nepřesné a zavádějící. Jako by dělníci dřeli bídu. Naopak tovární dělníci díky zbrojení relativně dobře vydělávali (mnohonásobek rolníckých mezd), ale nebylo co kupovat. Nepokoje byly proto, že jim znehodnotili peníze a vedli je dosud ukáznění dělníci. Mohu to doložit zdroji [1]. Pokud nebude námitek, úvod předělám. --Ervinpospisil 28. 8. 2008, 08:51 (UTC)

Odkazovaný článek je zajímavý, rád jsem si jej přečetl. Změny by chtělo podložit asi ještě dalšími zdroji, přeci jen odkazovaný je komplilátem rozhovorů a vzpomínek, ale rozhodně je to zajímavý zdroj pro článek Československá měnová reforma (1953). Námitek nemám a budu rád, pokud se dostaneš i dále, než jen k úvodu. --Adam Hauner 28. 8. 2008, 11:42 (UTC)

Rozsah povstání

Nikde se mi nepodařilo dohledat další údaje, které by potvrzovaly rozsah povstání. A to zejména: 40 mrtvých povstalců, mrtví vojáci a příslušníci SNB, osvobození vězňů z věznice Bory, nasazení tanků. Všechny údaje o rozsahu povstání pochází z překladu článku Ivana Pfaffa. Nepovažuji ho za seriózního historika - např. ví o popravě údajného vůdce povstání a nezná jeho jméno? Proto celkově zpochybněno.--Tomas62 28. 11. 2008, 13:21 (UTC)

Promiňte, ale toto zdůvodnění IMHO na celkově zpochybněno rozhodně nestačí... --Cinik 28. 11. 2008, 14:01 (UTC)

Většina faktických údajů týkajících se rozsahu povstání pochází z jediného zdroje. Nepodařilo se je ověřit z jiných zdrojů. A jsou důvodné pochyby o věrohodnosti autora původního článku - viz také heslo Ivan Pfaff. Podle Štěpánka povstání trvalo zhruba deset hodin, mrtví nebyli ani na jedné straně, armáda nebyla nasazena natož tanky. Mám za to, že pochyby o většině faktických údajů jsou důvodem pro celkově zpochybněno.--Tomas62 28. 11. 2008, 15:06 (UTC)

Ze zdrojů, které mám k dispozici, jsem článek doplnil a rozšířil. Nikde jsem jen zatím nenalezl počty nasazených jednotek. Věřím, že teď už se ta šablona zpochybněno může odstranit. Počkám s tím ale do zítřka, čistě pro případ, že by ještě byly námitky.--Nadkachna 24. 3. 2009, 20:21 (UTC)

Ještě bych doplnil, že ten článek, který napsal Ivan Pfaff, se mi také příliš nepozdává a vážně zvažuji odstranění linku na něj. Krom toho, že je na webu politické strany bych i řekl, že obsahuje řadu chyb a nepřesností. Molotovovy koktejly, desítky hořících tanků... ve všech ostatních pramenech o něčem takovém není ani slovo... Stejně jako o takovém obrovském počtu zabitých.--Nadkachna 24. 3. 2009, 20:25 (UTC)

@Cinik: Pěkný večer. Aby nedošlo k nedorozumění, Pernes to uvádí tak, že to bylo jediné masové a násilné vystoupení široké veřejnosti, jehož cílem bylo vyloženě zničení režimu. Pozdější demonstrace podle něj nesloužili k destrukci režimu, ale spíše jeho vylepšení jako komunismu s „lidskou tváří“. Můžeme hledat vhodnější formulaci, nebo odmítáte i takové širší pojetí? Zajímá mě váš pohled.--Nadkachna 24. 3. 2009, 20:57 (UTC)

Masových protikomunistických vystoupení, která odmítala komunismus cele, bylo nepochybně mnoho (XI. Všesokolský slet, Hostýn 1948, Velehrad 1985, Svíčková demonstrace). Plzeňské povstání bylo bezpochyby největším aktem násilného odporu, ale i tak nebylo jediným, byť je otázkou, kde začíná masové jednání. --Cinik 24. 3. 2009, 21:00 (UTC)

Název článku

Na konci druhé světové války došlo v Plzni k protinacistickému povstání. Neměl by se tedy článek jmenovat spíše Plzeňské povstání (1953)? Bedivere 14. 6. 2009, 11:18 (UTC)

Proto je také článek navrhnut k přejmenování. 212.71.154.29 6. 7. 2009, 14:24 (UTC)

Rozporná tvrzení

V článku je pár tvrzení (třebaže ozdrojovaných), která si navzájem protiřečí:

...režim, kterému hrozilo vnitřní zhroucení, donucen k určitým ústupkům...

proti

...povstání v zásadě nemohlo režim výrazně ohrozit...

Tak hrozilo zhroucení, nebo nehrozilo nic?

Dále:

Nespokojenost obyvatel (...) zhoršoval i fakt, že řada podniků pozdržela výplaty mezd na dobu po reformě, aby je lidé nemohli utratit.

proti

Škodovka vyplatila mzdy a platy úmyslně předčasně, aby ji nebylo nutné vyplácet až po měnové reformě, čímž výplatu znehodnotila

Co bylo pro lidi horší a co vlastně zhoršilo situaci? Když dostali výplaty před reformou nebo po reformě? --Honzula 9. 3. 2011, 17:41 (UTC)