Diskuse:Monoteismus
Kritika popisu o monoteistických vírách
editovatOpravil jsem dvě věci:
1) První křesťané, po kazatelské činnosti Ježíše, byli v dalších generacích rozděleni, jestli je Ježíš Bůh, část Boha nebo Prorok a syn Boží, stejně jako každý jiný člověk. Později po hlasováních na koncilech vznil jednotný směr a později církevní učení, křesťanství dnes zastupuje mnoho církví.
2) Psát o Koránu jedinou větu (a snažit se jej takto popsat....) že míchá židovsko-křesťanské tradice s beduínskými je vyloženě neznalost. Varoval přeci proti mnohým beduínským tradicím i proti věcem, které podle něj židé a křesťané ve víře zapomněli nebo změnili. A samozřejmně, že obsahuje i shodné části, které jsou i v jiném monoteistických náboženství. Monoteismus je lidem skrze proroka znovu připomínán a upřesňován.
-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Weld (diskuse • příspěvky) 1. 7. 2008, 23:45 SEČ (CE(S)T)
- Souhlasím. Je to nedostatečné obsahově, nedostatečně informované a zaujaté. Asi by se těchto a souvisejících témat měl ujmout jiný editor, který bude úplně netečný k názorům, nebo alespoň bude mít dostatek slušnosti, aby svému religióznímu názoru nenadržoval. A podobně jako většina článků souvisejících s historii a podstatou monoteistických náboženství, jsou tvořeno jako zavádějící a vodící slova a zaujatý úhel pohledu. Holt Česká Wikipedia, zajímavý, ale převážně nedůvěryhodný zdroj informací, obzvláště v kontroverznějších tématech. --S pozdravem ♥ FaktneviM 17. 6. 2011, 08:30 (UTC)
Žalm 104 a Achnatonův hymnus na Slunce
editovatAhoj, nevíte někdo proč se zde tvrdí, že 104.žalm v Bibli je o uctívání či oslavování Slunce? Nic co by tomu v Bibli naznačovalo, nebo že kdokoliv jiný napsal "alespoň něco podobného", jsem nenašel. V tom žalmu nic nenaznačuje, že by šlo skutečnou (ne pouze domnělou) spojitost s jakýmkoliv astronomickým objektem (Slunce, Měsíc, planety apod.). Tedy mluví se tam o Slunci, ale úplně v jiné souvislosti. Že to jedno ze Stvořitelových děl. Že vychází, zapadá a svítí. :))
Ptám se, mimo jiné také proto, že "podobných obviňujících pohádek" o tom, jak je v Bibli všechno okopírované odjinud (viz. např. Stvoření světa, Ráj, Desatero Božích přikázání, a jiné) - u těchto a dalších, jsem četl mnoho a mnoho údajných důkazů o tom, že tyto příběhy už byly známé předtím v některých mytologiích. Ale přesto, že se tito chvástají důkazy, tak jsem nikdy žádné neviděl. Stačí si to sám přečíst a poznáš, že to je neoprávněné. Při pečlivém prozkoumání textů v Bibli (mnoho překladů a hluboký výzkum) a porovnání s důkazy a obviněními kritiků se nakonec ukazuje, že uvedené biblické pasáže (většinou např. vytrhnou 1 verš z kontextu kapitoly a dělají z toho velké závěry...= použijí to pro doklad svého smyšleného tvrzení) jsou míněny zcela jinak než tvrdí kritici (většinou patrně trapné pokusy o vtip) a tudíž, že žádnou nevěrohodnost Bible nedokazují. Naopak dokazují "pravděpodobně" úmyslné lži a podvod těch tzv. učenců.
Pro srovnání tři (mohli bychom uvést klidně 20) moderní překlady toho 104.Žalmu:
Překlad 21.století, Bible 21
Překlad nového světa, PNS
Jeruzalémská bible, 1985, NJB
Pro srovnání Achnatonův hymnus na Slunce (Atona):
http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/amenhotep-iv-achnaton/achnatonuv-hymnus-na-slunce.html
Závěr:
Zajímavé jak z tohoto může někdo odvodit sebemenší podobnost. (( pozn. u všech ostatních tvrzení - např. podobnosti Eposu o Gilgamešovi nebo Enúma Eliš apod. .... - Tam to je úplně stejné. - Žádná nebo velmi nízká podobnost s Biblí, natož s celkovým textem. = Pár veršů třeba může být zdánlivě podobných. ))
Díky za reakce. --S pozdravem ♥ FaktneviM 14. 6. 2011, 10:32 (UTC)
- Možná ti to, příteli, uniklo, ale celá zmínka o podobnosti hymnu na slunce je doplněna o tvrzení, že není jasné, kdo koho ovlivnil a zcela jasně jsem uvedl možnost, že to Achnaton ji moh obšlehnout z židovských modliteb. Takže si laskavě nech od cesty ta svá prohlášení, že tu někdo kritizuje bibli. Dožaduješ se důkazů, sám ale tvrdíš něco, co není pravda.
Btw to, že tu podobnost ty nevidíš, neznamená, že tam není, když o ní hovoří odborníci, kteří se studiem a rozborem starověkých a náboženských textů živí.
Niusereset 14. 6. 2011, 11:09 (UTC)
- "Dožaduješ se důkazů, sám ale tvrdíš něco, co není pravda". .... Kde? V čem?
- To mi ovšem neuniklo! .... Já jen hovořím o tom, na jakém základě někdo vůbec tvrdí, že to je podobné. To kdo od koho už je celkem jedno, ale doložit tvrzení, že vůbec nějaká shoda je a v čem konkrétně. Mimochodem, je to lyrický jazyk - v podstatě píseň, takže se to tak musí brát, že to prostě není výkladový zápis historika, ale spíše chvalozpěvy. V případě Achnatona ovšem na kotouček na obloze. V případě Bible to tak jednoduché sdělení rozhodně není. // Možná jsem měl také naznačit, že podobnost tam někdo vidí,...protože ji chce vidět, aby mohl najít důvody pro své myšlení a jednání. Zatímco ten, kdo ji tam nevidí, holt musí akceptovat pojetí relativismu, tedy, že každý může mít svou vlastní pravdu. např. zde "claiming the truth in a world of relativism". (Nicméně Bible říká přesný opak. A je to i logické). --S pozdravem ♥ FaktneviM 14. 6. 2011, 11:43 (UTC)
Zajímavý námět k vylepšní; pár postřehů k vašemu minisporu:
Txt článku:
Není jen teorií záhadologů, ale obecně přijímaným faktem, že Achnatonův Hymnus na Slunce se nápadně podobá 104. žalmu. Neexistuje jednoznačný názor na to, který text si vypůjčil z kterého, vedle těchto názorů tu však je i teorie možné existence jiné obecné tradice, z níž oba tyto texty čerpaly[1].
Jednak: ikdyž předchozí text je napsán poutavým jazykem, neodpovídá zrovna míře jistoty ve zdroji:
Velmi zajímavé je potom též srovnání amarnského Velkého hymnu na Atona, jehož tvůrcem měl být právě sám faraón Achnaton, se 104. žalmem bible, kde se nachází některé pasáže téměř totožné.
Dnes se v egyptologických kruzích zvažuje myšlenka vzájemné návaznosti, kdy měla bible v této své části čerpat z některých pasáží z Velkého hymnu na Atona, formou vzájemné výpůjčky mezi oběma prameny, popř. se současně zvažuje i možná existence obecné tradice, z níž oba tyto texty čerpaly své náboženské představy.
Druhak: Kdo je vlastně autorem stránek egyptologie.cz? A do jaké míry ji můžeme považovat za autoratitivní zdroj? @FaktneviM - vlastní interpretaci toho, jestli se texty podobají nebo ne bych do toho nezanášel (já tam těch podobností tak moc také nevidím, ale to je nepodstatné). To co má smysl je přiřadit k tvrzení atribuci, aby bylo případně jasné, pokud vychází z nějakého více vyhraněného názorového proudu. Např., že šlo epistemiologickou dekonstrukci textu, tak jak je užívána v postmoderně. No v tomto případě, je atribuce ve zdroji přiřazena egyptologům obecně. Je to dostačující zdroj, je to dostačující atribuce? (pekelně obecná)
- ↑ Egyptologie.cz - Monotheismus ve starověkém Egyptě včetně porovnání částí obou textů
Reo + | ✉ 14. 6. 2011, 12:53 (UTC)
- »FaktneviM: To už je mnohem střílivější reakce. Já prve reagoval především na plamenné rozhořčení, jak chtějí všichni tvrdit, že bible je svazek výpůjček odjinud. Což se ovšem v článku nikde betvrdí (viz výše citovaný text, který otázku kdo opisoval od koho nechává záměrně otevřenou).
A samozřejmě, jedná se o text psaný lyrickým jazykem. Nikdo nikdy netvrdil, že jde slovo od slova o totožný text. Je třeba na ty texty nahlížet poněkud odlišně. Egyptologie.cz není pro mne v žádném případě prvním místem, kde toto zhodnocení hymnu a žalmu 104 je popisováno. Popátrám a pokusim s najít další zdroje.
»Reo On: Díky, přínosné reakce. Popátrám po dalších zdrojích, které o tom hovoří. Nejsem z těch, co si pamatují přesně odkud co vědí. Já prostě jenom vím, což mi občas tady ztěžuje práci.
Niusereset 14. 6. 2011, 13:11 (UTC)
- »FaktneviM: To už je mnohem střílivější reakce. Já prve reagoval především na plamenné rozhořčení, jak chtějí všichni tvrdit, že bible je svazek výpůjček odjinud. Což se ovšem v článku nikde betvrdí (viz výše citovaný text, který otázku kdo opisoval od koho nechává záměrně otevřenou).
- »Niusereset: Mimochodem, po přečtení těch srovnání na Egyptologie.cz sice něco zní podobně, ((Nejsem ochoten hodnotit nějaké texty analýz každého verše zvlášť, ale spíše na celkové sdělení kapitoly)), ale zdůrazňuju to "zní". To neznamená, že jsou ze stejného nebo podobného zdroje. Stejně, jako se přibližně ve stejnou dobu objevili tři vynálezci žárovky,,, a dva až pět lidí, kteří by časem byli schopni vytvořit atomovou bombu nebo cestování do kosmu,,,, stejně tak je obvyklé, že se náhodou najde na celé zemi téměř váš dvojník ((už mi taky pár lidí říkalo, že mně viděli v místech, kde jsem nikdy nebyl))... (ačkoliv není ani z rodiny, natož jednovaječné dvojče)...jen jste si podobní,,,,. Stejně tak vyjádření některých lidí, kteří se nikdy nesetkali, a mohou mít podobné názory.,,,Nicméně, biblický žalm neobsahuje snadné myšlenky jako egyptský hymnus. Je tam oslovován Bůh, a ne jen vyprávění o tom jak je Slunce krásné.,,,,Taky si myslím, že přesnost a modernost různých překladů může mnohé změnit.,,,,Mimoto, je těžko představitelné, že by zatmění Slunce na několik dní, zastavení běhu Slunce aby mohla pokračovat bitva, nebo přechod přes rozvodněnou řeku Jordán se suchou nohou --- to jest zastavení času nebo běhu řeky. ...To by sluneční bůh IMHO těžko dokázal.... a Midianité, spojená vojska okolních národů proti tisiíckrát menšímu vojsku Gideona nebo Asyrská říše u Jeruzaléma, se taky neporazila sama. ...To je jen kratší výčet "zázraků", které jsou málo známé. Co se týče Nového Zákona, tam jich je taky habaděj. Ne jen ty všeobecně známé a profláklé skutky.
- Každopádně více zdrojů k této podobnosti s egyptským hymnem (Achnatonův hymnus na Slunce) nebo (Velký zpěv na Atona), bych ocenil. Hlavně, jaké uznávané autority to takto interpretují, rozbor na základě čeho k tomu závěru dochází, a samozřejmě každá teorie má i své odpůrce, takže uvedení těch, kteří s těmi závěry nesouhlasí a mají jiné stanovisko. ....
- »Reo On:Ano. Díky za užitečné návrhy do článků.
- --S pozdravem ♥ FaktneviM 14. 6. 2011, 14:04 (UTC)
Samozřejmě. Celá ta záležitost okolo souvislosti atonismu a židovství je jen otázkou možné existence ovlivňování, aniž by bylo jasné, kterým směrem se vliv šířil. Text článku netvrdí, že souvislost existovat musí, tvrdí jen že souvislost může existovat, aniž by bylo specifikováno v jaké podobě. Stejně jako je v čláku zmíněno a zdrojem podloženo, že jsou tací, kteří souvislost jednoznačně odmítají.
Jinak ano, dva různí lidé mohou vynalézt totéž. Niméně... Příslušníci dvou nejstarších monotheismů, kteří žili ve stejné zemi a v časovém rozmezí od sebe 0-200 let, úplně čirou náhodou došli k podobným textům. Velmi pravděpodobné. A ne, opakuju to znova, netvrdim že to židi opsali. To jen ty to tam vidíš, ačkoliv text článku hovoří pouze o možnosti, stejně jako hovří o tom, že to mohli atonisti opsat od židů.
Otázka toho, co by sluneční bůh dokázal či nikoliv je otázka, o které se zde nehodlám šířeji rozvádět, výsledku bychom se stejně nedobrali. Nicméně tvrzení o doložených zázracích mi potvrzuje mé předchozí podezření, že za celým tímto humbukem věci stojí zainteresovaný galilejec.
Ne, žádost dalších zdojů ke vztahu hymnu a žalmu není humbuk, je to oprávněný požadavek a vzhledem k nižší hodnotě zdroje na egyptologie.cz, než jse se původně domníval, je to v naprostém pořádku.
Za humbuk ale shledávám ty dlouhé pasáže hovořící o bibli a židokřesťanských zázracích, které s tématem vznesené námitky ani vzdáleně nesouvisejí a jen dokládají zatvrzelost a přesvědčení o vlastní pravdě galilejcům vlastní. O pohrdlivém despektu, který je cítit z vyjádření se k hymnu, ani nemluvě. Výmluvný doklad objektivnosti. Výmluvný doklad zaujatosti a zainteresovanosti. Ne, nijak se útoky na atonismus dotčen necítím, osobně atonimus nemám rád. Jde mi o princip.
Niusereset 14. 6. 2011, 15:06 (UTC)
- (0.)....---K literárním dílům starověku respekt mám. Větší, než myslíš. Mnohé jsem si vyhledal a osobně četl. Spíš ohledně té datace,....(1.) ---200 let je ohromně dlouhá doba. Si vezmi, jak se změnil svět od roku 1800 n.l. ! ...---(2.) o té dataci mám také pochybnosti. Článek Achnaton tohoto panovníka umísťuje do let ±136O až ±1330 př.nl. Nejsou (pokud vím) žádné důkazy, že on (nebo jeho písař), je skutečným autorem tohoto díla. Mohl to být také napsano o pár staletí později a pouze mu to přisouzeno (např. jako dárek dědovi (Faraonovi), nebo dokonce posmrtně (coby památník zesnulého) apod. ....(3.) ---Na Anglické Wiki en:Great_Hymn_to_the_Aten ,,, en:Atenism ,,, Správně by se to tedy v češtině mělo jmenovat: "Veký zpěv na Atona (slunečního boha)". Naproti tomu souvislost s knihou Žalmy (obsahuje zhruba 150 jednotlivých žalmů a každý z nich je často delší, než celý egyptský hymnus. A každej o něčem jiném. (4.)....---Dále je třeba říct, že monoteismus (po vzoru egypťanů ... uctívání přírody) je logické vyústění spirituálních potřeb lidí. Jako nejlogičtější a nejjednodušší ("z hlediska potenciálního zakladatele náboženství") se jeví 2 základní možnosti. Buď vymyslím boha Slunce nebo boha Měsíce. .... Je až s podivem, ((jestli to tak skutečně je))), že monoteismus nevznikl už při prvním zárodku civilizace (((což před Egyptem ještě byly vyspělé kultury i jinde. Např. Mezopotámie. Snad i Čína a Indie. Tam ale s největší pravděpodobností o pár tisíc let později. Mezoamerické kultury nebo tzv. Mořské národy taky řekněme..... Každopádně, Mezopotámie a Egypt jsou jasní favoriti na nejstarší kul.))) Bohové přírodních úkazů, tudíž mezi jinými větru, Slunce, Měsíce, moře, blesku atd. najdeme ve všech kulturách...Je logické se domnívat, že Achnaton např. zavedl náboženskou reformu....pouze s jedním božstvem...proto, aby si udělal ve své zemi pořádek a měl větší konrolou a moc nad kněžstvem. Tím pádem i nad všemi obyvateli Egypta.
Jak říkám. Je ostuda pokud někdo vymyslí monoteismus až tak pozdě. Mohlo to být dávno. Já být Achnatonem bych se styděl, že jeho předci nebyli dostatečně inteligentní, aby tu změnu egyptského náboženství udělali dřív.BTW: Ta reforma se moc neujala. Egyptské tradiční náboženství se opět vrátilo po skončení vlády faraona Achnatona, tedy po pouhých dvaceti letech, bylo toto kacířství - viz en:Amarna heresy vymýceno, poté Egypt opět polyteistický, už natrvalo. Opětovnou změnu na monoteismus v Egyptě zařídilo AŽ ZA DLOUHO rané Křesťanství (částečně), ale hlavne Islám, který tam je dodnes. --S pozdravem ♥ FaktneviM 14. 6. 2011, 17:54 (UTC)
- Tahle diskuse se čím dál tím víc vzdaluje původnímu tématu. Ty se stydíš, že to trvalo dlouho "vynalézt" monotheismus... Co to má společnýho s tématem diskuse? O čem to svědčí? Jak má tohle prokázat či podepřít oprávněnost tvých argumentů? Tuhle část tvého příspěvku shledávám za naprosto bezúčelnou.
Jen se pokoušíš svoje argumenty navléknout do vznešeného hávu biblické pravdy. Já ale nejsem galilejec. Já nevyznávám galilejskou víru. Na mne to má účinek pramalý. Jen tim dokládáš vlastní neobjektivnost a zaujatý úhel pohledu. Hovoříme zde o historické pravdě. "Moje verze" přitom jen nastiňuje možnosti, o nichž se skutečně hovoří (jinak by se někteří nemohli vyjadřovat k jejich popření, kdyby se o možném vztahu atonismu a židovství neuvažovalo), kdežto ty se odkazuješ na starozákonní zázraky a skutky Nazaretského. Vskutku přínosná argumentace.
Ale teď k tématu, ke skutečným argumentům.
Hovoříš o ostatních žalmech... Proč? Téma diskuse je žalm 104, proč sem taháš ostatní. Nevidim, proč by měl být jakýkoliv problém s tím, že jen žalm 104 a ne žádný jiný. Zaprvé, nikdo nikdy nikde neříkal, že žalmy jsou obšlehnutý z egyptské mythologie. Potisícátý prvý ti opakuju, že nic takovýho netvrdím a ve skutečnosti od samého počátku připouštím, že to atonisti mohli obšlehnout od židů. A druhá stránka věci... atonismus jako ilegální víra a zakázané období je velmi chudá na prameny a zdroje. Velmi mnoho bylo zničeno a co zbylo je jen zlomek z toho, co existovalo. Kdybychom měli všechno, možná (zdůrazňuju pouze možná) by se shod našlo víc. Ale nemáme všechno, máme jen fragmenty. Ty jsi se však rozhodl, že když z fragmentu se našla podobnost jen s jedním žalmem, tak i v celku existovala jen tahle jedna podobnost.
Atonistický hymnus nemohl vzniknout ani před ani po amarnském období. Před ním byl aton jen bezvýznamný bůh s minimální úlohou v pantheonu bohů. To až za Achnatona se stal významným a jediným bohem. Vzhledem k tomu, že "hlavní theolog" (abych použil moderní terminologii) celého vyzdvihnutého monotheisujícího kultu byl Achnaton sám, je právě on tím nejžhavějším kandidátem na autorství. Že by ten hymnus složil někdo po amarnském období je holý nesmysl, neboť po tomto období byl kacíř i jeho nepravý bůh zakázáni. Nesmělo se o nich hovořit a nápisy s jejich jmény zničeny. I kdyby jeho pravým autorem nebyl Achnaton, atonistický hymnus nemohl vzniknout nikdy jindy, než za jeho života. btw... nevim jakou verzi hymnu jsi čet ale atonistický hymnus má okolo 140 veršů (čerstvě a osobně spočítáno, maximální odchylka 10 veršů, překlad Břetislav Vachala; ISBN 80-86277-35-6)
200 let je dlouhá doba, ale míru změn jsi značně přecenil. Rozdíl mezi roky 1800 a 2000 se nám zdá nesmírný. Jaký byl ale rozdíl mezi roky 1000 a 1200? Jaký byl rozdíl mezi roky 50 a 250? Taky tak obrovský? Srovnáváš tu hrušky a jabka. Díky průmyslový revoluci se vývoj kultury a společnosti dramaticky zrychlil. Ale v dobách starověku se vývoj takovou rychlostí ani omylem neodehrával. Počet změn, které se udehrály za posledních 50 let mohly tehdy trvat 300 až 500 let. 200 let, pět generací, to s tehdejším stupněm rychlosti vývoje nemohlo mít ani zdaleka tak drastický dopad, jak si ho ty představuješ.
Život Mojžíše historikové kladou do časového rozmezí, v němž se nachází atonistická éra Egypta. Exodus se uskutečnol nejpozději 70 let po Achnatonovi a nejdříve 300 let před ním. Takové jsou krajní hodnoty, s největší pravděpodobností byl časový rozdíl mezi Mojžíšem a atonismem maximálně 200 let. Což jedině podporuje existenci možného vzájemného vlivů židů a atonismu. Lhostejno, kterým směrem ten vliv kráčel.
Stěžejním bodem celé té zpochybněné části článku je skutečnost, že jedna strana ovlivnila druhou, že jedna strana si mohla od té druhé vypujčit ideu hymnu/žalmu. Která strana je která není vůbec předmětem ani zmiňované části článku (který nechává všechny možnosti otevřené), ani této diskuse.
Niusereset 14. 6. 2011, 19:31 (UTC)
- Tahle diskuse se čím dál tím víc vzdaluje původnímu tématu. Ty se stydíš, že to trvalo dlouho "vynalézt" monotheismus... Co to má společnýho s tématem diskuse? O čem to svědčí? Jak má tohle prokázat či podepřít oprávněnost tvých argumentů? Tuhle část tvého příspěvku shledávám za naprosto bezúčelnou.
Příště bez těch vztahovačných a nekonkrétních řečí. Dík. Chvílemi už zabýháš téměř na osobní útoky.
- A ty zdroje, jestli je najdeš. Plus nějaké doplnění. Konkrétní fakta,...jak jsem popisoval na konci třetího příspěvku....V opačném případě bude vhodné k těm teoriím dát příslušné šablony.
- --S pozdravem ♥ FaktneviM 14. 6. 2011, 19:47 (UTC)
- Útoky? Možná... jen jsem se snažil poukázat, že používáš argumenty, které postrádaly věcný vztah k tématu i objektivitu. Na ostatní tvé argumenty jsem předložil jasné odpovědi, jako například rozdílné tempo vývoje společnosti, vyvrátil možnost původu hymnu z jiné doby než za života Achnatona a předložil délku hymnu (často je v řadě knih reprodukovaná jen zkrácená verze). Zdroje k možné podobnosti hymnu a žalmu samozřejmě dohledám, což jsem ovšem zmínil hned na začátku.
Niusereset 14. 6. 2011, 20:05 (UTC)- Mohl bys, prosím Tě, poslat tu webovou stránku, kde se nachází celý ten hymnus? Nebo případně naskenovat z knihy, či nějaké dohledatelné info o knize. --S pozdravem ♥ FaktneviM 15. 6. 2011, 20:03 (UTC)
- Útoky? Možná... jen jsem se snažil poukázat, že používáš argumenty, které postrádaly věcný vztah k tématu i objektivitu. Na ostatní tvé argumenty jsem předložil jasné odpovědi, jako například rozdílné tempo vývoje společnosti, vyvrátil možnost původu hymnu z jiné doby než za života Achnatona a předložil délku hymnu (často je v řadě knih reprodukovaná jen zkrácená verze). Zdroje k možné podobnosti hymnu a žalmu samozřejmě dohledám, což jsem ovšem zmínil hned na začátku.
krátká poznámka 1: Knihu Žalmy se 150 jsem zmínil proto, že to je přecijen rozdíl oproti Hymnu na Atona.
krátká poznámka 2: Vývoj samozřejmě probíhal v různých obdobích různě rychle. Ani jsem netvrdil nic jiného. Chtěl jsem spíše naznačit, že pro lidi dožívající se poměrně krátkého života jsou i dvě století zatraceně dlouhá doba na 5 a více generací. Navíc, Starověký Egypt, tedy vrchol civilizace tehdejšího světa, (+ fakt, že Starověké civilizace byly podstatně rozvinutější, než Středověk-,obecně vzato,-) --S pozdravem ♥ FaktneviM 14. 6. 2011, 20:56 (UTC)
"logická dedukce": Mojžíš dokončil prvních 5 knih "Hebrejských Písem" v období 1513-1473 př.n.l. Ikdyž existence jednoho Boha Hebrejců dlouho před vládou Achnatona nedokazuje autentičnost biblické knihy Žalmů, (=kniha dokončena asi 460 př.n.l., = 1050 let po Exodu z Egypta, autorství je připisováno králi Davidovi a mnoha dalším autorům). Bible neříká jméno faraona za Mojžíše, nicméně historici se domnívají, že byl současníkem jednoho z těchto "kandidátů" en:Pharaoh_of_the_Exodus#Pharaoh_of_the_Exodus. V každém případě to s vysokou pravděpodobností bylo o několik století před Atonismem (((( náboženský směr trvající 20 let (v podstatě spíše 15, ... prvních 5 let byl stále mnohobožský režim, jen upřednostňování Atona), směr který byl poté vymazán z historie, coby hereze v egyptském náboženství, viz Amarnské období + en:Atenism + en:Akhenaten )))). Toto období je tedy z hlediska možného vlivu na počátky Judaismu vylučováno. Je také značně nepravděpodobné, že by se Mojžíš jakkoliv mohl dozvědět o vymazáné dávné historii a dokonce, že by přesvědčil statisíce lidí, včetně faraona "jen tak". Atonismus, který je --prý+údajně-- prvním monoteismem,,- (1360-1513 je kolik?), (V doslovných Hebrejcích byla monoteistická víra zakořeněna už od od Abraháma, ±3000 př.n.l., možná i dříve). // V dobách všech ostatních vládců (před i po Achnatonovi) uctívali Egypťané mnoho bohů, což opět potvrzují světské prameny i hebrejský záznam. V pozdějších biblických knihách se (nejen) o egyptském náboženství, jako o "hnojných modlách", píše poměrně často. --S pozdravem ♥ FaktneviM 14. 6. 2011, 20:56 (UTC)
Páni kolegové, nebylo by lepší najít co nejlepší zdroje týkající se podobnosti Hymnu na Slunce a Žalmu 104 (určitě Eliade nebo Campbell) a bavit se o jejich validnosti a podobě části textu jej zmiňující než zde vést takovouto diskusi. Wikipedie není diskusní fórum.--Crinkly.sun 14. 6. 2011, 21:04 (UTC)
- To jistě. Původně jsem jen chtěl odpověď na svůj první příspěvek. --S pozdravem ♥ FaktneviM 14. 6. 2011, 21:18 (UTC)
Takovéto zpětné zásahy do diskuse jsou spíše nežádoucí. Reformulace příspěvků mohou vést jedině k tomu, že na ně reagující odpovědi mohou vyznívat úplně jinak, než jak byly míněny. Například tvoje úprava vyjádření se o obsahu hymnu činí moji následnou výtku o pohrdlivém tónu o něm zcela neopodstatněnou. Naštěstí se jedná o jediný zásah, který takoto mohl ovlivnit vyznění mých příspěvků... Ale jde spíš o princip.
Odkaz nemám, nicméně přes ISBN odkaz je možné se dostat do databáze několika knihoven i internetových obchodů a knihu, v níž je hymnus vytištěn, si dohledat. Namátkově jsem zjistil, že v Národní knihovně je přítomna.
Niusereset 16. 6. 2011, 10:28 (UTC)
- Takže zase žádný plný zdroj. --S pozdravem ♥ FaktneviM 16. 6. 2011, 11:29 (UTC)
- Rychlokurz významem hymnu. Znovu jsem si přečet úvodní příspěvek...
Očividně došlo k zásadnímu neporozumění věci. Když se v atonistickém hymnu hovoří o slunci, není tím míněno slunce jako nebeské těleso, ale slunce jako nejvyšší a jediný bůh (Pán všeho, co obsáhne slunce, pán nebe, pán země), který stvořil vše (Když jsi bylo samojediné, stvořilo jsi podle svého zemi s lidmi, stády dobytka a zvěří, se vším co je na ní a běhá po nohou, se vším co je ve vzduchu a létá na křídlech.) a který dává život (ty žijící slunce, jež dáváš život). Atonismus není kult slunce, je to kult jediného boha, který tedy zároveň musí být i tím, který stvořil svět i život na něm a který je všudypřítomný (Vytváříš miliony podob sebe, Jediného). Sluneční kult byl v egyptě jeden z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších. Sluneční apekty má mnoho z bohů. Proto i u atonistické představy boha bylo slunce nejvýraznějším projevem tohoto jediného boha, jehož jméno samo znamenalo "sluneční kotouč". Aton je v hymnu vzýván jako stvořitel světa, všech tvorů, všech lidí, národů i jejich jazyků (Jazyky lidí se liší, právě tak jako jejich vlastnosti, i barvu pleti mají různou, tak jsi odlišilo cizince.).
Sečteno a podtrženo, celým obsahem tohoto hymnu je oslava nejvyššího jediného boha, který vše stvořil, který je všudypřítomný, všemuvládnoucí. Laskavý bůh, stvořitel a dárce života.
zdroj citací hymnu: VACHALA, Břetislav. Milostné písně starého Egypta. Praha: SET OUT, 2003. 97 s. ISBN 80-86277-35-6. S. 83-88.
Niusereset 16. 6. 2011, 22:51 (UTC)
- Rychlokurz významem hymnu. Znovu jsem si přečet úvodní příspěvek...
- Děkuji za referenci a stručný úvod. Toto je jasné potvrzení, že ten hymnus je nekompatibilní! s Biblí. O původu lidí, jazyků, ras, o Stvořitelovi samotném a jeho vlastnostech, o (ne)viditelnosti Stvořitele, náboženské představy = spíše plané filosofování v podání Egypťanů. Prostě všechno je nekompatibilní s Judaismem a Biblí jako celkem. Nadále žádná nebo minimální podobnost. --S pozdravem ♥ FaktneviM 17. 6. 2011, 08:30 (UTC)
Neabrahámovská náboženství
editovatPřesunuto k relevantnějšímu článku dle návrhu jednoho z aktérů. --Dvorapa (diskuse) 2. 2. 2017, 17:00 (CET)