Diskuse:Malleus maleficarum

Poslední komentář: před 6 lety od uživatele 37.48.35.65 v tématu „Kniha nebyla církví odsouzena a dána na Index

Dodo neustále vkládá katolickou propagandu. Pravda je následující: "Podle zcela izolovaného tvrzení jednoho katolického historika z roku 1898 prý autoři žádali pro knihu dobrozdání od teologické fakulty kolínské univerzity a údajně většina tamních profesorů odmítla mít s touto knihou cokoli společného. Tento jeden historik se pak snížil k tvrzení, že autoři souhlas fakulty padělali. Ve skutečnosti oba autoři neměli nic takového zapotřebí; kniha jen blíže rozváděla text papežské buly. Johann Sprenger byl děkan kolínské univerzity; Heinrich (Institoris) Kraemer byl profesor teologie na salcburské univerzitě a tyrolský inkvizitor. Věhlasné encyklopedie proto katolické tvrzení nepřevzaly."

Protože své tvrzení nepodkládáte narozdíl ode mne literaturou, žádám Vás o odstranění šablony NPOV. Vaše reakce je tendenční a zcela ahistorická. --Dodo 09:43, 13. 12. 2005 (UTC)

Ani Vy své tvrzení nijak nedokládáte. A i kdybyste citoval toho katolického pseudohistorika, není to většinový názor, to je mi líto. -- R. S. 09:50, 13. 12. 2005 (UTC)

Netvrdíte pravdu; dokládá to i en:Malleus Maleficarum: The writers attached a letter of approbation from the University of Cologne ostensibly signed by four teachers there. However, this letter was a forgery. The University had not approved the book, and had in fact condemned it for the use of unethical legal procedures, and because its demonology was not consistent with Catholic doctrine. Kramer was condemned by the Inquisition in 1490, but the book continued in publication, buoyed by the growing popular hunger for remedies against witchcraft. --Dodo 10:02, 13. 12. 2005 (UTC)

Měli bychom diskutovat na jednom místě, toto ztrácí elementární přehlednost. -- R. S. 10:13, 13. 12. 2005 (UTC)

Vytáčíte se; neuvádíte argumenty a zahráváte námitky do outu. Doporučuji pokračovat na Vaší diskusní stránce. --Dodo 10:18, 13. 12. 2005 (UTC)

Protestuji + souhlas. -- R. S. 10:26, 13. 12. 2005 (UTC)

Imprimatur

editovat

Zajímalo by mě (lépe řečeno, bylo by to dobrá informace do článku), pokud to někdo víte nebo můžete z důvěryhodného zdroje zjistit, zda kniha získala imprimatur. --Wikimol 16:24, 13. 12. 2005 (UTC)

Amazon tvrdí, že ano: "First written in 1484 by the Friars Kramer and Sprenger, (and reprinted endlessly), the MALLEUS was immediately given the imprimatur of the Holy See as the most important work on witchcraft, to date. And so it remains." Já si nedokážu představit opak. -- R. S. 16:31, 13. 12. 2005 (UTC)

To netvrdí amazon, ale nějaký zákazník amazonu (takovýto text tam můžu napsat taky, a může tvrdit cokoli). Proto jsem explictině zdůraznil přání mít odpověď z důvěryhodného zdroje. Btw nevím ani, zda tato instituce v době vydání už existovala. --Wikimol 16:43, 13. 12. 2005 (UTC)

Tak tady máte další zdroj: "The Malleus Maleficarum, by Heinrich Kramer and James Sprenger, [translated with introduction, bibliography, and notes by Montague Summers]. This is an officially approved (the Papal imprimatur has never been rescinded) 1486 theological tome used by many inquisitors as "justification" for the atrocities committed against women, children, and men for the thought-crime of Diabolic Witchcraft." -- R. S.
V té podobě, v níž "imprimatur" zmiňujete, zřejmě ještě ne. Proto pro ní chtěli autoři dobrozdání od kolínské univerzity - ti je ovšem odmítli dát. --Dodo 16:55, 13. 12. 2005 (UTC)

Kdybyste ten odkaz úmyslně nesmazal, tak byste ho tam měl:

Wikipedie vyjadřuje katolický POV? Tak to dejte na hlavní stránku, ať tady nemusím zápasit s těmito jezovity. -- R. S. 17:22, 13. 12. 2005 (UTC)

Ono dobrozdání není celé, dokonce neobsahuje ani žádnou část, která by knihu doporučovala. Naopak Vaše názory jsou antikatolický POV; názory, které se Vám nehodíte, nálepkujete jako katolické. Pravda není katolická, církev nemá patent na pravdu, ale může se k pravdě stavět jako kdokoli druhý. --Dodo 17:47, 13. 12. 2005 (UTC)
Tak si vyberte: jednou tvrdíte, že dobrozdání bylo odmítnuto, podruhé, že není celé. Typicky katolický přístup. Jinak ano, to dobrozdání skutečně není celé. A když jsem ho uváděl, tak poctivě připsal, že katolíci jej považují za padělané (standardní historická věda ovšem nikoliv). Vy, rovněž typicky, jste ho raději smazal, protože se Vám nehodilo do koncepce WP = hlásná trouba katolické církve. Jenže znovu opakuji, názory, které se Vám nelíbí, nemůžete jen tak mazat. -- R. S. 18:02, 13. 12. 2005 (UTC)

Tvrdím, že text, na který odkazujete, není úplný. Nic jiného jsem neměl na mysli. Odkaz je krom toho k dispozici na té samé stránce, jako předchozí odkaz - odkaz je tedy zbytečný, neboť je přítomný již na prvním. A je-li někde něco dvakrát, je možné duplicitu smazat. --Dodo 18:07, 13. 12. 2005 (UTC)

Pokud něco není celé, je vhodné na to upozornit, nikoliv to pro jistotu smazat.
Není zbytečný, protože šetří čtenáři čas to hledat. WP píšeme pro čtenáře, nikoliv pro puristy Vašeho typu. -- R. S. 18:30, 13. 12. 2005 (UTC)

Zkuste se vystříhat konfrontačního tónu. Editace, jíž jsem provedl, byla v pořádku. Je to stejné, jako byste odkazoval na obsah celé knihy a vedle toho na předmluvu, uvedenou v obsahu. Neustále mě obviňujete z katolické propagandy, ačkoli k tomu nemáte žádný důvod. Zkuste spolupracovat. --Dodo 18:49, 13. 12. 2005 (UTC)

Jak mám s Vámi spolupracovat, když mé editace mažete? To není spolupráce. Spolupráce je, že uvedeme standardní názor + katolický, který ho zpochybňuje. Na vybroušení formulací můžeme pracovat společně. Jenže nikoliv však mazáním.
Pokud je v předmluvě něco extra důležitého, proč ne? Jenže Vy dobře víte, že to tak není. První odkaz odkazoval na celou "knihu", druhý na přílohu, jenže Vám nepohodlnou. Ne každý si přečte celý site, aby se dozvěděl, že tam není ani slovo o podvodu, ani slovo o roce 1490, zkrátka nic, co sem pořád vkládáte jako "objektivní" tvzení. Přitom bych s tím neměl žádný problém, pokud byste popravdě uvedl, že to jsou názory katolických historiků. To je princip Wikipedie. Sporné záležitosti je třeba vždy připsat jejich autorům. -- R. S. 19:36, 13. 12. 2005 (UTC)

Námitka proti metodě: nehledáme standardní názor + katolický, snažíme se fakticky popsat minulost. To je něco jiného. Smazal jsem odkaz, který byl v podstatě duplicitní (neobsahoval nic tak extra). A navíc tvrdím, že u historika není důležité, zda je katolík nebo ne. Dnes už toho nechám, potřebuji si sehnat více dostupné literatury. --Dodo 19:45, 13. 12. 2005 (UTC)

To je právě Váš největší omyl. Neexistuje nic jako objektivní historie. Z minulosti si události vybírají historici podle svého POV: jinou historii napíše Čech, jinou Němec, jinou katolík, jinou komunista. Proto má WP princip NPOV: u názorů, na nichž není naprostá shoda, se vždy uvede jejich autor, aby si přemýšlivý čtenář mohl sám posoudit, zda jim uvěří.
Nebyl duplicitní. Uváděl přímo stránku, kde bylo církevní schválení Kladiva, které Wikimol tak shání. Ale uznávám, že ho katolíci považují za falešné, což jsem i poctivě uvedl. -- R. S. 20:13, 13. 12. 2005 (UTC)

Četl jste tu stránku? Pak byste věděl, že na ní není "církevní schválení Kladiva". A pokud máte v té historii tedy opačný či jiný názor, prezentujte své autority. Já se svými zaštítit mohu; a nejedná se i z Vašeho modelového hlediska o nic špatného: o to víc je vtipné, o co se tu dnes celý den snažíte. --Dodo 20:48, 13. 12. 2005 (UTC)

Prosba o deNPOV

editovat

Prosím někoho, aby článek prohlédl a protože falešný R. S. již šablonu neodstraní, prosím někoho, aby tak učinil. --Dodo 10:04, 15. 12. 2005 (UTC)

Lhát a podvádět se nemá, za to dodo přijde do pekla. Nebudu se s lumpy přetahovat, na to je můj čas moc drahý, ale musím říci, že současný text v tomto článku je nechutný.

--Jvano 21:22, 25. 12. 2005 (UTC)

Úprava ŠJú

editovat

Vážený kolego, dovolil jsem si vrátit některé změny, které jste ve článku učinil. Navrátil jsem krátký název knihy (jednak byla další část přepsána s několika chybami, jednak ani tak název nebyl úplný). Vypustil jsem Vaši větu "V teologii knihy je zřetelný zásadní vliv scholastické metody a jejích hlavních autorit.", protože ji nepovažuji za oprávněnou (btw co si představujete pod "scholastickou metodou"?). Navrátil jsem celý druhý odstavec, který jste bez náhrady smazal. Vymazal jsem české přepisy německých jmen (příjmení opravdu není zvykem překládat). Několik odstavců o Kramerově působení coby inkvizitora jsem přesunul nazpět do odstavci o autorech, kam logicky patří, stejně tak jako podrobnosti k vydání buly Inocence VIII., která má spíše souvislost právě s autory než s významem knihy. Podobně název bul se nepřekládá. Vymazal jsem obecný odstavec o čarodějnictví, který patří do článku o čarodějnictví, resp. o čar. procesech; informace o vzniku a moci inkvizice jednak není přesná, jednak není nezaujatá, proto jsem ji vypustil. Věřím, že výsledná podoba textu je opravdu bližší NPOV, o něž usilujet(m)e. --Dodo 21:08, 23. 1. 2006 (UTC)

Věta "Knihu nikdy neužívala oficiálně katolická církev" mi rozhodně v této podobě nepřipadá ani NPOV, ani pravdivá. Smysl vymazání českého překladu názvu buly, který byl uveden v závorce za latinským názvem, mi také uniká. S Vaším přístupem se neztotožňuji, ale nehodlám se o editace přetahovat. Zdá se mi, že mnoho článků týkajících se katolictví vypadá jako PR jistého proudu katolictví a chybí zde kvalitní oponentura, ale tu já zastat nemohu. --ŠJů 15:08, 14. 3. 2006 (UTC)

Zpochybněno

editovat

Tady už opravdu nevím co napsat, celé to vypadá, že papeže donutili vydat něco co on ani nechtěl. Církev se od toho distancovala, Blesk to uveřejnil a lidé se vrhli si to koupit a věřit tomu, že je to církevní verze a začali nevinným inkvizitorům donášet. Ti z toho byli úplně nešťastní a začali heretikům říkat, ale no tak, vyřešíme to smírně. Heretici, čarodejnice a jiná verbež se nedali a ukecali inkvizici, ať je předá soudům a tam je upálili. Církev svatá to royhodně nechtěla a protestovala proti tomu, kde se dalo, ale středověk byl tvrdej a všichni na ně kašlali. Uvědomujete si vůbec, kdo uměl číst, kdo měl na knihy, nejednalo se o nějaké sedláky, co si to přečetli a šli udat souseda.

Článek je jedna velká mystifikace (to slovo je velký ústupek), ve slušné společnosti se tomu říká lež jako věž. Není tam pravda vůbec nic, vydání se předpokládá na rok 1487 (to není náhodný omyl) na stole mi leží Londýnské latinské vydání z r. 1951 (autor tu píše, že poslední latinské vydání proběhlo a má tam nějaké rozmezí, netuším zda je Londýnské vydání poslední, vyšlo ještě sběratelské vydání, ale teď nevím rok). Sprenger je legitimním autorem a např. De modo, quo hominies in bestiales formas a transformant je evidentně jeho dílo. Pokud by mi chtěli něco vytknout místní propagátoři divné latiny (jedná se o CAPVT VIII. Pars II.).

Já nevím, co chcete, ale to potvrzení lze za falešné označit maximálně slovy (pravost osvědčení, neuznávám já, Karel a ještě několik mých přátel, rozhodně to nelze považovat za většinové tvrzení.

Canon Episcopi: už ne prosím, vemte si ten dokument a přečtěte si ho. Ten definuje čarodejnictví jako vzívání ďáblů a ne jako nějaký klam, slova jako klam tam sice najdete, ale klam je to vzívání.

Kniha se zabývá i muži, věnuje celou kapitolu důkazu proč ženy podléhají ďáblům častěji (Qvaestio VI., Pars I.) odkazuje na řadu církevních autorit, např. Summa Theologica Moralis. Svatého Antonína doufám ještě církev nezavrhla, Petra z Palude a Bible např. Kazatel.

Na článek Summis desiderantes affectibus nemám odvahu kliknout, jindy, věřím, že jsou tu i kvalitní články z oblasti teologie.

Ta kniha navazuje na celkový vývoj církve a na tu knihu navazuje další literatura, čekal bych tu informace jako že se neví podle jaké Bible to psali, že jde o knihu kde se líčí mučení opravdu minimálně, že jde o filosofickou a právní obhajobu existence čarodejnic a návodů jak se má správný katolík chovat. Že chtějí soudit i ty co k tomu mlčí, že v době napsání byly procesy v plném produ a ne obhajobu.

Měl jsem tu čest hovořit na toto téma s jedním relativně významným biskupem, rozhodně nezastával názor, že nejlepší je, jak říkal Kryl "lhát a žvanit" o tomto problému, stál k němu čelem a nebránil se tvrzení, že byly chyby. Hájil to spíše dobou, což je rozhodně zdravé nesoudit to podle našich měřítek. To, co tu předvádíte, je "zametání mrtvol pod koberec", nic více, článek v této podobě nemá žádný smysl, neboť tam není pravda nic.

Nepodobá se stylem Akvinskému, ..., tak se v té době psalo, tvrzení je stejné jako: "The New York Times se podobá Blesku" - stejná písmenka, formát, jistě, tak se teď píší noviny, nelze proti takovému nesmyslu nějak normálně argumentovat. Prostě je to blbost, ano podobá, take se podobá všem ostatním teologickým spisům tohoto rozsahu a této doby. Jako se Blesk podobá každým novinám.

Existují i knihy vázané v kůži čarodejnic, většina zachovalých exeplářů byla nalezena v místech působnosti církve (klášter).

Omlouvám se, rád bych o problému vedl solidní debatu, ale tady opravdu není o čem. Tohle je napsáno bez ohledu k faktům a reálnému světu.

Literatura, která na Mm navazuje, je např. De la démonologie des sorciéres - Bodin, ale i Spina se svým Tractatus de strigibus et lamiis. Prostě Mm neleží ve vakuu nějkého zlovůle, vede k němu cesta a ta okračuje dále, neprezentujme to jako ojedinělé dílo. Hippopotamus 21:33, 14. 4. 2006 (UTC)

Hele nedělej z toho NPOV na opačnou stranu, víš dobře stejně jako já, že se jedná o velmi široký problém, že jde o nepochopení mystiky NZ již ze strany scholastiků. Víš, že se dějiny k tomu tahnou již od výkladů takových srand jako je J 12, 46 či 14, 26 anebo Zj J cela 1. kap. Dokonce by šel aplikovat i Mt 12, 28 Termíny jako φώς či λαμπρός se posunuly, slova se přestala vážit... Vrba 00:16, 25. 4. 2006 (UTC)

Ano, ale nepřestal jsem je přece vážit já, ale oni. Já jim nevnucoval, aby papouškovali autority a nemysleli nad VÍROU a dělali si z toho víru. J 17, 26 a navíc Mt 6, 7 je naprosto jasny Motlidba se uskutečňuje v srdci. Nestaci se modlit a vira přijde sama a podívej se už do Kralické co z toho udělali. Proste popřeli první křesťany, proc asi, zeby L 12, 35, ale proc nad tim nepřemýslí? ojí se toho, ale enc. by měla, alespoň nekatolická. A to teprve J 1, 10. Ale oni by pak chudí měli klíče L, 17, 20 a dál a co z toho udělali. Oslabili význam toho co řekl Ježíš jen proto, aby mohli držet moc. Je velká chyba, že se nboženství nevyučuje, nechápu jak lidé mohou chápat dějiny Evropy bez pochopení náboženství je to přece magořina. Nvíc se stačí podívat na díla některých svatých a co jim dali patron zamilovaných, to se jim povedlo, kdo si to přečte má jasno. Nemluvím o počátcích mluvím o poření VÍRY a to už při procesech bylo. Ale víš co, on to nikdo hájit nebude, protože by musel myslet a ptevírat bolavé otázky víry. Ale jim dávno nejde o víru, ale o Katolictví, uznávám jsou výjímky, ale JP II. říkal "novinku": "Bůh je v srdci", oni tomu říkají novinka, vždyť je toho plný NZ, oni to nečtou nebo co? Hippopotamus 11:10, 25. 4. 2006 (UTC)

Proč by se měla víra vyučovat?! Proč někomu cpát něco co nechce a třeba věří v něco jiného. Vím, že dnešní svět je zvrácený. Věřte mi vím to líp než kdokoli, ale tím, že jim to vnutíte tím rozvedete diskuze o tom, že církev je na dně a nutně někoho potřebuje. Tímhle způsobem se to dělat nedá a ani by to neprošlo. 83.148.42.129 18:21, 24. 3. 2008 (UTC)

Poděkování

editovat

Chtěl bych tímto poděkovat autorovi (popřípadě autorům) článku. Jistě se jednalo o nelehký úkol, zejména v době, když již podle množství příspěvků v diskuzi i jejich zaměření, je vidět, jakou nevoli vzbuzuje encyklopedický odborný článek, který apriori neklade vinu na římskokatolickou církev a tedy potažmo věřící a víru samotnou. Mav (diskuse) 26. 12. 2014, 10:03 (CET)Odpovědět

Zpochybněné výroky

editovat

Zdravím. Ptám se jako laik, kterého tento dokument aktuálně zajímá. Prosím wikipedisty znalejší v tomto tématu, jestli by se mohli vyjádřit (subjektivně i objektivně s doplněním zdrojů) k některých výroků v článku, které si dovoluji vybrat, abychom se v ideálním případě dobrali k nějakému výsledku a mohli zrušit POV.

Oproti obecně panujícímu přesvědčení nepředstavuje kniha křesťanské učení o čarodějnicích v 15. století.

editovat
Mně osobně přijde o.k., pokud křesťanské přesvědčení o čarodějnicích řekněme do roku 1484 bylo, že se jedná spíše o pověry.

V době vydání byl pohled autorů menšinový.

editovat
Dle mě manipulativně a apologeticky napsáno, ale možná formálně pravdivé. Měli o upalování čarodějnic měli v době vydání zájem jen dva němečtí dominikáni a soudobý papež?

Nejednalo se ani o oficiální, ba ani o doporučovanou příručku inkvizitorů a soudních tribunálů.

editovat
Zajímala by mě konfrontace tohoto formálního tvrzení vůči tomu, jak bylo Kladivo v pozdějších desetiletích vnímáno (to, na co se Kladivo později změnilo). Platil tento výrok při každém pozdjějším čarodějnickém procesu, který se odehrál? Co bylo doporučovanou příručkou inkvizitorů a soudních tribunálů v období čarodějnických procesů?

Knihu nikdy neužívala oficiálně katolická církev

editovat
S tím zřejmě souvisí to, zda-li kniha získala imprimaturu. Připomene mi někdo, jaký je výsledek diskuse; zda-li ano, nebo ne?

Byla kniha (římskokatolickou) církví odmítnuta?

editovat
A jaký je postoj církve k čarodějnictví dnes? Má někdo kontroverzní zdroj proti R.S.em nalezeném výroku the Papal imprimatur has never been rescinded?

Jaký byl vztah nebo vzájemný vliv Malleus maleficarum a Summis desiderantes affectibus?

editovat
Použil/zneužil Kramer vlivu papežské buly?

[R]oku 1490 inkvizice Kramera odsoudila … Papež Pius V. (1566-1572) čarodějnické procesy v papežském státě zakázal a nařídil dát tuto knihu na index zakázaných knih.

editovat
K tomu jsem našel –
While general consensus is that The Catholic Church banned the book in 1490 by placing it on the Index Librorum Prohibitorum (“List of Prohibited Books”), the first Index was, in fact, produced in 1559 under the direction of Pope Paul IV. Therefore such claims are dubious, at best. I believe people are confusing the fact that the Inquisition reportedly denounced Heinrich Kramer in 1490 as being a ban upon the Malleus Maleficarum. Thus far, I’ve yet to find the Malleus on any Index Librorum Prohibitorum (copies of which are available on the Internet – most notably the 1559 and 1948 editions).

[1]

A (ze stejného zdroje) hypotetickou, leč pro mě zajímavou, otázku, pokud by Kramer byl označen za falsifikátora, nemělo by to pro něj důsledky, kterými by utrpěla jeho pověst a kariéra do té míry, že by například nemohl v pozdějším období kázat v Benátkách nebo zasahovat proti valdenským a pikardům v roce 1500.

časová posloupnost při motivaci Kramera a Innocence VIII

editovat
"Kramer … roku 1485 uspořádal velký soud …. Insbrucký biskup … Kramera vykázal ze země. Kramer si … postěžoval papeži Inocenci VIII. Ten je roku 1484 podpořil bulou Summis desiderantes affectibus" Zdá se, že důsledek byl dřív než příčina. Anebo insbrucký soud nebyl skutečnou příčinou. Může to někdo vysvětlit?

Podobné myšlenkové směrování se nachází i v jiných traktátech z druhé poloviny 15. století.

editovat
Dokázal by je někdo uvést?
"…již např. v r. 1376 došlo k napsání spisu se jménem Directorium inquisitorium (na nejz navazuje Malleus maleficarum)." (z Diskuse:Čarodějnické_procesy). Může to někdo potvrdit? Je to dostatečně podstatné/užitečné na doplnění do článku?

kniha se věnuje pouze čarodějnicím a nikoli již jejich mužským protějškům

editovat
Pouze ženám nebo převážně ženám?

Díky za příspěvky. -Usmrádlina těžkotonážní (diskuse) 16. 5. 2015, 02:32 (CEST)Odpovědět

POV

editovat

Díky za to, že je článek alespoň označený. Na druhou stranu, kdyby mě zajímal jenom katolický pohled na věc, jistě bych ho našel na stránkách církve nebo v nějaké katolické encyklopedii. Na tuhle stránku jsem přišel, abych se něco dozvěděl. Pochopil bych, že se to nevyplnilo vzhledem k tomu, že Wikipedii tvoří její uživatelé a tak zpracování témat závisí na zájmu a úrovni wikipedistů. Tady ale vidím problém v tom, že se alespoň podle diskuze takoví wikipedisté našli, ale bohužel se najdou editoři, kteří nedokážou pracovat s nadhledem a namísto aby se starali, aby na wikipedii zazněly různé významné pohledy, starají se o to, aby zůstal jen jeden pohled.

Dá se s tím v tuto chvíli vůbec něco dělat? Pavlix (diskuse) 15. 6. 2015, 09:10 (CEST)Odpovědět

Kniha nebyla církví odsouzena a dána na Index

editovat

Vynechal jsem neozdrojované tvrzení, že inkvizice v roce 1490 Kramera odsoudila, protože to v dané souvislosti vyvolává dojem, že ho odsoudila za jeho Kladivo na čarodějnice. To ovšem není pravda, jeho konflikt s nadřízenými v roce 1490 se týkal jakýchsi nespecifikovaných přestupků. Není také jasné, co rozumí autor textu pod pojmem „inkvizice". Kdo přesně Kramera odsoudil a za co, kdo konkrétně vyjádřil nesouhlas s obsahem knihy? Profesoři teologické kolínské teologické fakulty nebyli „inkvizicí"! Neozdrojovaná vágní tvrzení nemají v článku co dělat. Důvěru papežů Kramer rozhodně neztratil, což dokládá i skutečnost, že ho v roce 1500 papež Alexandr VI. pověřil, aby jako papežský nuncius a inkvizitor zasáhl proti jednotě bratrské v Čechách a na Moravě. Že byl pověřen přímo papežem Alexandrem VI., výslovně konstatuje i církevní historik František Xaver Kryštůfek (doklady jsou uvedenu v článku Heinrich Kramer.)

Tvrzení, že Pius V. čarodějnické procesy v papežském státu zakázal, je nepřesné a zavádějící. Do článku jsem uved přesnější formulací, že Pius V. v papežském státě ukončil čarodějnické procesy tím, že pro ně stanovil striktní důkazní procedury (připojil jsem zdroj). Nutno také připomenout, že nástupci Inocence VIII. (především Alexandr VI.) perzekuci čarodějnic v severní Itálii vymáhali a střetli se při tom s Benátkami, které zachovávaly rozumnější postoj. Teprve Pius V. zaujal umírněnější stanovisko. Viz k tomu Teologické texty. 1986, číslo 13, s. 41–42.

Vypustil jsem neozdrojované tvrzení, že Pius V. nařídil dát Kladivo na čarodějnice na Index zakázaných knih. V Indexu tato kniha není a nebyla. Na internetu jsou dostupná vydání Indexu z roku 1564 (online zde nebo zde nebo zde), 1569 (online zde), 1607 (online zde]), 1620 (online zde). Lze se snadno přesvědčit, že v nich spis Malleus maleficarum uveden není. Kdyby Pius V. tuto knihu odsoudil a dal ji zařadit na Index, pak by to mělo závažné důsledky. Takové dílo by v katolických zemích dále už nemohlo být tištěno, rozšiřováno, a již vůbec ne používáno. A není přece sporu o tom, že i po smrti Pia V. († 1572) byl spis Malleus maleficarum v katolických státech vydán mnohokrát. V roce 1576 vyšel v Benátkách, v letech 1580, 1582 a 1600 byl vydán ve Frankfurtu, sedm vydání vyšlo v letech 1604–1620 v Lyonu. Jak tedy může někdo tvrdit, že byl na Indexu zakázaných knih? --37.48.35.65 11. 11. 2018, 16:39 (CET)Odpovědět

Zpět na stránku „Malleus maleficarum“.