Diskuse:Lavrentij Pavlovič Berija

O Vánocích 1953

Byl popraven zastřelením o Vánocích 1953. 23. prosince myslím nejsou v Rusku Vánoce, to je nějaká neencyklopedická vypravěčská licence.--109.80.233.174 17. 6. 2012, 12:40 (UTC)

Opraveno, díky za upozornění. --Kixx (diskuse) 18. 6. 2012, 05:25 (UTC)

Sethi, Sutech, Satan, ďábel

Berija je velice mysteriózní postava - v duchu těchto mystérií je i tento článek. Rýpnu jenom do několika věcí: Berija netoužil po vysokých funkcích, dokonce požádal o zbavení funkcí, aby mohl dostudovat techniku [viz Alexandr Buškov: Stalin - Ledový trůn]. Vzhledem k jeho organizačním schopnostem mu nebylo vyhověno. Následně má zásluhu na vysušování bažin Kolchidy a její zúrodnění a rozvoji průmyslu a zemědělství Zakavkazí. Pod jeho vedením kolektivizace v Zakavkazí proběhla velmi klidně a s okamžitým zvýšením výkonnosti (na rozdíl od Kazachstánu a Ukrajiny, kde kamarádi nevinného Chruščova vyvolali hladomor...). Z té doby pochází například i sláva gruzínského čaje. Dále organizoval, jako jeden z prvních na světě, těžbu ropy na šelfech. Berija byl ministrem vnitra DO roku 1945 a PO Stalinově smrti (atentátu ?) - tady máte naprostý nesmysl - byl "Lidovým komisařem vnitra" (NKVD), nemotejte do toho KGB, to je jiný úřad (a vlastně i jiná doba). Stal se jím po Ježovovi a především ukončil Ježovovy čistky, následně se zabýval rehabilitacemi ...(!) Za války byl ovšem především členem Rady obrany státu se zodpovědností za vyzbrojování letectva a později i tanků. Po válce se zabýval výhradně "raketojaderným komplexem". Ministrem vnitra se stal, aby vyšetřil okolnosti Stalinovy smrti a tzv. "případů lékařů a Židů", což zřejmě bylo dílem tehdejšího ministra KGB S.D. Ignatěva (Chruščovova aparátčíka) s cílem kompromitace Stalina. Berija prý byl popraven, ale pravděpodobnější je, že byl zastřelen již v červnu 1953, protože vlastně neexistují žádné originální dokumenty z údajně následného vyšetřování, soudu i popravy (na rozdíl od dokumentace dalších procesů té doby). Stejně tak existují dva výklady událostí jeho zatčení a v tom druhém figuruje neznámá mrtvola, kromě toho výpovědi samotného Chruščova jsou silně zmatečné. Důvodem asi bylo to, že chtěl Ignatěva a jeho společníky přimáčknout. jik

Ještě poznámka: Tu "Berijovu knihu o dějinách ..." mám teď v práci - překládám. Upozorňuji, že to je 1. kniha popisující dějiny komunistického hnutí od vysokého stranického funkcionáře, jejíž popis událostí dává smysl a je z reality života. Je v ní cítit "mladistvé nadšení a zápal", ale to je vše, co se jí dá vytknout. Popis událostí je velmi rozumný a jasný, sice "třídní", ale nejsou to žádné náboženské mystifikace, se kterými se lze setkat u prakticky všech komunistů i antikomunistů (včetně a především Trockého). jik

to jik-dekuji za vase poznamky-nemuzeme nikdy verit vsemu,co je psano tendencne-a to clanek o Berijovi bezpochyby je.josefina--78.108.107.253 27. 10. 2015, 20:32 (CET)

Viz moje nové poznámky v [diskuzi o Stalinovi]. Tento článek o Berijovi je zcela neobjektivní a je třeba jej přepracovat.

Zpochybnění

Berija nemohl být " jeden z vykonavatelů Stalinových čistek ve 30. letech" protože do úřadu 1. náměstka NKVD nastoupil (na Stalinovo naléhání) v září 1938, ABY ČISTKY ZARAZIL. Lidovým komisařem NKVD se stal po splnění své podmínky, že čistky budou odsouzeny, což se stalo 17.11.1938 (Stalin prosadil "Rozhodnutí o zatýkání, prokurátorském dozoru a vedení vyšetřování" [Сталин И.В.: Cочинения. – Т. 14., nakladatelství “Писатель”, 1997, str. 283–289. viz grachev62.narod.ru/stalin/t14/t14_56.htm] tím se fakticky teprve stal diktátorem) a následující den po svém jmenování (25.11.1938) vydal Berija prováděcí vyhlášku, kterou bez náhrady likvidoval "trojky", rušil jejich rozsudky a začal prošetřovat nezákonné postupy řady lidí. Do začátku války propustil cca.800 000 lidí z vězení. Jik (diskuse) 4. 5. 2018, 22:25 (CEST)