Diskuse:Lanová dráha Větruše

Z hesla Lanová dráha Větruše byla v období od 24. do 30. ledna 2011 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … lanová dráha na Větruši v Ústí nad Labem je nejdelší českou visutou lanovkou bez podpěr?“

Název

Tady vidím přesun na údajně oficiální název, ale přitom se neobjevil žádný zdroj, který by dokládal, že zrovna název "Lanová dráha na Větruši" by měl být oficiální. Naproti tomu jízdní řád i uvedení linky na webu provozovatele bych za oficiální a relevantní zdroje ke zjištění názvu považoval, a proto jsem je také považoval za směrodatné pro volbu názvu článku – tím spíš, že název "Lanová dráha Větruše" je součástí oficiálního loga lanovky. --ŠJů 30. 12. 2010, 08:52 (UTC)

Domníval jsem se, že je oficiální, neboť je používán v oněch dvou časopisových článcích, podle kterých jsem článek rozšířil, v rámci tabulek s technickými údaji, údaji o stavbě, apod. Zřejmě to ale byl jen název projektu jako takového (viz [1]). Nicméně i tak bych preferoval současný název, stejně jako u ostatních lanovek, které jsou pojmenovány systémem "Lanová dráha X - Y" nebo "Lanová dráha na Y". Je to prostě systém nezávislý na jiných okolnostech, protože provozovatelé si svoje lanovky občas pojmenovávají (Černohorský Expres na Černou horu). Stejně tak Lanová dráha Sněžka je název provozovatele, ale i samotná lanovka je tak v současnosti prezentována, ale nepovažuji za vhodné přesouvat články na tyto názvy. Napadá mě třeba srovnání s železničními tratěmi, taky je nemáme pod čísly, která se mění, ale pod přesným místopisným označením. --Harold 30. 12. 2010, 14:44 (UTC)

Souhlasím s formátem Lanová dráha X - Y, který je mmj. používán i nejvyhlášenějším lanovkářským fanwebem. Zbytek, ať řeší redirecty.--Railfort 30. 12. 2010, 14:49 (UTC)

Pokud lanovka má oficiální název, navíc stručný a plně výstižný, tak bych mu určitě dával přednost (což byl ostatně původně i Haroldův záměr). Pokud by oficiální název neměla, tak pak bychom se mohli poohlédnout, jak je oficiálně i neoficiálně označována nejčastěji. Pokud je subjekt článku přejmenován, respektive v průběhu času převáží jiný název, tak se pak článek přejmenuje, to je obvyklý postup. Možná že v době výstavby byl oficiálním názvem stavby "Lanová dráha na Větruši", provozovaná lanovka má ovšem oficiální název "Lanová dráha Větruše". To se stává skoro všem stavbám - mostům, stanicím metra, stadionům, obchodním domům, ulicím.

Fakt, že provozující subjekt má stejný název jako jím provozovaná dráha nebo jiný podnik, je vcelku obvyklý a tradiční, význam takového názvu tím není oslaben, ale naopak posílen a pevně kodifikován (to se ovšem týká jen té Sněžky a možná některých tramvajových či železničních drah z dřevních dob soukromého podnikání, ne lanovky Větruše).

Používat namísto skutečného a očekávatelného názvu nějaký strojově jednotný klíč by bylo v rozporu s tím, jak encyklopedie fungují. Obecný název je náhražkou skutečného názvu v případech těch subjektů, které vlastní název nemají. Jednotnost je hezká věc, ale nesmíme znásilňovat skutečnost. Měli bychom se smířit s tím, že názvy lanovek jsou tvořeny různě, tak jako jsou různě tvořeny názvy měst, firem atd. Prostě některé dopravní podniky mají v názvu slovo město, jiné nemají. Některé mají název města ve druhém pádě, jiné v nominativu jmenovacím. Některý bezejmenný most je zvykem označovat podle jednoho místa, jiný podle obou, které spojuje. Některé lanovky mají v názvu dvě místa, jiné jedno místo, některé předložkovou vazbu a jiné ne, a některé se jmenují úplně jinak, tak jako Toyen si říká úplně jinak než většina jiných malířek. U linek moskevského metra také respektujeme to, že jejich forma je odlišná od toho, jak se linky označují v Praze. U lanovek musíme vzít na vědomí i to, že zatímco některé spojují dvě snadno pojmenovatelná místa, jiné nikoliv, a některé názvy jejich stanic jsou použitelné do názvu článku, jiné jsou pro tento účel málo vhodné (popřípadě stanice vůbec nejsou pojmenovány), takže ani syntetické názvy podle představ Railforta je u lanovek o něco problematičtější než u železničních tratí. Číslování železničních tratí bych s vlastními jmény úplně nesrovnával. Podobné kódování už je spíše náhražkou za neexistující názvy nežli jiným typem názvů. Ostatně pokud už, tak v případě českých železničních tratí by se název musel považovat celý nadpis traťové tabulky, např. "122 Praha - Hostivice - Rudná u Prahy (a zpět)", analogicky k tomu, jak je exaktně definován pojem "název linky" v zákoně o silniční dopravě. --ŠJů 31. 12. 2010, 06:21 (UTC)

Tož, já jsem zase fanouškem unifikace, člověk pak hned tuší, jak se daný článek jmenuje a i běžný čtenář, pokud si pročítá články na Wikipedii na jedno téma, si asi všimne, že v názvech je určitý řád. Ale dejme tu, tady je to jen o jedné předložce, takže bych to neviděl tak tragicky. Pár dní ještě počkám a pak to, pokud nebudou další námitky, přesunu zpět. --Harold 5. 1. 2011, 22:47 (UTC)