Diskuse:Haifa
Áááá, Haifa. Byl jsem požádán o recenzi, tak tady teda je:
- obecně
- popisky obrázků se píší na konci bez tečky
- do infoboxu bych uvedl zdroje k rozloze a hustotě zalidnění, jsou to přeci jenom takový ošidný údaje
- je třeba doplnit legentu k té tabulce s klimatem, nebo proč jsou tam různé barvy a proč právě tyto barvy?
- Vyřešeno na IRC a dohodnuto, že není třeba.--Faigl.ladislav 2. 2. 2009, 03:32 (UTC)
- tabulka vyznání obyvatel Haify je bezezdroje
- na různých mapových snímcích by bylo dobré měřítko, nebo uvádět to do popisku
- Nakonec satelitní snímek nahrazen klimadiagramem.--Faigl.ladislav 6. 2. 2009, 19:54 (UTC)
- pohled panoramatu je nepřesný, to světové centrum Bahaí je jen malou částí fotografie, možná by stálo za to popsat, o jakou se jedná čtvrť
- rozhodně zamodřit četné červené odkazy kvalitními hesly
- podrobně
- nerozumím této větě: "Původ jména Haifa není jasný. Podle historika Alexe Carmela může pocházet z hebrejského slovesa חפה (chafa – skrýt, zakrývat), ve smyslu např. hora Karmel skrývá Haifu." Protože pokud "chafa" je skrývat, pak přepis příkladu je "hora Karmel skrývá skrývat" což mi zní nesmyslně/nepochopitelně. Jak to tedy je?
- doplnit reference
- apropo, v Haifě nebyly činěny žádné archeologické vykopávky, ze kterých by se nám dochovalo více z historie?
- ta historie je psána takovým stylem, že ten kdo není obeznámený s povšechnou historií okolního území je mimo. Nešlo by to tam dycky dvěmi třemi větičkami přiblížit? např. bla bla, bla zasahovala Byzantská říše, bla blalba. Jako neříkám, že to tam není, ale občas to tam chybí a jako neznalec, respektive zapomětlivec historie mi celý tento úsek moc neříká. Neříkám také, že to není práce, ale kdyby se to tam jak říkám občas přiblížilo tak to není od věci.
- občas tam chybí linky a jiné přebývají (např. …V roce 1761 nechal Tahir al-Omar, beduínský vládce Akka a Galileje, město zbořit, znovuvybudovat… zde je naprosto zbytečné linkovat ze slova "beduínký", ač je to dejme tomu pojem, který nemusí každý znát princip prolinkování je takový, že na "beduín" by se mělo linkovat z článká Tahir al-Omar. kde se de facto tahle větička zopakuje. Zkuste na to dávat pozor.
- co to je za větu: " Benny Morris a další historikové dokázali, že haifští Arabové město opustili kvůli kombinaci sionistických hrozeb, výzev arabských vůdců, a také z důvodu ostřelování arabských vesnic a čtvrtí."? V historii se snad kladou hypotézi. Nebo to dokázali před soudem? navíc téhle větě chybí refernce
- apropo celý tento odstavec říká, že Arabové opustili Haifu na základě výzvy arabských vůdců?
- bylo by fajn napsat kam se těh 60 000 lidí podělo. To přeci jenom není žádná malá skupinka, která by se rozptýlila na venkově
- A kam se teda ti lidi poděli?--Juan de Vojníkov 8. 2. 2009, 10:55 (UTC)
- pozor na to, že tam často chybí mezera před procentem
- Mezera před procentem má být, pakliže jednotka nemá být přídavným jménem, viz WP:Typografické rady#Jednotky.--Faigl.ladislav 6. 2. 2009, 20:38 (UTC)
- slavné rodáky bych rozepsal do fulltextu
- Dořešeno soukromě--Faigl.ladislav 6. 2. 2009, 20:38 (UTC)
- nějak mi tam chybí oddíl o přírodě
- Tento oddíl by se měl spíš jmenovat "Přírodní podnímky" a měl by zahrnovat samozřejmě informace o okolí (Pohoří Karmel, moře), ale hlavně o parcích, případných vodních tocích v samotném městě apod. Teď je to hlavně o tom okolí. O tom okolí by to stačilo dvěmi třemi větami.--Juan de Vojníkov 8. 2. 2009, 10:55 (UTC)
- Inspiroval bych se oddílem Přírodní poměry v článku Varnsdorf.--Juan de Vojníkov 15. 2. 2009, 12:03 (UTC)
- správu bych přejmenoval na správu města
- související články bych zrušil
- Karmelit je velice významný (jediné metro v Izraeli, zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejkratší mětro na světě, zajímavé konstrukční řešení), že by zůstati měl.--Faigl.ladislav 6. 2. 2009, 20:38 (UTC)
- Obecný přístup ale je, že když je na něco odkazováno z textu, že se to pak již nemusí dávat do "souvisejících článků".--Juan de Vojníkov 8. 2. 2009, 10:55 (UTC)
- Karmelit je velice významný (jediné metro v Izraeli, zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejkratší mětro na světě, zajímavé konstrukční řešení), že by zůstati měl.--Faigl.ladislav 6. 2. 2009, 20:38 (UTC)
- na závěr
--myslím si, že zatím je co dělat, časem si to můžu přečíst a vypíchnout nějaké konkrétní nedostatky.--Juan de Vojníkov 1. 2. 2009, 14:56 (UTC)
- Moc děkuju za první připomínky Juane :-) --Faigl.ladislav slovačiny 2. 2. 2009, 03:32 (UTC)
Dan Baránek
editovat- Haifský distrikt byl domovem přibližně 20 tisíců obyvatel, z nichž 82 % byli muslimští Arabové, 14 % křesťanští Arabové a 4 % Židé. Počet Židů se průběžně zvyšoval díky imigraci (alija), a to zejména z Evropy. To je statistika ze kterého roku? Pokud ještě z doby Osmanské říše, tak se zcela jistě nejednalo o distrikt – takové správní celky tehdy neexistovaly.
- The Economist vysvětlil tuto myšlenku slovy... Kdy to The Economist vysvětlil? Tehdy, nebo dnes?
- mizražskými Židy – toto spojení jsem asi ještě nikdy neviděl. Použil bych jednoduše mizrachim.
- Já osobně bych prohodil sekci historie s geografií. Jednoduše řečeno: je IMHO logičtější mluvit nejdříve o tom, že Haifa leží u moře, a pak až o historickém významu Haify jakožto přístavu – než mluvit nejdříve o přístavu a pak říct, že Haifa se vlastně nachází na břehu moře. Navíc teď je geografie vklíněná mezi historii a městské čtvrti, což jsou části, které by IMHO měly být u sebe.
- Dořešeno soukromě, wikiprojekt Geografie v rámci svého podprojektu doporučuje na prvním místě dějiny.--Faigl.ladislav 2. 2. 2009, 22:08 (UTC)
- ...která je domovem zbožné části židovské populace a obyvatel... – to není výstižné. Reformovaní židé jsou taky zbožní. Takže doporučuju napsat prostě je domovem ortodoxních židů.
- Infobox UNESCO v článku se mi nelíbí. Podle mého názoru patří pouze do článku o památce samotné.
- Pořadí Technionu a Haifské univerzity bych prohodil, ať je to chronologicky. Technion je navíc z historického hlediska o něco důležitější.
- Haifa má dobrou městskou a meziměstskou veřejnou dopravu. - slovo má bych nahradil třeba disponuje, ale hlavně mi není jasné, jaké je měřítko dobré dopravy.
- šábes bych nahradil hebrejským šabatem
- Karmelit bych dal hned mezi první odstavce dopravy. Článek má informovat o tom, co je pro dané město specifické. Vlaky či autobusy ničím výjimečné nejsou, Karmelit však ano.
- Jinak pěkné, až budou tyto výhrady odstraněny, tak IMHO nic nebrání udělení statutu DČ. --Daniel Baránek 2. 2. 2009, 20:07 (UTC)
Ozzy
editovatPár připomínek/návrhů/poznámek:
- Nachází se zde množství hi-tech parků, mezi nimiž největší a nejstarší park v zemi. – ta věta mi zní divně. Nevypadlo nějaké slovo, či není špatně tvar „nimiž“?
- slova حفَّ (chafa), což znamená „pláž“ nebo slovo حيفة – to druhé slovo se předpokládám přečte jinak, bylo by dobré doplnit čtení
- zmínil bych, že definitivně se Haifa dostala do rukou muslimů až 30. července 1291 po pádu Akkonu
- beduínský vládce Akka a Galileje – možná raději použít tvar „Akkonu“?
- Ve všech knížkách co jsem koukal, a z kterých jsem vycházel je tvar Akko, tak bych se ho držel.--Faigl.ladislav 6. 2. 2009, 00:26 (UTC)
- a opevnit jej zdmi. – lépe „hradbami“?
- 2012 obyvatel, z toho 1200 muslimů, s celkem 1462 pokoji, více než 5000 abonentů, která má kapacitu 3000 míst, má kapacitu 1000 míst., kapacitu 4000 lůžek, 5133 dětí, 8072 studentů, 2646 studentů – tisíce oddělit nezalomitelnou mezerou
- Mezerou se oddělují až pěti a více ciferná čísle, viz WP:Typografické rady#Čísla --Faigl.ladislav 6. 2. 2009, 00:26 (UTC)
- příchod německých templářů v roce 1868 – to byl kdo? Řád Templářů byl zrušen v roce 1312. Buďto rozvést, nebo aspoň jako odkaz na daný řád.
- které velel karmelské brigády Moše Karmel. – nechybí „velitel“? Či jaké postavení v ní Karmel zastával
- elity ve Straně práci - lépe „práce“
- Tyto raketové útoky, při kterých byla zasažena i zdejší ropná rafinerie,[33] vedla k útěku takřka poloviny obyvatel v první týden války. - lépe: „Tyto raketové útoky, při kterých byla zasažena i zdejší ropná rafinerie, vedly k útěku takřka poloviny obyvatel během prvního týdne války.“
- 14-ti tisícový a 30-ti tisícový – raději rozepsat slovy. „14-ti“ i „30-ti“ je chyba, protože samotná slova „čtrnáct“ a „třicet“ již končí na „t“
- Židé od té doby nebyli již nebyli jako občané druhé kategorie – duplicita
- Technion - Izraelský technologický institut, označovaný jako izraelský MIT – v názvech článku se sice používá -, ale v textu by mělo být –
- kdyby v článku byla mapa města s vyznačenými čtvrtěmi, bylo by to fajn. Ale pokud žádná není pod vhodnou licencí, tak se s tím asi nic nenadělá.
- To by se mi taky moc líbilo, ale bohužel na commons žádná taková mapa není.--Faigl.ladislav 6. 2. 2009, 00:26 (UTC)
Tak tolik moje (nakonec trošku delší) recenze. Držím palce k zlatému puzzlíku. --Ozzy 5. 2. 2009, 15:26 (UTC)
- Moc děkuju za připomínky :-) --Faigl.ladislav slovačiny 6. 2. 2009, 00:26 (UTC)
Imigranti z bývalého SSSR
editovatDíval jsem se na zdroj, z něhož má pocházet info o 25 procentech imigrantů ze SSSR (ref č. 63), ale žádný takový údaj jsem tam nenašel. Jan.Kamenicek 2. 5. 2011, 00:10 (UTC)
- Zkusím zjistit, kde je chyba. Na en.wiki údaj refují stejným linkem, ale ani já jsem v něm informaci nenašel. Zkusím ji tedy dohledat jinde, případně větu vypustím. Díky za upozornění --Faigl.ladislav slovačiny 2. 5. 2011, 18:19 (UTC)
Nefunkční odkaz
editovatChtěl bych upozornit, že nefunguje odkaz (reference) č. 64, ale možná je to problém jen u mě. Mountleek 29. 6. 2011, 16:41 (UTC)
- Zatím mi to hlásí mozilla jako útočnou stránku a přes archiveweb mi to háže arabskou stránku. Zkusím se podívat po jiném refu, případně danou část odmažu. Díky za upozornění --Faigl.ladislav slovačiny 29. 6. 2011, 16:48 (UTC)