Diskuse:Dějiny Prahy

Politické procesy jsou faktem a basta

Budu trochu šokován, pokud se tu má škrtat zmínka o politických procesech. Politické procesy se nejen že konaly a politické byly, ale jsou navíc velice důležitá historická fakta, která, mimo jisté atmosféry, kterou bych nikomu nepřál zažít, zlikvidovala mnoho životů fyzicky a politicky pak pomohla dále deformovat celý vývoj celé republiky. To je jednoznačně encklopedistické téma. -jkb- (cs.source) 11:09, 4. 3. 2007 (UTC)

Já s tím souhlasím, nicméně by bylo vhodné to asi trochu podložit zdroji a dodat nějaké informace o konkrétním vztahu procesů ku Praze. Celou záležitost jsem se Zanaticem již diskutoval. --Aktron (d|p) 11:17, 4. 3. 2007 (UTC)

Toho jsem si právě všim. - - Jinak, Viz Jirkou Pelikánem vydaný Zakázaný dokument. Zpráva komise ÚV KSČ o politických procesech a rehabilitacích v Československu 1949-68 - něco lepšího asi nenajdeš. -jkb- (cs.source) 11:27, 4. 3. 2007 (UTC)

Ten odstavec, jak tam byl, nijak nesouvisel s dějinami Prahy. Zanatic 11:24, 4. 3. 2007 (UTC)

No proto říkám, něco vhodného s tím udělat. Což by šlo, stačí najít zdroje o tom, jaké procesy se konaly v Praze apod. --Aktron (d|p) 11:28, 4. 3. 2007 (UTC)

Politické procesy té doby souvisejí s tématech, 99 procent se toho odehrýlo v Praze a myslím že i tolik poprav. Takže by zde o tom snad měly rozhodnout dějiny a ne Zanatic. Navíc, mohjla byt navrzena jen přeformulace. -jkb- (cs.source) 12:10, 4. 3. 2007 (UTC)

Je třeba doložit, že Praha byla 3. největším městem Evropy

• První reference odkazuje na aerospinnig!
• Druhá reference - Geografický místopisný slovník světa, str. 636, ISBN 80-200-0445-9 - neuvádí, že Praha byla třetím největším městem Evropy. Píše se tam doslovně: "1348 Karel IV. zal. Nové Město; tím se P. stala jedním z největších evr. středověkých velkoměst s výjimečně velkorysou urbanistickou a ideovou koncepcí (spojení císařské řím. a č. královské státní tradice, plán evr. obch. křižovatky)." Zolwikcz (diskuse) 2. 5. 2016, 18:36 (CEST)
• Praha byla možná 3. největší rozlohou, zpravidla se města porovnávají podle počtu obyvatel a podle počtu obyvatel Praha rozhodně 3. nebyla. Pro ilustraci:

Počet obyvatel v roce 1300: Benátky 100 000 Florencie 120 000 Janov 100 000 Milán 200 000 Londýn 100 000 Paříž 130 000 Cařihrad (v roce 1350) 80 000. S tím se Praha nemohla srovnávat. Pavel.Boreš (diskuse) 3. 5. 2016, 08:34 (CEST)

Takovým sporným srovnáním je lepší se vyhnout, výše uvedené počty obyvatel jsou také jen jeden z odhadů. Například mnou uvedený zdroj (Dějiny obyvatelstva…) uvádí dost jiná čísla, např. zařazuje Londýn do kategorie 25–60 tis. pro období před morovou epidemií, ke konci vlády Karla IV. tedy dost pravděpodobně Praha (40 tis.) mohla být větší. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 5. 2016, 12:33 (CEST)

Chápu, že jde jen o odhady, ale to platí i o Praze. Jde o to, že tak jako tak Praha se nemohla srovnávat např. s bohatými italskými městy. Nové město bylo značně předimenzováno a nebylo v Karlově době ani dostatečně dobudováno.Pavel.Boreš (diskuse) 3. 5. 2016, 12:47 (CEST)

Problém je vůbec srovnání těchto hypotetických čísel, jejichž vzájemný poměr se také může značně lišit. A problém je to o to větší, pokud se srovnávají čísla pro Prahu kol. 1375 a pro ostatní města kol. 1300, tedy před morovou epidemií, která způsobila ještě hůře odhadnutelné ztráty (podle některých odhadů zabila 1/3-1/2 populace) a ve velkých městech byly následky pochopitelně největší. Srovnání s konkrétními městy a „nedosahoval ani poloviny“ je pak sporné. Pro dějiny Prahy je podstatné, že se její velikost, obyvatelstvo a význam v tomto období zásadně zvýšily, ne že se nestala jedním ze tří největších měst, jak to někteří vykládali. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 5. 2016, 13:13 (CEST)

Uváděné počty obyvatel k roku 1400: Benátky 170 000 (+17%), Milán pokles na 125 000, Janov beze změny 100 000, Florencie do roku 1500 pokles na 70 000. Takže máte asi pravdu, že morová epidemie výrazně ovlivnila počty obyvatel, ale přesto tvrzení o dvojnásobném počtu obyvatel bohatých italských měst nebylo vyvráceno. Pavel.Boreš (diskuse) 3. 5. 2016, 13:37 (CEST)

Ale ani spolehlivě doloženo. Počty obyvatel za 20 let (ke konci vládky K.IV.) a 50 let (1400) po epidemii se mohou zásadně lišit a právě severní Itálie patřila zřejmě k nejvíce postiženým oblastem, uvádí se odhady i 75–80% úmrtnosti. Stále mi není jasné, proč by tato informace stojící na spekulativních datech neměla v tomto místě článku chybět. --Matěj Orlický (diskuse) 3. 5. 2016, 14:03 (CEST)