Diskuse:Železo

WikiProjekt Chemie

obor: Anorganická chemie

Kvalita:  střední

Tento článek dosáhl střední úrovně, protože již téma zpracovává důkladněji. Stále však nesplňuje kritéria pro dobré články. Můžete WikiProjektu Chemie pomoci tím, že tento článek rozšíříte a posunete ve stupnici výše.

Připomínky ke kvalitě

Pár připomínek:

• Dobré by bylo udělat samostané odstavečky o historii, produkci železa na světě a zmínit také izotopy.

  Historie je nyní samostatně, ale ještě ji poupravím. Produkce železa snad ok. Zpracování železa se blíží konečné fázi. Izotopy snad doplním nebo přeložím z en.wp. --Jiří Janoušek ✉ ♥ 3. 9. 2008, 19:41 (UTC)

• Předělat (překreslit) obrázek Image:Schema kopie.jpg do formátu .svg nebo .png.

  Použil jsem jiný obrázek. --Jiří Janoušek ✉ ♥ 3. 9. 2008, 19:41 (UTC)

• Sloučeniny bych vyčlenil do samostatného článku a nechal pouze pár základních.

  Text u sloučenin zredukuji pouze na charakteristické znaky a místo bodu to sepíšu do odstavců. Samotný článek imho (zatím) není potřeba, postačí již existující kategorie. --Jiří Janoušek ✉ ♥ 3. 9. 2008, 19:41 (UTC)

• Doplnit reference, červené linky popř. další literaturu.--Tzar 18:30, 8. 10. 2007 (UTC)

Odpověď na připomínky:

• První připomínka je rozhodně dobrá, protože historie železa chybí, produkce železa ve světě chybí a celkově i odstavec o průmyslové výrobě je chabý, izotopy železa by tu chybět rozhodně neměly, protože železo je velmi významné právě z hlediska izotopů.
• Obrázek bych snad ani nepřekresloval a rovnou ho nahradil lepším, protože se ani mi moc nelíbí.
• K sloučeninám mám docela výhradu, protože ač se to nezdá, tak jsou v článku uvedeny pouze základní. Sloučeniny železa se dají počítat na stoky ne-li tisíce a i tak bych samostatný článek o sloučeninách železa raději ani nepsal, protože by byl příliš dlouhý, lepší je seznam chemických sloučenin železa a takový už existuje.
• Reference nebude problém doplnit a další literaturu také, ale s červenými linky bude docela problém a to i v případě, že by někdo vytvářel pahýly. Větší koncentrace se vyskytují mezi minerály, což je otázka práce mineralogů a ne chemiků a poté mezi sloučeninami, kde jak říkám je to práce docela nemožná a rozhodně jeden člověk by ji dělal několik měsíců. Pravda ale je, že by se tento problém vyřešit měl, bohužel nevím jak, protože do anorganické části chemie dopisuji aktivně pouze já.

  Ad červené linky) To je problém, který je prakticky u každého článku. Česká wiki je stále poměrně malá, takže hodně článků chybí a asi dlouho chybět bude. Zkusím občas něco do anorganiky vložit, ale bohužel moc nestíhám, protože se musím věnovat práci :-). --hugo (diskuze) 16:19, 8. 10. 2007 (UTC)

Moc ti děkuji za vyjádřenou podporu, moc si ji cením, protože chemiků na Wikipedii je opravdu málo a každý je v podstatě nenahraditelný. Pokusím se napsat známým na VŠCHT a PřF UK a ještě pár organizátorům chemické olympiády a KSICHTu, jestli by alespoň někdo nechtěl pomoct s chemickými stránkami na Wiki. Ondřej Mangl (CheMistЯ)

Juanovi připomínky

Při sběžném prolistování říkám ano, je to skoro dobrý článek. Jediné co mu chybí je více reverencí. To souvisí s tím, že článku chybí odborné informace, nebo nejsou ocitovány (ostatně toto je obecný požadavek na Dobrý článek - viz Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Kritéria).

Zde pár připomínek v bodech (prosím po případně splnění proškrtávat):

1. Ferrum se latinsky píše z velkym F?
2. úvodní odstaveček je malý a potřebuje rozšířit - úvodní odstaveček by měl jednoduše vysvětlovat heslo "železo". Pokud někdo potřebuje pouze definici, bude číst pouze tento úvod. Měly by zde být shrnuty víceméně všechny následné oddíli při použití obecného neodborného jazyka.
3. určitě doplnit citace
4. podle mého názoru mnoho linků - proto jsem to proklestil a některé doplnil - toto je snad ale ta nejtěšší věc, tak prosím o kontrolu. Obecně není třeba odkazovat na každou věc a na každý pojem. Předpokládá se, že ten kdo čte celý článek má nějakou povšechnou znalost o chemii (např. není třeba odkazovat na článek kyselina, to si člověk případně dohledá). - i když na druhou stranu chápu, že články o chemii těch linků potřebují víc.
5. zkontrolovat linky jestli odkazují správně a ne na rozcestník
6. co to znamená "slučuje se se sýrou, atd."? - jako že vznikaj sloučeniny?
7. ad železné kuličky: nešlo by uvést nějaký konkrétní případ s citací?
8. ad "o něco mladší nálezy" - vůbec mě nenapadá, co si pod tím mám představit
9. no až tam bude víc citací, tak by se mohli osadit do patřičných šablon
10. v oddstavci "Výskyt" není dokončena věta: Co do obsahu železa, je z těchto rud nejhodnotnější magnetovec, který obsahuje téměř tři čtvrtiny, ale nejhojněji se vyskytující rudou je
11. slova za zkratko tzv. by se mohla převést do kurzívy - POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.--Juan de Vojníkov 15:21, 15. 10. 2007 (UTC)
12. box napravo je moc velký - nutno zmenšit--Juan de Vojníkov 19:08, 15. 10. 2007 (UTC)

    S Ondrou jsem se dohodl, že nepůjdeme cestou en wiki a infobox chemických prvků rozdělíme na menší samostatné části, které budou v ideálním případě souviset s určitou secí (např. tabulka izotopů v (budoucí) sekci izotopy). Bude to chtít akorát trochu více času. --Jiří Janoušek ✉ ♥ 3. 9. 2008, 19:41 (UTC)

Odpovědi

1. Stejně jako latinské názvy všech chemických prvků se píší s velkým počátečním písmenek, tak i první písmeno jejich značky (latinské) se také píše s velkým písmenem.

   Lat. názvy se píší s malým písmenem podobně jako české názvy, velikost písmena se zkratkou vůbec nesouvisí, neboť zkratka začíná velkým písmenem z ryze praktických důvodů, aby se dalo poznat, kdy začíná zkratka dalšího prvku (srovnej zápis NaMnO₄ a namno₄). --Jiří Janoušek ✉ ♥ 5. 9. 2008, 17:30 (UTC)

2. Úvodníček rozšířím, ale v poslední době namám moc času, takže to bude nějakou dobu trvat.
3. Na doplnění citací se chystám hned po dokončení stručné historie železa, snad bych to mohl stihnout do dvou až tří týdnů.
4. Tohle je, jak již bylo řečeno, nejtěžší problém a bylo by nutno sehnat pár lidí, kteří by se tomu věnovali. Poslal jsem pár mailů na chemické školy, jestli by někdo nechtěl přispívat, ale zatím se nikdo neozval.
5. Kontrolu provedu při doplňování částí článku, ale nelze na 100 % zaručit, že se mi podaří opravit všechno.
6. Se "sýrou" se toho moc nesloučí (sýr je potravina nikoliv prvek), ale se sírou se železo za vyšší teploty slučuje - vzniká sloučenina FeS (sulfid železnatý) nebo v nadbytku síry FeS₂ disulfid železnatý (v přírodě známý jako nerost pyrit). Význam slova slučovat považuji za základní znalost (jak žáka základní školy, tak dospělého člověka), domnívám se totiž, že nepatří mezi slova mnohoznačná.
7. Mrknu na knížku, ze které jsem čerpal a případnou cituci upravím nebo to nebo nahradím.
8. K tomuhle je pravda lepší doplnit dobu - mrknu na to ještě dneska.
9. Já s šablonami moc neumím, ale když tak pak řeknu kamarádovi, ten si s tím pohraje.
10. Větu samosebou doplním, je to moje chyba a měl bych si na to dávat pozor.
11. Na tohle se podívám.
12. To se řekne, ale hůř udělá, šířka se dá zmenšit, ale délka těžko, jestli máš nějaký nápad, tak sem s ním, jinak bych ho raději nechal, jak je. Na německé wikipedii je ještě delší a taky to s ním jde.

Zatím ahoj, pokusím se na to podívat co možná nejdříve, ať se ten článek trochu pohne Ondřej Mangl (CheMistЯ) 12:06, 16. 10. 2007 (UTC)

Chybí zdroj

Tak jsem projel místa, ve kterých podle tebe chybí zdroj. Na jednu stranu je pravda, že je třeba je ozdrojovat, ale na druhou nevím jak. Základní problém je v tom, že 90 % textu pochází ze dvou základních zdrojů - Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961 a N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993. Z těchto dvou knih čerpám většinu informací a jsem s nimi naprosto spokojen. Těch zbývajících 10 % textu ozdrojuji až se k nim dostanu, ale jsou to zdroje především u sloučenin. Zatím ahoj Ondřej Mangl (CheMistЯ) 15:15, 16. 10. 2007 (UTC)

Vezmu si na starost odkazy na minerály, bude to ale chvíli trvat. --MiF 13:24, 26. 10. 2007 (UTC)

Teplota tání

Řekl bych, že teplota tání feritu je 1539°C--Genius920308 18:45, 15. 3. 2008 (UTC)

Podívám se na tu teplotu tání do odborné literatury (pokud je tedy řeč o železe, protože ferit je sloučenina a o její teplotě tání se v článku vůbec nepíše) --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 12:49, 17. 3. 2008 (UTC)

ferit je železo s 0% uhlíku a ve mnou uvedeném případě i leg. prvků --Genius920308 16:22, 17. 3. 2008 (UTC)

Ferit jsou dvě různé věci: Železo s uhlíkem jako směs (ale nejspíš ne železo bez uhlíku) a pak sloučenina železa. Je fakt, že v článku by to chtělo zmínit a rozlišit. Nedorozumění v této diskusi nejspíš vzniká tím, že každý tím pojmem označujete něco jiného. --Postrach 16:29, 17. 3. 2008 (UTC)

Problém bude ale, jak to odlišit. Ferity v množném čísle lze považovat za sloučeniny, pokud by se uvedlo jednotné číslo, tak se už musí dodat o jaký ferit se jedná. V opačném případě, pokud je řeč o feritu, tak v jednotném čísle je to slitina s malým obsahem uhlíku, v množném čísle si myslím, že to v tomto smyslu snad ani nejde použít (několik slitin železa s uhlíkem). Na Wikipedii i v textu, ale je rozhodně problém to od sebe odlišit. Pokusím se optat kamarádů, co studují anorganiku na VŠ, snad mi nějak poradí. Třeba se ty názvy budou dát nějak zaměnit za jiné. --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 12:57, 18. 3. 2008 (UTC)

Minerály železa

Tak jsem konečně doplnil poslední chybějící, v článku zmíněné, minerály železa. Ještě je všechny jednou projdu a upravím. --MiF 9. 8. 2008, 13:31 (UTC)

Rozpustnost šťavelanů

Mam pocit, že 3+ je rozpustnej a 2+ nerozpustnej - je to třeba ověřit.

pKs šťavelanu železnatého je 6,68, takže v článku je to naopak. Opraveno. --hugo (diskuze) 1. 8. 2009, 15:43 (UTC)

Pokus o dokázání nelidí?

"Železo je lidstvu známo již od prehistorické doby, avšak ne všechny nálezy v přírodě lze pokládat za lidské výtvory. Železné kuličky staré 6000 let, které se nachází v přírodě, jsou meteorického původu.[1] Ani později nalezené vzorky, které vznikly redukcí rud obsahujících železo dřevěným uhlím, nelze považovat za odlité člověkem, protože bez použití měchů nelze dosáhnout patřičné teploty pro jeho redukci.[1]"

Jde mi tu o druhou půlku odstavce. Vzorky vznikly redukcí dřevěným uhlím. Kdo je ale redukoval? Těžko si představit tu náhodu - vichřice sfoukla stromy na hromadu. Ta se vznítila a vzniklo dřevěné uhlí. To vítr dofoukal k erozí odhalené železné rudě. Vyrostl tam les, ten se zapálil a železo se redukovalo. Jak to tedy bylo?

Andowero

Externí odkazy

Provedl jsem úklid externích odkazů ([1]), vyhozeno:

• 2 nefunkční,
• Maturita download,
• Aquar spam
• Eurochem
• WebElements.com – Iron (en) a It's Elemental – Iron (en) - nerozšiřuje článek,
• The Most Tightly Bound Nuclei (en) - nesouvisí/nerozšiřuje článek
• Eisengewinnung im Hochofen (de) - nerozšiřuje článek,
• 2x spam --Wikipedista:BobM _d|p 2. 11. 2010, 10:05 (UTC)

Který je první?

Píšete, že železo je druhý nejrozšířenější kov. Který je ten první?

V zemské kůře Hliník. --Postrach 27. 10. 2011, 08:37 (UTC)

Chybný údaj Měrný elektrický odpor

Jelikož Měrný elektrický odpor = 1/Elektrická vodivost, neodpovídají číselné hodnoty obou parametrů. Je-li vodivost 9,93 MS·m-¹, pak je měrný odpor 100,7 nΩ.m (podle mých tabulek je pro ocel měkkou měrný elektrický odpor 0,1 - 0,2 μΩ.m při 0°C, MS = Mega Siemens) 178.72.253.212 2. 11. 2013, 10:19 (UTC)

Dobrý den, fyzice nerozumím ale 100,7 nΩ.m je cca 0,1 μΩ.m, nebo ne? --Vojtech.dostal (diskuse) 3. 11. 2013, 16:25 (UTC)

Nevím sice, odkud byla do infoboxu přidána tato data, ale je možné, že jsou ještě z doby, kdy byla za standardní teplotu brána pokojová teplota, tedy 25 °C, což by vysvětlovalo určité drobné rozdíly. To ovšem neobhajuje správnost těchto špatných dat, když bez uvedení teploty je standardní teplota 0 °C. Pokud Vás mohu poprosit, opravte prosím v infoboxu údaje podle Vašich tabulek a údaje také ozdrojujte. Ulehčíte tím práci velké spoustě uživatelů Wikipedie. Předem Vám děkuji --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 4. 11. 2013, 21:49 (UTC)