Diskuse:Čínština
Nedalo by se něco udělat s těmi anglickými názvy regulačních institucí?. Mimochodem, některé z těch odkazů jsou mrtvé. MMH 19:59, 4. 10. 2006 (UTC)
- Dalo. Přeložit je. Nejsem si ale jistý výsledkem a smyslem této prácce protože dotyčné instituce pod anglickým názvem většinou známy jsou, pod českým však nikoliv. Díky za upozornění na ten nefunkční odkaz. --Martin Kozák 22:25, 4. 10. 2006 (UTC)
Není správný název Chanština?
- O tom mi není níc známo. Podle čeho se domníváte, že by měl? --Zirland 01:15, 3. 12. 2005 (UTC)
- Nám ve škole pořád do hlavy vtloukali, že není národ Číňané, ale Chanové a není jazyk Čínština, ale Chanština.
- V tom případě bych uvažoval o zrychlené změně školy. Hanové (a tím i hanština) existují, jsou snad dominantním tedy největším národem v Číně, vydávat je a jejich řeč za Číňany resp. čínštinu je ale nesprávné, to by se dalo říci, že v celém SNS žijí rusové, což očividně není pravda, stejně jako baskové nejsou španělé. -jkb- ✉ 16:39, 5. 12. 2005 (UTC) Po dohodě upraven GUS --Zirland 16:54, 5. 12. 2005 (UTC)
- Pravděpodobně jsem se předtím špatně a nejasně vyjádřil. Chtěl jsem říci, že ve škole nás učí, že v Číně neexistuje národ zvaný Číňané, ale existují desítky národů, přičemž největším z nich jsou Chanové, kteří tvoří přes 90% obyvatel. Jejich jazykem je Chanština, která je úředním jazykem v Číně. Přitom nám bylo několikrát zdůrazněno, že označení Čínština je chybné.
- To, že neexistuje národ, zvaný Číňané, je správně, ale s tou chanštinou si dovoluji odporovat. Čínsky (tedy tím, co označujete – respektive je u Vás ve škole označováno – za „chanštinu“) totiž kromě samotných Chanů hovoří i jiné národnosti. Pokud pominu Mandžuy, kde mandžuštinou hovoří snad jen několik starých lidí (a vědců zkoumajících staré dokumenty), tak čínštinou mluví např. Chuejové (回族 huízú) (kteří snad ani vlastní jazyk nikdy neměli — podle toho, kterou verzi geneze tohoto etnika přijmete za pravdivou)…--Ozzy 14:44, 2. 5. 2007 (UTC)
~~Čína (ČLR)~~
- Jazyky: čínština (mandarínština) ***, lokálně čuangština, mongolština, ujgurština. tibetština a desítky dalších národních jazyků v autonomních jednotkách (úř. j.), angličtina
- Obyvatelstvo (%): Chanové (vl. Číňané, 91,9), Čuangové (1,4), Chuejové (0,8) Mandžuové (0,8), Miaové (0,7), thajské skupiny, Ujguři, Mongolové, Puiové. Korejci, Tibeťané a desítky dalších
(***) Velký počet Chanů mluví místnomi dialekty, zejména na jihu (šanghajský, kantonský, fuťienský, siamenský, hakka aj.)
Tedy Chanové = Číňané a čínština = mandarínština --Zirland 20:20, 5. 12. 2005 (UTC)
Viz poznámka u Diskuse:Transkripce (lingvistika), díky --Mince 13:58, 4. 7. 2006 (UTC)
Problém s velkými písmeny: Myslím, že by bylo potřeba se koncepčněji zamyslet nad psaním písmen v jednotlivých pojmech pro čínštinu a pro její varianty. V češtině je to jasné, tam se vždy píše (aspoň by se mělo psát!) malé písmeno, ale v pinyinu je to složitější, a navíc se to komplikuje tím, zda český přepis - pokud jde o velká písmena - má kopírovat praxi pinyinu, anebo spíše českého pravopisu.
Jaký by měl například být důvod pro to, aby se psalo baihua, a na druhé straně Putonghua? Oproti tomu Xiandai shumianyu by se podmě mě vůbec s velkým písmenem nemělo psát ani v pinyinu, protože to není jméno jazyka, ale apelativní označení "současný knižní/psaný jazyk". --Lei 19:30, 29. 12. 2007 (UTC)
Oficiální čínské jméno
editovatNásledující text může být užitečný. Zkopírováno z Diskuse:Oficiální čínské jméno (smazáno v DoSu).
...Jinak pro překlad jmen cizinců do čínštiny jsou v zásadě možné dva postupy. První vychází pouze z fonetiky - vezmou se znaky, které se vyslovují "tak nějak podobně" jako původní jméno a těmi se cizí jméno zapíše. Bohuže fonetika čínštiny je chudší než jiných jazyků, takže podobnost je opravdu jen přibližná. Druhá možnost je pro cizince vytvořit jméno podle čínských zvyklostí s přihlédnutím k jeho výslovnosti, a občas i významu. Čínské jméno začíná příjmením - v 99.99% případů jednoslabičné Wang, Li. Může být i dvou slabičné (Sima, Ouyang atd.) Zbylé jeden či dva znaky jsou jméno. Na rozdíl od jmen v evropských jazycích, která jsou většinou "pouze" jména a ztratila již původní význam, čínská jména nejsou zvláštní částí slovní zásoby čínštiny. Výběr těchto znaků byl vždy zásadní věcí a podléhalo mnoha různým zvyklostem, např. všechny děti stejného pohlaví v jedné generaci měly první znak shodný: např. Mao Zedong (Mao Ce-tung v české transkripci) měl dva bratry, kteří se jmenovali Mao Zemin (Mao Ce-min) a Mao Zetan (Mao Ce-tchan). Znaky počtem tahů a dalšími charakteristikami musely "ladit" z hlediska teorie jin a jang, z hlediska teorie pěti prvků (pokud třeba astrologicky datum narození obsahovalo dřevo, kov, zem a vodu, tak jméno mělo obsahovat pátý element, oheň) atd. Běžně si učenci, umělci i politici jména v průběhu živoat měnili tak, jak se měnili i jednotlivé etapy, které prožívaly. Jméno bylo prostě bylo vnímáno jako zásadní symbol, který determinuje svého nositele. V dnešní moderní Číně se tyto tradice již tak nedodržují, byť v ČLR třeba v generaci narozené po válce jsou běžná jména obsahující znaky s "budovatelskými" významy, jako "budovat", "vlast" apod. Mnoho Číňanů, obzvláště mimo území ČLR (ale i zde tento trend již nastoupil), dnes používá hovorově jména západní, nebo západně vypadající, i když v dokladech mají stále jméno čínské. Cizincům lze proto vytvořit i jméno podle čínského vzoru: Petr Skála lze přepsat jako "Shi Pite", kde Shi je čínské příjmení, znak s významem "kámen", a "Pite" je již ustálený foetický přepis jména Petr. Kdo ví, že "Petr" znamenalo původně "skála" (viz. petrochemie, "petrol" apod.), má z takovéhoto převodu dvojnásobné potěšení. Prameny:
- Liu Yuan, ed., Quming - Zhongguoren quming mingming wanquan shouce, [Výběr jména - definitivní příručka výběru jména a pojménování Číňanů], Peking, 2004
- Lu Tong, Cao Jiawei, 500 Famouse Chinese Names, Singapore, 2004
- Lip, Evelyn, Choosing Auspicious Chinese Names, Singapore, 1988 -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 217.77.165.36 (diskuse • bloky) 2. 1. 2006, 23:05 (CE(S)T)