Dionýsios z Halikarnassu

řecký historik, spisovatel a rétor (asi 54 př. n. l. – asi 8 n. l.)

Dionýsios z Halikarnassu, také Dionysius (asi 54 př. n. l. Halikarnassos – asi 8 n. l. tamtéž), byl římský historik, spisovatel a rétor, který psal řecky. Jeho hlavní dílo, Římské dějiny, patří mezi hlavní prameny o starších dějinách Říma.

Dionýsios z Halikarnassu
Narození60 př. n. l.
Halikarnassos
Úmrtí7 př. n. l. (ve věku 52–53 let)
Řím
Povoláníhistorik, spisovatel a řečník
Významná dílaRoman Antiquities
Opuscula rhetorica
O Tukididovom stilu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historik

editovat
 
Začátek latinského překladu „Římských dějin“

Dionýsios se narodil v Halikarnassu (dnes Bodrum v Turecku), významném řeckém městě v jihozápadním cípu Malé Asie. Roku 29 př. n. l., brzy po nástupu císaře Augusta, přišel do Říma, kde napsal svá hlavní díla. Nejdůležitější z nich, „Římské dějiny“ (řecky Rómaiké archaiologia, latinsky Antiquitates Romanae, doslova „Římské starožitnosti“), líčí starší dějiny Říma od počátku do První punské války (264241 př. n. l.) a snaží se ukázat jejich těsné spojení s řeckými dějinami a Řeckem. Zároveň chce podpořit snahy císaře Augusta o světový mír (Pax Romana) tím, že ukazuje, jak se Řím, jako idealizovaná obec (polis) stává středem světa. Přes tento politický záměr, který tehdy podporovala řada významných básníků a vzdělanců, je Dionýsiovo dílo – vedle knih Tita Livia – nejlepším pramenem pro starší dějiny Říma. Spis měl původně 20 knih, z nichž prvních deset se zachovalo úplně, jedenáctá zčásti a zbývající v obšírných citátech pozdějších historiků, hlavně Konstantina Porfyrogenneta.

Rétor a kritik

editovat

Dionýsios byl také vynikající řečník (rétor) a literární kritik. Dochovalo se od něho několik literárněkritických a literárněvědných spisů (Uvádíme jejich české a latinské názvy, pod kterými se citují. Řecké názvy jen tehdy, když jsou uvedeny v titulu příslušného spisu v edicích):

  • První list Ammaeovi (lat. Epistula ad Ammaeum I) – Polemika s peripatetickým filozofem, který tvrdil, že Démosthenés se učil rétorice z Aristotelovy Rétoriky; Dionýsios tento předpoklad vyvrací chronologickými argumenty.
  • O starých řečnících (lat. De antiquis oratoribus, ř. Peri tón archaión rhétorón) – Spis o dvou dílech. Dochovala se z něho předmluva, první díl obsahující tři texty – O Lýsiovi (lat. De Lysia), O Isokratovi (lat. De Isocrate) a O Isaiovi (lat. De Isaeo) – a pravděpodobně první text z druhého dílu – O stylu Démosthenově (lat. De Demosthenis dictione, ř. Peri tés Démosthenú lexeós). Další dva v předmluvě plánované texty druhého dílu (O Hypereidovi a O Aischinovi) se nedochovaly a pravděpodobně je autor nakonec ani nenapsal.
  • O slovní skladbě (lat. De compositione verborum, ř. Peri syntheseós onomatón) – Výklad teorie, že způsob uspořádání výrazů (tzv. synthesis) má na estetiku básnického i prozaického díla větší vliv, než samotná volba krásného výraziva.
  • List Pompeiovi Geminovi (lat. Epistula ad Pompeium Geminum)
  • O Thúkýdidovi (lat. De Thucydide, ř. Peri Thúkýdidú)
  • Druhý list Ammaeovi (lat. Epistula ad Ammaeum II) – Doplňuje výklad o stylu Thúkýdidově v De Thucydide.
  • O Deinarchovi (lat. De Dinarcho, ř. Peri Deinarchú)
  • fragmentárně dochovaný spis O napodobování (lat. De imitatione, ř. Peri míméseós)

Další spisy tradované pod jeho jménem jako text Umění rétorické (lat. Ars rhetorica, ř. Techné rhétoriké) nepokládají soudobí badatelé za jeho dílo.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dionysios von Halikarnassos na německé Wikipedii.

Literatura

editovat
  • S. F. Bonner, The Literary Treatises of Dionysius of Halicarnassus, Cambridge 1939
  • J. Pavlík, "Dionýsios z Halikarnássu: O starých řečnících", Praha: KLP 2013
  • J. Pavlík, "Zvuková estetika v literární kritice Dionýsia z Halikarnássu", Praha: KLP 2010
  • W. Rhys Roberts, Dionysius of Halicarnassus, On literary Composition, London: Macmillan and Co. 1910
  • H. Usener a L. Radermacher (eds.), Dionysii Halicarnasei quae exstant vol. 5 a 6, Leipzig: Teubner 1899 a 1929, reprint 1965
  • S. Usher (ed.), Dionysius of Halicarnassus, Critical Essays vol I a II, Harvard University Press 1974 a 1985

Externí odkazy

editovat