Dimona

sídlo v Jižním distriktu v Izraeli

Dimona (hebrejsky דִּימוֹנָה, v oficiálním přepisu do angličtiny Dimona[3]) je město v Izraeli v Jižním distriktu.

Dimona
דימונה
Zástavba v Dimoně
Zástavba v Dimoně
Dimona – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška580 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
DistriktJižní
Dimona
Dimona
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha29,9 km²
Počet obyvatel34 135 (2018)[1]
Hustota zalidnění1 142,5 obyv./km²
Správa
StarostaBeni Biton (בני ביטון)
Vznik19. září 1955[2]
Oficiální webwww.dimona.muni.il
Telefonní předvolba08
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jméno obce odkazuje na biblické město Dímóna citované v Knize Jozue 15,22.[4]

Historie

editovat

Současná Dimona bylo jedno z rozvojových měst, která byla vytvořena v 50. letech 20. století z iniciativy prvního izraelského premiéra Davida Ben Guriona. Dimona byla navržena roku 1953 a založena a osídlena roku 1955[3], především novými židovskými imigranty ze severní Afriky, kteří také stavěli městské domy.[5]

Roku 1958 byla obec povýšena na místní radu (malé město) a status města získala roku 1969. Znak Dimony, přijatý 2. března 1961, se objevil na poštovních známkách vydaných 24. března 1965.[5]

Když později v tomto desetiletí začínal izraelský jaderný program, bylo nedaleko od Dimony postaveno Izraelské atomové centrum Dimona, a to kvůli relativní izolovanosti v poušti a dostupnosti bydlení.

Geografie

editovat
 
Členové komunity Black Hebrews v Dimoně
 
Herzlovo náměstí v Dimoně
 
Vjezd do Dimony

Nachází se v nadmořské výšce 550 metrů v kopcovité krajině Negevské pouště, 36 kilometrů jihovýchodně od Beerševy a 35 kilometrů západně od Mrtvého moře a příkopové propadliny Vádí al-Araba.

Leží v řídce osídlené oblasti, která je etnicky převážně židovská, ovšem zejména severozápadním směrem odtud začínají rozptýlené osady arabských beduínů. Město je na dopravní síť napojeno pomocí dálnice číslo 25, ze které tu odbočuje směrem k jihu, k městu Jerucham, lokální silnice 204.

V 60. let 20. století byla v severojižním směru postavena železnice spojující Beerševu a Dimonu s centrální a severní částí Izraele. Stojí tu železniční stanice Dimona a končí tu železniční trať Beerševa-Dimona. Kolejové těleso ovšem vede dál k jihu a východu a slouží jako průmyslová vlečka.

Průmysl

editovat

Počátkem 80. let 20. století dominoval v Dimoně textilní průmysl – mezi nejznámější společnosti patří Dimona Textiles Ltd. Od té doby bylo mnoho továren uzavřeno. Tyto továrny nesmí být zaměňovány s Dimonským centrem nebo s Izraelským atomovým centrem Dimona, které jako „textilní továrny“ označil David Ben Gurion. Dimuna Silica Industries Ltd. vyrábí křemenné a vápenné tmely.

V současnosti je Dimona s populací přes 30 000 obyvatel třetím největším městem v Negevu. Přibližně třetina populace pracuje v průmyslu (chemické továrně blízko Mrtvého moře, hi-tech společnostech a textilních obchodech) a další třetina v oblasti služeb. Vzhledem k zavádění nových technologií, bylo mnoho zaměstnanců nadbytečných a po jejich propuštění se zvýšila míra nezaměstnanosti na 10 %.

Demografie

editovat

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – cca 29 400 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 32 200 osob).[3]

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 33 700 lidí.[6] Navzdory neustálému ubývání populace během 80. let se populace města začala zvětšovat během 90. let po přílivu židovských imigrantů z bývalého SSSR.

Dimona je domovem unikátní černé židovské komunity, takzvaní Black Hebrews, vedení jejím zakladatelem a duchovním vůdcem Ben Ammi Ben-Izraelem.[7] Jde o komunitu židovských konvertitů, kterou nelze zaměňovat s černými Židy etiopského původu (takzvanými Falaši). Populace Black Hebrews v Dimoně čítá zhruba 2000 obyvatel s dalšími rodinami v Aradu, Micpe Ramon a v oblasti Tiberiasu. Jejich oficiální postavení v Izraeli bylo problémem po mnoho let, ale v květnu 1990, byl problém vyřešen vízy typu B/1 a o rok později dočasným občanstvím. Status byl prodloužen do srpna 2003, kdy jim izraelský ministr vnitra udělil trvalé občanství.

Vývoj počtu obyvatel Dimona 1961–2000[8]
Rok 1961 1972 1983 1995 2000
Počet obyvatel 5 000 23 748 27 026 30 869 33 900
Vývoj počtu obyvatel Dimona od r. 2001[6][3][9]
Rok 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Počet obyvatel 33 700 33 896 33 676 33 490 33 411 33 571 33 669 32 439 32 600 32 400 33 100 33 200 33 200 33 300 33 500 33 700

* údaje za rok 2001 a od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Slavní rodáci

editovat

Partnerská města

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dimona na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-05-11].
  2. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 81. 
  3. a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  4. Joz 15, 22 (Kral, ČEP)
  5. a b Dimona (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2011-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  7. http://www.kingdomofyah.com
  8. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  9. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 
  10. Yossi Benayoun Profile [online]. ESPN Soccernet [cit. 2010-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-17. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat