Dietrich Buxtehude

dánsko-německý varhaník a skladatel

Dietrich či Dieterich Buxtehude (asi 1637, pravděpodobně Helsingør9. května 1707 Lübeck) byl německo-dánský varhaník a hudební skladatel z období baroka, jenž patří do tzv. severoněmecké varhanní školy.

Dietrich Buxtehude
Narození1637
Helsingborg
Úmrtí9. května 1707 (ve věku 69–70 let)
Lübeck
Místo pohřbeníLübeck
Povoláníhudební skladatel, varhaník a církevní hudebník
RodičeHans Jensen Buxtehude
Manžel(ka)Anna Margaretha Tunder (od 1668)
PodpisPodpis
Webová stránkawww.dietrich-buxtehude.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Rok jeho narození ani místo jeho narození (země) není přesně známo a je dodnes předmětem sporů. Vzhledem k tomu, že raná léta svého dětství strávil v Helsingøru (Helsingborgu, Elsinoru) ve Skanii, což bylo území, jež v té době přináleželo k tehdejšímu Dánsku, je některými hudebními historiky a muzikology považován za dánského skladatele. Nicméně jiné odborné názory uvádí, že se narodil u Oldesloe[1] v Holštýnsku (tedy dnešním Německu), odkud pocházel jeho otec, varhaník Johann Buxtehude (Hans Jenssen Buxtehude, 1602–1674). Jedná se o přímého předchůdce nejznámějšího barokního hudebního skladatele Johanna Sebastiana Bacha.

Jako varhaník působil nejprve v Helsingborgu, později trvale zakotvil v Marienkirche v Lübecku, jenž byl císařským městem. Toto město mu poskytovalo značnou tvůrčí a uměleckou volnost a pozitivně zapůsobilo na rozvoj jeho hudební kariéry. Jeho osobní příklad pak působil coby pravzor pro rozvoj hudební kariéry pozdnějších barokních mistrů jako byli Georg Friedrich Händel, Johann Mattheson, Georg Philipp Telemann a Johann Sebastian Bach. V roce 1705 se Johann Sebastian Bach vydal pěšky z Arnstadtu do Lübecku, aby se s ním, lübeckým varhaníkem, osobně setkal a slyšel jej hrát.

 
Pamětní deska Dietricha Buxtehudeho v německém Lübecku

Mnoho z jeho hudebních děl se ztratilo. Dochovala se například libreta jeho oratorií, ale žádná z jejich partitur nebyla nalezena, což je velice špatné, neboť jeho německá oratoria byla patrně vzorem pro jeho hudební následovníky, zejména pro Johanna Sebastiana Bacha a Georga Philippa Telemanna. V Bachově osobní sbírce hudebních děl se dochovaly jeho některé varhanní skladby, dochovala se i vydání jeho dvou sbírek komorních sonát. Dále se dochovalo určité množství jeho kantát, které také pravděpodobně posloužily jiným hudebním skladatelům jakožto tvůrčí vzor.

Díla Dietericha Buxtehudeho jsou katalogizovány v Buxtehude-Werke-Verzeichnis (zkratka BuxWV).

135 vokálních děl (BuxWV 1–135):

89 varhanních skladeb (BuxWV 136–225):

26 skladeb pro cembalo (BuxWV 226–251):

24 skladeb pro smyčce a basso continuo (BuxWV 252–275)

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dietrich Buxtehude na anglické Wikipedii a Dietrich Buxtehude na německé Wikipedii.

  1. ENGEL, Hans. Buxtehude, Dietrich [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat