Diagram rozdělení voleb

Diagram rozdělení voleb je grafické znázornění výsledků voleb a míst v plénu nebo zákonodárném sboru. Diagram lze také použít ke srozumitelnému znázornění údajů, například seskupením spřízněných stran.

Půlkruhový diagram rozdělení voleb

Pozadí

editovat

Hlasy ve volbách se často znázorňují pomocí sloupcových nebo koláčových grafů, často označených příslušným procentem nebo počtem hlasů.[1] Rozdělení křesel mezi strany v zákonodárném sboru má definovaný soubor pravidel, který je pro každý orgán jedinečný. Jako příklad lze uvést Senát státu Virginie:

Po volbě senátorů přidělí tajemník Senátu jednotlivým senátorům lavice, přičemž senátoři zvolení za členy většinové strany v Senátu jsou v prostoru komory od severní strany komory až do přidělení všech lavic, poté senátoři zvolení za členy menšinové strany v Senátu a poté všichni senátoři, kteří nebyli zvoleni za členy obou hlavních politických stran.[2]
 
Volby do Spolkového sněmu 2005

Místo sloupcového nebo koláčového grafu lze rozdělení křesel mezi strany v zákonodárném sboru, jako je parlament, přehledněji znázornit tak, že se jednotliví zástupci každé strany zobrazí jako body ve vzoru, protože počet zástupců je rovněž významný a je snadno vizuálně pochopitelný. Tečky jsou obvykle označeny kódem podle politické barvy příslušných stran.[3] Tradičně se znázorňuje jako schéma zasedacího pořádku v plenárním sále, ale lze jej znázornit i abstraktnějším způsobem, který volněji odpovídá zasedacímu pořádku v zákonodárném sboru, například formou půlkoláčového schématu jako abstraktního znázornění půlkruhu nebo stylizovaným znázorněním Westminsterského parlamentu s vyznačením vlády, opozice, předsedy a crossbencherů. V Německu pořadí pruhů obvykle odpovídá zleva doprava rozmístění stran v předchozích volbách, a vychází tedy z pořadí uvedeného na hlasovacím lístku, které je upraveno v § 30 spolkového volebního zákona.[4]

Tyto grafy lze také použít ke srozumitelnému znázornění dat.[5] Příkladem jsou reakce politiků na střelbu v Orlandu.[6]

Galerie

editovat

Související články

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Election apportionment diagram na anglické Wikipedii.

  1. Příkladem může být zpravodajství BBC o parlamentních volbách 2019 (BBC. Election results 2019: Analysis in maps and charts. News. 2019-12-13. Dostupné online. (anglicky) )
  2. Seating Chart [online]. Senát státu Virginie, 2020 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. DRUM, Kevin. Red States and Blue States ... Explained!. The Washington Monthly. 2004-11-14. Dostupné online [cit. 2023-02-24]. (anglicky)  Archivováno 4. 6. 2016 na Wayback Machine.
  4. Reihenfolge der Wahlvorschläge auf dem Stimmzettel – Der Bundeswahlleiter. Der Bundeswahlleiter [online]. 2018-11-04 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (německy) 
  5. PANDEY, Rajeev. Parliament chart in Tableau. Vizart Pandey [online]. 2019-09-02 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. SHIVARAJ. Orlando Killings: Democrats vs. Republicans. Tableau Public [online]. 2016-07-12 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • BRADBERRY, Brent A. A Geometric View of Some Apportionment Paradoxes. Mathematics Magazine. 1992-2, roč. 1, čís. 65, s. 3–17. Dostupné online. DOI 10.1080/0025570X.1992.11995970. (anglicky) 
  • TSAI, Yun-Da. Latvia Parliamentary Elections Deliver Pro-Russia, Anti-Establishment Parties Victory. IR Insider [online]. Společnost pro mezinárodní vztahy na NYU, 2018-10-08 [cit. 2023-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-7-25. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat