Diablovina

hora ve Vysokých Tatrách

Diablovina patří k výrazným věžím v hřebeni Bášt ve Vysokých Tatrách. Spolu se sousedními věžemi přispívá k divoké rozeklaností nejvyšší části hřebene. Převážně pekelné názvosloví tohoto úseku se váže k pověsti. Maďarský název Ördög-torony i německý Teufelsturm znamená doslova „Čertova věž“, ta však leží v masivu Kotlového štítu.

Diablovina
Zleva Zadná Bašta, Zlatinská veža, Diablovina a Satan
Zleva Zadná Bašta, Zlatinská veža, Diablovina a Satan

Vrchol2390 m n. m.
Prominence90 m
Poloha
SvětadílEvropa
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
PohoříVysoké Tatry
Souřadnice
Diablovina
Diablovina
Prvovýstup1907, G. O. Dyhrenfurth, H. Rumpelt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Topografie

editovat

Popisovanou skupinu věží odděluje Diablovo sedlo od Zadní Bašty, Satanovo sedlo od Satana. Od severovýchodu je první Zlatinská veža, dále Zlatinská štrbina, Diablovina, Pekelníkova štrbina, Pekelník, Čertova štrbina a Čertov hrb.

Několik horolezeckých výstupů

editovat
  • 1907 – první výstup z Diablova sedla přes Zlatinskou věž G. O. Dyhrenfurth a H. Rumpelův, II. Pokračovali na Pekelník, Čertův hrb a dolů do Satanova sedla, I.
  • 1914 – první zimní výstup A. Grósz a Z. Neupauer, cestou prvního výstupu.
  • 1935 – prvovýstup na Zlatinskou věž „Motykova cesta“ A. a M. Bacsányiové, Z. Brull, W. Dobrucký, S. Motyka a K. Mrózek, IV.
  • 1977 – prvovýstup středem východní stěny Diabloviny A. Bieluń a J. Tillak, pevná deskovitá skála, V +.

Pověst

editovat

Mladý horník Stacho z Mengusovců našel zlato v oblasti Hincova plesa a přestože ho satan sídlící v nejvyšším štítě třikrát varoval, nepřestával kutat. Země se zatřásla, z blízkého štítu spadly dvě skalní laviny, zahubily ho a vyvalily se až do protisvahu. Zlato se ukrylo v Zlatinské veži a podle satanových služebníků byly pojmenovány sousední věže - Diablovina, Pekelník, Čertov hrb.

Galerie

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diablovina na slovenské Wikipedii.

Literatura

editovat
  • A. Puškáš, Vysoké Tatry - horolezecký sprievodca, Monografie, VIII diel, 1987.
  • A. Marec, Zlato pod Kriváňom, Mladé Letá 1991.

Externí odkazy

editovat