Deus vult
Deus vult (latinsky „Bůh to (tak) chce“) bylo spontánní zvolání lidu po promluvě papeže Urbana II. na koncilu v Clermontu, kterou roku 1095 vyhlásil první křížovou výpravu. V této promluvě se papež pozitivně vyjádřil k žádosti Byzantské říše, která žádala o pomoc proti invazi Seldžucké říše do Anatolie.[1] Zmínka o tomto zvolání, které se mělo později stát jakýmsi bojovým pokřikem výpravy se zmiňuje Robert Mnich (naopak u dalších dobových autorů o něm není zmínka). Často se objevuje varianta zvolání Deus lo volt, Deus lo vult (pozdní, resp. středověká latina), případně Dieu le veut (francouzština) atd.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/GA_Ordre_du_Saint-S%C3%A9pulcre.svg/220px-GA_Ordre_du_Saint-S%C3%A9pulcre.svg.png)
Deus lo vult je také motto Rytířského Řádu Svatého Hrobu v Jeruzalémě, katolického rytířského řádu.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Deus vult na anglické Wikipedii.
- ↑ Morwood, J: A Dictionary of Latin Words and Phrases, page 46.