Desmodromický rozvod

Desmodromický rozvod je jeden z rozvodů spalovacích motorů[1]. U tohoto rozvodu je nejen otevření, ale i zavření ventilu ovládáno vačkou. Vačka, která zavírá ventil, tak vykonává funkci, kterou v běžných motorech vykonává vratná pružina. Vyloučení pružiny má několikerý efekt:

  • odpadá energie na stlačení pružiny (někdy byly použity i tři soustředné pružiny na jeden ventil)
  • odpadají setrvačné síly pružiny, které způsobují zpožděné zavírání ventilu při vysokých otáčkách (tzv. odskakování ventilu)
  • odpadá riziko selhání pružiny při vysokých otáčkách
dvě zdvihátka, ovládaná dvěma vačkami, pohybující ventilem motoru Ducati

Nevýhodou desmodromického rozvodu je nutnost precizního seřízení (pouze autorizovaný servis)

Původ názvu

editovat
 
Delage z roku 1914

Slovo pochází z řeckých slov desmos ( δεσμός , přeloženo jako „svazek“ nebo „uzel“) a dromos ( δρόμος , „dráha“ nebo „cesta“). To označuje hlavní charakteristiku ventilů, které jsou nepřetržitě „vázány“ na vačkový hřídel.

Stopy v archivech

editovat

Objev a použití konstrukce

editovat
 

Neexistuje důkaz o prvenství Franka Hadfielda Arnotta z roku 1910, který přestavěl motor Triumph na nucené zavírání ventilu vačkou. Dle informace britského patentového úřadu byla přihláška podána, ale stažena před uveřejněním; původní dokumenty byly skartovány.[2] K nápadu se vrátil úpravou motoru JAP 500 až v roce 1946, kdy se v Británii jely první závody závodních vozů o objemu 500 cm².[3]

Autorství prvního desmodromického motoru bylo přisuzováno švýcarskému inženýru Ernestu Henrymu, ale o jeho prioritě byla spousta pochybností.[3] Konstruktér a popularizátor techniky Václav Král se ve Světě motorů kolem roku 1987 snažil záhadu objasnit. V cyklu „To už tu jednou bylo“ popsal Henryho čtyřválec o objemu 7,6 litrů s ventily s průměrem talíře 54 mm ! Těžké ventily (4 v každém válci) vyžadovaly robustní rozvodový mechanismus, který působil velkými silami na ventily při jejich otvírání. Vačky nevyvozovaly jen žádoucí (axiální) síly orientované v ose pohybu ventilu, nýbrž i radiální síly, které by extrémně opotřebovaly vodítka ventilu. Standardním řešením je mezi vačku a ventil vložit zdvihátko, které zachytí boční tlaky vačky a nebudou je přenášet na ventil. Henry umístil třmenové zdvihátko do samostatného tubusu nad ventily. Pružiny a část dříku ventilů sice nebyly chráněny krytem, umožňovalo to však jejich chlazení okolním vzduchem. Zdvihátko mělo tvar třmenu, který obklopoval vačku. Vačka svým výčnělkem pomáhala ventilovým pružinám ventil zavřít.[4][5]

Od tohoto řešení je už jen krůček k nápadu svěřit zdvihátku funkci zavření ventilu zcela. Jenom dosedání ventilu zajišťovala menší pružina. Prvním motorem "desmo" se tak stal závodní Delage z roku 1914. Pro Louise Delâge ho zkonstruoval inženýr Arthur Michelat.

Velmi úspěšně automobily s tímto rozvodem byly závodní vozy Mercedes-Benz W196 nebo Mercedes-Benz 300SLR, v současnosti je tento rozvod typický především pro motocykly značky Ducati. Otcem desmodromického rozvodu Ducati je italský konstruktér Fabio Taglioni.[6] Ten zkonstruoval v roce 1960 dokonce desmodromický, vzduchem chlazený motor 1 500 cm3, který vyhovoval nově definovanému objemu F1.[7] Bratři Maseratiové, kteří již dávno prodali firmu Maserati, založili firmu OSCA a uvažovali o tomto motoru do své vozu pro závody F1.[7]

Desmodromický rozvod u Ducati dále rozvíjeli Massimo Bordi a Gianluigi Mengoli.

Česká stopa

editovat

Karel Horák z Holic přihlásil dne 8.2.1960 u Úřadu pro patenty a vynálezy svůj vynález "Desmodromický rozvod spalovacího motoru", který byl veden jako PATENTNÍ spis č. 105709.

Jaroslav Červinka z Kladna, konstruktér firmy ESO z Divišova přihlásil v roce 1962 u Úřadu pro patenty a vynálezy svůj vynález "Desmodromický rozvod", který byl veden jako PATENTOVÝ spis č. 113585.

Reference

editovat
  1. Patents (article) [online]. [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. arnott.html. www.hogervorst.tech [online]. [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  3. a b ballot.html. www.hogervorst.tech [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. 
  4. Desmodromically Speaking. Motor Sport Magazine [online]. [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. 1912/13 Peugeot GP Car: Especially its Engines… [online]. 2015-12-11 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. SOMERAUER, Jan Somik. Legenda: Ducati 750 Imola Desmo [online]. 2014-06-03 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. 
  7. a b Když Ducati postavila V8 pro Formuli 1 - Garáž.cz. www.garaz.cz [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat