Demokratická Unie České republiky

Demokratická Unie České republiky (zkratka DEUČR) byla česká pravicová politická strana existující v letech 2004–2011. Založila ji skupina členů bývalé Demokratické unie poté, co se původní strana sloučila s Unií svobody.

Demokratická Unie České republiky
ZkratkaDEUČR
Datum založení9. února 2004
Datum rozpuštění17. srpna 2011
SídloÚstí nad Labem, Česko
PředchůdceDemokratická unie
IČO26652161 (VR)
Rejstřík MV ČR102
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strana vznikla na počátku roku 2004. Iniciovala ji skupina kolem ústeckého krajského zastupitele a podnikatele Jana Doranta,[1] který byl v červnu 2004 také zvolen jejím předsedou.[2] Strana se profilovala jako pravicová, manažerského typu a její stanovy i program vycházely z obdobných dokumentů původní Demokratické unie.[1]

V parlamentních volbách v roce 2006 byla strana členem Koalice pro Českou republiku, která získala 0,15 % hlasů a do Poslanecké sněmovny se nedostala.

V únoru 2008 rozhodl Nejvyšší správní soud na návrh vlády o pozastavení činnosti strany, a to kvůli tomu, že strana nepředložila Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2005 a 2006 v úplnosti požadované zákonem.[3] Tentýž soud rozhodl v srpnu 2011 na návrh vlády o rozpuštění strany kvůli předložení neúplné výroční finanční zprávy za rok 2006 a nepředložení výročních finančních zpráv za roky 2009 a 2010.[4] Od srpna 2011 do února 2012 byla strana v likvidaci a z rejstříku politických stran a politických hnutí Ministerstva vnitra byla vyškrtnuta 6. února 2012.[2]

Reference

editovat
  1. a b KRSEK, Martin. Naštvaní členové DEU založili novou stranu. Mladá fronta Dnes. 2004-02-26, čís. 48, s. 2. 
  2. a b Historie strany Demokratická Unie České republiky [online]. Mvcr.cz [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  3. Rozsudek senátu ve věcech volebních Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 2. 2008, čj. Pst 19/2007 - 41 [online]. Nssoud.cz [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  4. Rozsudek senátu ve věcech volebních Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 8. 2011, čj. Pst 23/2011-26 [online]. Nssoud.cz [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. Dostupné také na: [2].