Wikipedie

Delphine Seyrig

francouzská herečka a filmová režisérka

Delphine Seyrig (10. dubna 1932 Bejrút – 15. října 1990 Paříž) byla francouzská divadelní a filmová herečka. Byla výrazná zejména svým zastřeným altový hlasem a minimalistickým herectvím. Do svých rolí vnášela krom dokonalého šarmu a ženskosti i svou inteligenci. Proslula zejména v rolích charakterově nejednoznačných hrdinek, případně v rolích osudových žen.

Delphine Seyrig
Narození10. dubna 1932
Bejrút, Libanon
Úmrtí15. října 1990 (ve věku 58 let)
Paříž, Francie
Místo pohřbeníHřbitov Montparnasse
Alma materLe Collège-Lycée Cévenol International
Aktivní roky1952–1989
ChoťJack Youngerman
DětiDuncan Youngerman
RodičeHenry Seyrig[1] a Hermine de Saussure
PříbuzníFrancis Seyrig (sourozenec)
Théophile Seyrig (praděd)[2]
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéra

editovat

Její otec, Henri Seyrig, byl známý archeolog a působil při vykopávkách v Libanonu, kde se herečka také narodila; dětství pak strávila v několika různých zemích.

V padesátých letech 20. století začala vystupovat v divadle, a to v moderních hrách a v dramatech ruských klasiků. Na začátku 60. let začala hrát také ve filmu, svůj filmový debut si odbyla v krátkometrážním americkém snímku Pull my Daisy (1959) za herecké spoluúčasti celé tehdejší beat generation - Jacka Kerouacka, Allena Ginsberga a dalších.

Na začátku její herecké kariéry byla významná zejména její spolupráce s francouzským filmovým režisérem Alainem Resnaisem, se kterým natočila umělecky významné filmy Loni v Marienbadu (1961) a Muriel neboli v čase návratu (1963). Za druhý z nich byla oceněna na Benátském filmovém festivalu. Během kariéry spolupracovala s režiséry mnoha zemí a někdy točila také v Hollywoodu. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století účinkovala ještě ve vrcholných dílech Louise Buñuela a Josepha Loseye. Od sedmdesátých let se začala více objevovat v nezávislých produkcích často experimentálního charakteru anebo ve filmech režisérek.

V posledních patnácti letech života se stala kmenovou herečkou režisérek femi-filmu a queer-cinema Marguerite Duras, Chantal Ackerman a Ulrike Ottinger.

K jejím nejznámějším filmům patří vedle výše jmenovaných například Ukradené polibky režiséra Françoise Truffauta z roku 1968, Nenápadný půvab buržoazie od Luise Buñuela z roku 1972 anebo film India Song z režisérky a spisovatelky Marguerite Duras z roku 1975.

Seyrig příležitostně působila i jako filmová režisérka, její nejznámější projekt je dokumentární film Sois Belle et Tais-Toi (Buď krásná a zmlkni, 1981), v němž se ženské filmové hvězdy zpovídají ze svých frustrací způsobených genderovými stereotypy.

Manželem Delphine Seyrig byl americký malíř Jack Youngerman, později se s ním rozvedla. Zemřela ve věku 58 let na nádorové onemocnění plic.

Filmografie (výběr)

editovat

Ocenění

editovat

César

editovat
Nominace

Molièrova cena

editovat
Nominace

Jiná ocenění

editovat
Ocenění
Nominace

Reference

editovat
  1. ↑ Francouzská národní knihovna: autority BnF. Dostupné online. [cit. 2020-05-29].
  2. ↑ Syria. Institut français du Proche-Orient. 2016. Dostupné online.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Delphine_Seyrig&oldid=24419622“