Daniela Drtinová

česká novinářka a moderátorka

Daniela Drtinová (* 1. července 1970 Olomouc[1]) je česká televizní moderátorka, novinářka a vystudovaná právnička. V letech 1993–2014 působila v České televizi, kde moderovala Události, komentáře a Interview ČT24, které jistou dobu neslo název Interview Daniely Drtinové. Od roku 2014 patří k dvojici hlavních moderátorů internetové televize DVTV.

JUDr. Daniela Drtinová, Ph.D.
Daniela Drtinová v roce 2022
Daniela Drtinová v roce 2022
Narození1. července 1970 (54 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy (1989–1993)
Povolánítelevizní moderátorka
ZaměstnavatelČeská televize (1993–2014)
OceněníCena Karla Havlíčka Borovského (2000)
Novinářská cena (2013)
Bludný balvan (2020)
Nábož. vyznánířímskokatolické
DětiNatálie (* 2002)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní život

editovat

V letech 1989–1993 vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (JUDr.). V roce 1997 ukončila postgraduální studium právní vědy (Ph.D.).[2]

Profesní kariéru začínala v Tiskové agentuře Arteria.[3] Od roku 1993 působila v České televizi v Redakci zpravodajství, kde moderovala a spoluvytvářela několik pořadů Zprávy, Debata nebo „21“, osm let byla také parlamentní zpravodajkou. Do srpna 2013 uváděla Interview ČT24 a také večerní zpravodajský pořad Události, komentáře.[1][2] V srpnu 2013 vyvolalo mediální odezvu její odvolání z pořadu Události, komentáře. Po odchodu z tohoto pořadu přijala nabídku moderovat od 12. srpna téhož roku vlastní podvečerní pořad Interview Daniely Drtinové a v prohlášení uvedla: „… byla [jsem] ujištěna, že mám důvěru vedení a že půjde o pořad zaměřený na kritickou analýzu, pořad politicky zacílený.[4] V březnu 2014 své působení v České televizi ukončila.

V květnu 2014 spolu s moderátorem Martinem Veselovským a editorem Janem Rozkošným založila internetovou televizi DVTV, která dodává videoobsah pro vydavatelství Economia pro jeho online deník Aktuálně.cz.

Od 1. května 2014 do 1. května 2017 byla předsedkyní a od 7. června 2017 do 15. prosince 2018 členkou správní rady Nadace Open Society Fund Praha.[5]

Za svou novinářskou práci získala Cenu Karla Havlíčka Borovského (2001).[3] Ke sklonku roku 2013 usvědčila v Interview ČT 24 Michala Haška, hejtmana Jihomoravského kraje a poslance za ČSSD, z veřejné politické lži.[6] Za rok 2013 obdržela Novinářskou cenu za Interview s Michalem Haškem.

V červenci 2021 obdržela od Českého klubu skeptiků Sisyfos bronzový Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2020 „za excelentní ukázku špatné novinářské práce ve vleku vlastních kognitivních zkreslení,“ a to především v souvislosti s vybranými hosty s ezoterickou tematikou, s nimiž dle klubu skeptiků vedla rozhovory nevhodným a nekritickým způsobem.[7]

Má dceru Natálii Čáslavovou[8][2] (narozena 2002), s jejímž otcem se rozešla, když bylo dceři 3,5 roku.[1]

Bibliografie

editovat
  • Jako bych žila dva životy (Milan Ohnisko: Rozhovor s Danielou Drtinovou; Druhé město, 2020)

Reference

editovat
  1. a b c Daniela Drtinová: Na dceru jsem čekala jako na smilování. www.super.cz [online]. [cit. 2010-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-02. 
  2. a b c Daniela Drtinová prozkoumává prosecká dětská hřiště. www.ceskydomov.cz [online]. [cit. 2010-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-14. 
  3. a b Daniela Drtinová na stránkách České televize
  4. HRUBEŠ, Karel. Drtinová couvla: bude moderovat Interview. Pořad ponese její jméno. Lidovky.cz [online]. 2013-08-12 [cit. 2013-08-14]. Dostupné online. 
  5. Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. 
  6. Moment kdy na Haška prasklo že lže (přímý přenos) [online]. Dostupné online. 
  7. Bronzový Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2020 - Daniela Drtinová. Sisyfos.cz [online]. 2021-07-27 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 
  8. KAČ,DS,MIVRK. Co vzkázaly dcery svým slavným maminkám?. Blesk.cz [online]. 2012-04-16 [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat