Daniel Častvaj
Daniel Častvaj (* 17. červen 1974 Aš)[1] je bývalý televizní reportér, publicista, bývalý televizní ředitel a nyní spisovatel. Pochází z Aše[1].
Daniel Častvaj | |
---|---|
Narození | 17. června 1974 (50 let) Aš Československo |
Povolání | spisovatel |
Manžel(ka) | Markéta Plánková (od 2010) |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatČastvaj pronikl do širšího povědomí nejprve jako reportér a redaktor TV Nova, kde v letech 1994 až 1996 zpracovával reportáže zaměřené na ekonomiku.[2]
V listopadu 1997 nastoupil na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, kde ve funkci tiskového mluvčího ministra Karla Kühnla setrval až do července 1998. V září téhož roku přišel na Ministerstvo financí ČR, kde do prosince působil jako vedoucí oddělení tiskových služeb a protokolu.[3]
Od letech 1999 až 2000 pracoval v České televizi, kde byl redaktorem pořadu Tady a teď (příloha hlavního zpravodajského pořadu Události)[4] a moderátorem zpravodajského magazínu 21.[3]
V únoru 2001 nastoupil Častvaj do společnosti ČEZ jako druhý tiskový mluvčí[3] – tam dokonce v únoru 2001 sepsal parodickou tiskovou zprávu, která reagovala na nepřijatelné chování amerického právníka Eda Fagana.[5] Na Internetu se však lze dočíst i to, že do ČEZu nastoupil až v listopadu 2007[6] – jde zřejmě o chybu databázového serveru týdeníku E15, neboť jinak se zpráva příliš neliší od té z roku 2001. V ČEZu se stal rychle ředitelem oddělení marketingové komunikace. Funkci v ČEZ opustil Častvaj k 1. 12. 2002.[7]
26. 3. 2003 si Častvaj založil vlastní PR agenturu JDC s. r. o. (později přejmenovanou na JDC Consulting s. r. o.), IČ 26357291.[1] Jejím prostřednictvím mediálně zastupoval např. Josefa Šťávu a jím tehdy vlastněnou společnosti Diag Human, která požadovala v arbitrážním řízení po České republice vysoké odškodnění za jeden zmařený obchod,[8] nebo konkursního správce zkrachovalé Union banky[9] či společnost BSP, která pro Českou televizi nebo pro Slovenský rozhlas vymáhala koncesionářské poplatky.[10] Roku 2007 Častvaj tuto agenturu částečně přepustil mladšímu bratrovi Michalovi – jako zaměstnanec společnosti Ilexa cítil střet zájmů, proto jednatelství ve společnosti přenechal bratrovi, zůstal však jediným společníkem a svůj obchodní podíl s původním vkladem 200 000 Kč prodal až v dubnu 2011.[1]
V polovině května 2007 se Častvaj stal generálním ředitelem „parlamentní“ televize 24cz. Tu koupil realitní magnát Miloš Červenka, z bývalého ředitele Jana Fulína se tehdy stal minoritní akcionář.[11] Stanice však téhož roku zkrachovala.[12]
Následujícího roku byl Častvaj opět ve veřejných službách: Magistrát hlavního města Prahy ho od 1. 8. 2008 zaměstnal jako ředitele tiskového odboru.[13] Koncem září 2009 ho však primátor Pavel Bém propustil kvůli 84 dnům, po které redakce iDNES.cz čekala na odpověď na e-mailovou otázku.[14]
V letech 2010 a 2011 byl moderátorem zpravodajství televizní stanice Z1, zpravidla ve dvojici s Anetou Snopovou nebo Ivanou Šalomonovou.
V květnu 2011 obsadilo Častvajovo jméno druhou příčku ve statistice sledovanosti „Největší skokan“ na portálu Seznam.cz.[15]
13. 7. 2011 byl Častvaj jmenován do čtyřčlenné komise pražského magistrátu, která vybírala dodavatele služby „Zabezpečení poradenství v oblasti marketingu“ (v řízení zvítězil podnik Václava Jukla).[16]
Častvaj je také autorem dvousetstránkové prózy Dankin 2in1, kterou sám označil jako „Nezvladatelný výtrysk grafomanského nutkání“ a ke které si osobně sepsal humornou upoutávku: „Slátanina desetiletí! Nebo století! Vražda-nevražda, sebevražda, která dopadne prostě divně a ještě k tomu další mátožné postavy, které se potácejí od nikud nikam. Literární prvotina někdejší televizní hvězdičky, která zřejmě neví, co roupama a tak si napsala sama i tuto upoutávku... Určeno pro proletáře i buržoasii.“[17]
Soukromý život
editovatDaniel Častvaj byl dvakrát ženatý, z prvního manželství má syna a dceru, druhou manželkou byla od října 2010 seriálová herečka Markéta Plánková, mají spolu dceru Julii.[18][19] V roce 2022 se manželé rozešli.[20]
Reference
editovat- ↑ a b c d Justice.cz: Výpis z obchodního rejstříku
- ↑ Týdeník E15, 8. 11. 2007: ČEZ má marketingovou komunikaci[nedostupný zdroj] – autor: rev
- ↑ a b c HN.iHNed.cz, 13. 2. 2001: Dalším tiskovým mluvčím společnosti ČEZ je Daniel Častvaj – autor: ČTK
- ↑ Česká televize: Katalog produkce a premiér České televize za rok 2000
- ↑ Tisková zpráva ČEZ, 21. 2. 2001
- ↑ E15, 8. 11. 2007: Daniel Častvaj mluvčím ČEZ Archivováno 5. 6. 2020 na Wayback Machine. – autor: pš
- ↑ Energyweb.cz, 11. 12. 2002: Daniel Častvaj po necelých dvou letech opouští ČEZ – převzatá zpráva ČTK
- ↑ Ekonom.iHNed.cz, 5. 6. 2003: Odkryté taje našeho kapitalismu Archivováno 2. 4. 2008 na Wayback Machine. – kopie článků o kauze DH, různí autoři
- ↑ HN.iHNed.cz, 4. 4. 2003: Union banku ovládl konkursní správce – autoři: Olga Skalková, Jana Havligerová
- ↑ Digizone.cz, 21. 5. 2007:Skupinu televizí okolo parlamentní 24cz vede Daniel Častvaj, autor: Jan Potůček
- ↑ Digizone.cz, 29. 5. 2007: Televize 24cz skončí, nahradí ji 24 Plus – autor: Jan Potůček
- ↑ iDNES.cz, 1. 10. 2007: Televize 24cz zkrachovala, chystá zpravodajský kanál – autor: pei
- ↑ Deník.cz, 15. 7. 2008: Praha 1: Magistrátní odbor public relations povede Daniel Častvaj[nedostupný zdroj] – autor: koc
- ↑ iDNES.cz, 30. 9. 2009: Primátor Bém vyhodil úředníka za „svou“ pozdní odpověď o mýtném – autor: Aleš Berný
- ↑ Novinky.cz, 3. 6. 2011: Největším internetovým skokanem je Erik Pardus z Četnických humoresek Archivováno 26. 12. 2011 na Wayback Machine. – autor: mif
- ↑ Praha.eu: Detail zakázky ev. č. 155093[nedostupný zdroj]
- ↑ Stahuj Knihy.cz: Častvaj Daniel – Dankin 2in1 – ISBN 978-80-254-9038-9
- ↑ Blesk.cz, 3. 9. 2010: Markéta Plánková se tajně vdala! – autoři: agš, jos, Martin Mithofer
- ↑ Nova.cz 3. 5. 2011: Magda Mázlová má dceru Julii! Narodila se na 1. máje Archivováno 27. 6. 2012 na Wayback Machine. – autor: kap
- ↑ DONKOR, Anna-Marie. Rozvod: Markéta Plánková a Daniel Častvaj se rozešli, herečka to potvrdila Expresu. Expres.cz [online]. 2023-01-31 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.