Dalečín

obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina

Obec Dalečín se nachází zhruba 7,5 km severně od Bystřice nad Pernštejnem a 13 km vsv. od Nového Města na Moravěokrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Žije zde 669[1] obyvatel.

Dalečín
Bývalý zámek v Dalečíně – dnes budova obecního úřadu
Bývalý zámek v Dalečíně – dnes budova obecního úřadu
Znak obce DalečínVlajka obce Dalečín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působnostíBystřice nad Pernštejnem
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel669 (2024)[1]
Rozloha16,29 km²[2]
Nadmořská výška472 m n. m.
PSČ592 41, 592 65
Počet domů241 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduDalečín 30
592 41 Dalečín
oudalecin@wo.cz
StarostaIng. Pavel Kadlec
Oficiální web: www.dalecin.cz
Dalečín
Dalečín
Další údaje
Kód obce595454
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jméno vsi znělo původně Daličín (není písemně doloženo) a bylo odvozeno od osobního jména Dalicě (ve starší podobě Dalica), což byla domácká některého jména obsahujícího Dale- (např. Dalebor, Dalemil). Význam místního jména byl "Dalicův majetek".[4]

Historie

editovat

První, často zpochybňovaná, zmínka o Dalečíně pochází z roku 1086 v listině Opatovického kláštera, která uvádí Daletice (byť zřejmě ty u Dolívky)[5]. První spolehlivá písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Tehdy byl postoupen spolu s Písečným a Dětochovem (dnes Vítochov) Znatovi z Tasova (území získal od své manželky Kláry). Dalečín v tu dobu tvořil středisko samostatného panství, které v roce 1358 získal Jimram z Pernštejna. Další události z historie obce jsou nám známy díky záznamům v Moravských zemských deskách. V roce 1588 Jan z Pernštejna prodal obec Pavlu Katharynovi z Katharu. O dva roky později jej získala jeho manželka Krizelda Čejkovna z Olbramovic. Roku 1603 jej spolu s okolními obcemi Petr a Jan Katharynové prodali Vilému Dubskému z Třebomyslic. Po Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován a novým majitelem se stal Štěpán Schmidt z Freihofenu. Mezi lety 16241633 bylo dalečínské panství připojeno hraběnkou Šlikovou ze Salmu ke kunštátskému panství. K němu patřil až do zrušení patrimoniální správy. Posledním majitelem se stal svobodný pán Honrichs.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel Dalečína[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1065 1099 1102 1074 1013 984 937 772 827 813 799 775 723

Školství

editovat
  • Základní škola a Mateřská škola Dalečín

Pamětihodnosti

editovat

Části obce

editovat

Do roku 1920 a na krátký čas od roku 1955 až do jeho zániku byl součástí Dalečína i Chudobín, který byl zaplaven vírskou přehradou.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 168.
  5. books.google.cz/books?id=jSxSAAAAcAAJ&pg=PA83&lpg=PA83&dq=daletice+dolívka
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597. 

Literatura

editovat
  • K dějinám Jimramova, Dalečína a Vítochova. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1996.

Externí odkazy

editovat