Dacentrurus

rod plazů (vymřelých)
(přesměrováno z Dacentrurus armatus)

Dacentrurus („velmi trnitý ocas“), byl rod velkého stegosauridního dinosaura. Je jedním z největších známých stegosauridů. Byl to stejně jako ostatní zástupci této skupiny čtyřnohý býložravec. Žil v období svrchní jury (asi před 161 až 145 miliony let) na území současné západní Evropy.[1]

Jak číst taxoboxDacentrurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 161 až 145 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzhledu dacentrura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
PodřádStegosauria
ČeleďStegosauridae
RodDacentrurus
Binomické jméno
Dacentrurus armatus
Lucas, 1902
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předpokládá se, že dacentrurus měřil na délku asi 8 metrů[2] a vážil kolem 5 tun.[3] Největší odhady délky však dosahují i 11 metrů a hmotnosti kolem 7400 kilogramů[4], což by z tohoto rodu dělalo největšího známého stegosaurida vůbec.[5] O obřích rozměrech tohoto tvora svědčí také dochovaný pánevní pletenec, dlouhý kolem 1,5 metru.[6]

Je to možná historicky první objevený stegosaurid, již v roce 1875 jej popsal britský paleontolog Sir Richard Owen, nový taxon od něj tehdy dostal název Omosaurus. Toto jméno však bylo dříve přiřčeno jinému rodu a tak tento evropský stegosaurid dostal jméno Dacentrurus. Dacentrurus se od stegosaura vzhledově příliš nelišil. Největším rozdílem bylo to, že Dacentrurus měl na rozdíl od stegosaura na hřbetě páry dlouhých trnů.[7]

 
Dacentrurus armatus - rekonstrukce kostry

Výskyt

editovat

Dacentrurovy fosilní kosti byly objeveny hlavně ve Francii, Portugalsku (geologické souvrství Alcobaça), Španělsku a Anglii, zatím ale není možné provést kompletní rekonstrukci jeho kostry. Jednalo se o poměrně rozšířený rod stegosaurida, obývajícího větší část současné západní Evropy.[8]

Reference

editovat
  1. Socha, V. (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 118-119)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 223 (anglicky)
  4. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology. 12 (5): e1001853. doi: http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  5. SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 103)
  6. SOCHA, Vladimír. Největší ze stegosaurů. OSEL.cz [online]. 7. července 2021. Dostupné online.  (česky)
  7. SOCHA, Vladimír (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 32-33)
  8. Sergio Sánchez-Fenollosa, Maite Suñer and Alberto Cobos (2022). New Fossils of Stegosaurs from the Upper Jurassic of the Eastern Iberian Peninsula (Spain). Diversity. 14 (12): 1047. doi: https://doi.org/10.3390/d14121047

Literatura

editovat
  • Galton, P. M. (1985). British plated dinosaurs (Ornithischia, Stegosauridae). Journal of Verebrate Paleontology, 5, 211-254.
  • Benton, M. J.; Spencer P. S. (1995). Fossil Reptiles of Great Britain. Chapman & Hall. ISBN 0-412-62040-5.

Česká literatura

editovat

Externí odkazy

editovat