Dům U Svatých Tří králů

budova v Praze

Dům U Svatých Tří králů, nazývaný také Teyflův dům, je čtyřkřídlý, původně renesanční palác v Praze 1 na Starém Městě. Přední budova je v Melantrichově ulici č.p. 463/15, zadní v Michalské ulici č.p. 463/18. Od roku 1964 je dům kulturní památkou.[1]

Dům U Svatých Tří králů
Pohled z Melantrichovy ulice
Pohled z Melantrichovy ulice
Základní informace
Slohrenesance, rokoko
Současný majitelHlavní město Praha
Poloha
AdresaMelantrichova 463/15, Staré Město, Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceMelantrichova, Michalská
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky38543/1-242 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis a historie

editovat

Původně byla na tomto místě gotická zástavba, z níž se dochovaly suterénní prostory i s klenbami. Majitelem byl koncem 16. století kupec Mikuláš Teyfl, později jeho syn Jan Teyfl z Zeilberku, kupec a bankéř, povýšený v roce 1591 do rytířského stavu.[2] Na začátku 17. století zde byl pro tuto rodinu postaven honosný renesanční palác s arkádovým nádvořím, připisovaný vlašskému staviteli Janu Dominikovi de Barifis. V roce 1620 v něm údajně býval hostem Estery, vdovy po Janu Teyflovi, i "zimní král" Fridrich Falcký.

Kolem roku 1741, kdy byl palác majetkem Františka Daniela Payera, a pak ještě po roce 1768 došlo k některým pozdně barokním úpravám: palác byl zvýšen o třetí patro a uliční fasády byly opatřeny štukaturami, snad podle projektu Františka Ignáce Prée.[3]

Při dalších klasicistních a novodobých úpravách byl renesanční i rokokový vzhled objektu zejména v nádvoří poškozen, ke změnám došlo i v interiérech 3. patra a bylo postaveno hlavní schodiště.[4]

Průčelí hlavní budovy obrácené do Melantrichovy ulice je šestiosé, částečně na levé straně zakryté sousedním domem U Košíku (č.p. 464/13). V parteru se dochoval pozdně renesanční edikulový portál, rokoková fasáda je bohatě zdobená štukaturami. Průčelí zadní budovy obrácené do Michalské ulice vzniklo ve stejné době, je rovněž šestiosé a řešené obdobně jako průčelí hlavní budovy; i zde je pozdně renesanční portál, ale jednodušší.

 
Nádvoří

Dům je průchozí, takže je přístupný i malý dvorek s dochovanými pozdně renesančními pilířovými arkádami v hlavní i zadní budově, u nichž jsou výrazné předsazené toskánské polosloupy v přízemí a v prvním poschodí. Na bočních křídlech jsou pavlače nesené konzolami, ve vyšších patrech s kovaným zábradlím.[1]

Reference

editovat
  1. a b dům U Svatých Tří králů - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-05-18]. Dostupné online. 
  2. Ruth (1904), s. 728
  3. Poche (1985), s. 169
  4. Vlček (1996), s. 321

Literatura

editovat
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 2.. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 728–729. 
  • Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 41–42. 
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 169. 
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 321– 322. 

Externí odkazy

editovat