Dům Jessenius
Dům Jessenius, původního názvu Esplanade, stojí v centru lázeňské části Karlových Varů v městské památkové zóně na Staré louce č. 340/36. Byl postaven v letech 1912–1913 ve stylu rané moderny.
Dům Jessenius /původně dům Esplanade/ | |
---|---|
Stav v květnu 2021 | |
Účel stavby | |
původně lázeňské sanatorium | |
Základní informace | |
Sloh | raná moderna |
Architekti | Hans Prutscher[1] Adolf Loos[1] přestavba přízemí |
Výstavba | 1912–1913[1] |
Přestavba | 1930 přízemí 1954 jídelna 1966 přízemí |
Materiál | železobetonová konstrukce |
Stavitel | Josef Waldert[1] Městský stavební podnik (1966) |
Stavebník | Richard Pöhl[1] |
Další majitelé | MUDr. Hermann Simon[1] |
Současný majitel | CALUMA a. s.[2][3] |
Poloha | |
Adresa | Karlovy Vary, Česko |
Ulice | Stará louka 340/36 |
Souřadnice | 50°13′17,65″ s. š., 12°52′49,87″ v. d. |
Dům Jessenius, Karlovy Vary | |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatObjekt vznikl spojením dvou starších domů – č. p. 340 Steinernes Haus (Kamenný dům) a č. p. 646 Stadt Dublin (Město Dublin). Stavebník Richard Pöhl objednal projekt u vídeňského architekta Hanse Prutschera. Stavba byla zahájena v roce 1912 pod vedením karlovarského stavitele Josefa Walderta. Projekt na železobetonovou konstrukci, stejně jako její realizaci, vypracovala a provedla pražská filiálka vídeňské firmy Pittel & Brausewetter. V roce 1912 byl dům dokončen a dostal název Esplanade.[1][4]
Novým vlastníkem objektu se stal lázeňský lékař Hermann Simon[pozn. 1]. Koncem dvacátých let 20. století došlo ke klesající návštěvnosti lázeňských hostů a Hermann Simon se rozhodl pro úpravu domu. Jeho plánem bylo zmenšit jídelnu a zřídit v přízemí obchody, které by se daly pronajímat. Obrátil se proto na karlovarského architekta Rudolfa Welse se žádostí o návrh řešení. Wels postupně předkládal návrhy, ty se ale u zadavatele nesetkávaly s plnou spokojeností. Náhoda chtěla tomu, že do Karlových Varů přijel na léčení bývalý Welsův učitel, rakouský architekt Adolf Loos. Po prohlídce domu naskicoval úpravu hotelové jídelny a Rudolf Wels pak skicu detailně rozpracoval. Úprava se Hermannu Simonovi líbila a roku 1930 byla realizována. Dům tak získal novou jídelnu s 80 místy, v mezipatře pak přepychový salonek s mahagonovým nábytkem a čalouněním z tyrkysového sametu, vkusně vyřešenou halu a kavárnu s moderními boxy a pět výnosných obchodů v přízemí. Loosova jídelna zůstala zachována až do roku 1954, kdy při další rekonstrukci přízemí zcela zanikla.[1][4]
Po druhé světové válce došlo ke znárodnění objektu. Národním správcem byl určen doktor Arnošt Linhart, který se zde zároveň stal i vedoucím lékařem. Dům Esplanade byl přejmenován na lázeňský dům Jessenius. V roce 1951 přišel do Jessenia doktor Andrej Fried, původně šéflékař sanatoria Bellevue a v letech 1949–1951 též lékařský ředitel lázní. Léčil zde mnoho známých osobností, např. Jaroslava Seiferta, Vítězslava Nezvala, Konstantina Biebla či Karla Konráda. V té době zde jako ekonom pracoval karlovarský nadšenec a znalec historie Karel Nejdl.[1]
Od roku 1952 byl dům Jessenius převeden pod lázeňské ředitelství. V roce 1954 došlo ke stavebním úpravám, kdy byly obchodní místnosti přebudovány na jednu velkou jídelnu. Architektem Loosem navržená vstupní hala s kavárnou a recepcí a salonek v mezipatře zůstaly zachovány. Kavárna s recepcí dokonce až do roku 1966, kdy zcela zanikla při rekonstrukci Městským stavebním podnikem.[1]
Ze současnosti
editovatV současné době (červen 2021) je dům evidován jako objekt k bydlení v majetku společnosti CALUMA a. s.[2][3]
Popis
editovatŘadový dům Jessenius je příkladem architektury rané moderny v Karlových Varech. Nachází se na nábřeží řeky Teplé na Staré louce č. 340/36.
Jedná se o čtyřpatrovou budovu s obytným podkrovím postavenou ze železobetonových konstrukcí.[1][4]
Zajímavost
editovatDoktor Andrej Fried dal lázeňskému ústavu Jessenius základy diabetologické léčebny. V šedesátých letech 20. století zde pak diabetolog, doktor Gerhard Hahn vytvořil největší diabetologický ústav v Československu.[1][5]
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g h i j k l m HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola 4. Sanatoria, hotely a lázeňské domy – Jessenius, s. 104–105.
- ↑ a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-06-06 [cit. 2021-06-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 340. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-06-06].
- ↑ a b c ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Lázeňský dům Jessenius (Esplanade), s. 130.
- ↑ HANYKOVÁ, Eva. První kniha o karlovarských lázeňských lékařích. Karlovarské radniční listy. 2012-02, roč. 2012, čís. 2, s. 10–11. Dostupné online [PDF, cit. 2021-06-07].
Literatura
editovat- HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola 4. Sanatoria, hotely a lázeňské domy – Jessenius, s. 104–105.
- ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Lázeňský dům Jessenius (Esplanade), s. 130.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu dům Jessenius na Wikimedia Commons