Důl Lazy
Důl Lazy byl hlubinný důl na černé uhlí v likvidaci, který se nacházel v jihozápadní části karvinské oblasti ostravsko-karvinského černouhelného revíru. Důlní pole toho dolu se nachází na katastrech měst Orlová a Karviná, povrchový areál pak v orlovské místní části Lazy. Důl provozovala těžební společnost OKD, nyní (v roce 2024) se o likvidaci stará firma DIAMO.
Důl Lazy | |
---|---|
Důl Lazy a prostor ovlivněný jeho činností (2020, před odstřelem těžní věže) | |
Souřadnice | 49°49′46,56″ s. š., 18°26′40,56″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatBudování současného dolu Lazy bylo zahájeno v roce 1890, tehdejší název byl Neuschacht (Nová jáma).
V Dole Lazy se začalo těžit v roce 1892. V té době šlo o největší a nejmodernější důl s roční kapacitou těžby 500.000 tun uhlí.[1]
V roce 1950 došlo k přejmenování na „Důl Antonín Zápotocký“ a v roce 1991 na současný název Důl Lazy.
Dne 1. července 1995 došlo ke sloučení dolů Lazy, Dukla a František do jednoho odštěpného závodu pod názvem Důl Lazy. Těžba uhlí na Františku byla ukončena v roce 1999 a Důl Dukla byl v rámci útlumu začleněn od 1. února 2006 pod Důl Paskov.
Symbolický poslední vozík uhlí z dolu vyvezli 28. listopadu 2019. Od roku 2020 probíhala technická likvidace dolu, která trvala do roku 2023. Za téměř 130 let provozu se v dole vytěžilo 145 milionů tun uhlí.[2]
Odstřel skipové věže
editovatDne 27. července 2024 v 10:12:49 byla odstřelena cca 83 metrů vysoká betonová těžní věž (skipová věž) pomocí osmdesáti kilogramů trhaviny. Dále se pak pokračovalo na likvidaci areálu s výjimkou ocelové těžní věže, jejíž zachování si vyžádali zástupci památkového ústavu. Do budoucna se po odstřelu skipové věže počítalo s přeměnou areálu na průmyslovou zónu.[3] Samotný pád věže trval přesně deset sekund a přihlíželo mu několik desítek diváků, jež následně zavalil hustý oblak dýmu.[4]
-
Video – odstřel skipové věže
-
Diváci přihlížející odstřelu
-
Věž těsně před odstřelem
-
Odstřel
-
Padající skipová věž
-
Následný oblak dýmu
-
Oblak dýmu valící se na diváky
V areálu dolu Lazy má po sanaci na přání památkářů zůstat pouze ocelová kozlíková těžní věž jámy číslo dva.[5]
Statistiky
editovatrok | tun | rok | tun | rok | tun | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
1892 | 20 000 | 1930 | 411.100 | 1960 | 1.334.342 | ||
1895 | 102.535 | 1940 | 902.600 | 1970 | 1.853.700 | ||
1900[pozn. 1] | 333.252 | 1943 | 1.302.600 | 1980 | 2.013.360 | ||
1910 | 407.830 | 1945 | 583.500 | 1984 | 2.230.840 | ||
1916 | 604.600 | 1950 | 1.025.800 | 1990 | 1.998.200 | ||
1920 | 247.400 | 1955 | 1.011.166 | 2000 | 1.920.100 |
Nová Jáma 1919
editovatDne 20. května roku 1919 došlo v dole v rozmezí 45 vteřin ke dvěma výbuchům metanu a uhelného prachu. V úseku přímo zasaženém výbuchy se nacházelo 164 horníků. Z toho 72 horníků utrpělo různá zranění a byli přiotrávení jedovatými zplodinami výbuchu, šesti se podařilo uniknout do bezpečí a 92 horníků utrpělo smrtelná zranění.[7]
Důlní otřes 2004
editovatDne 11. března 2004 došlo při rozšiřování prorážky v 36. sloji k důlnímu otřesu, při kterém bylo sedm horníků smrtelně zraněno.[8]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ V knize je sice uveden rok 1990, podle následnosti však odpovídá roku 1900.
Reference
editovat- ↑ https://iuhli.cz/pred-5-lety-byl-uzavren-dul-lazy/
- ↑ Z Dolu Lazy vyvezli poslední vozík uhlí Zdroj: https://karvinsky.denik.cz/zpravy_region/z-dolu-lazy-vyvezli-posledni-vozik-uhli-20191128.html [online]. Karvinský deník [cit. 2019-11-28]. Dostupné online.
- ↑ GABZDYL, Darek Štalmach, Josef. Obří těžní věž Dolu Lazy na Karvinsku padla k zemi, lidi zahalil oblak prachu. iDNES.cz [online]. 2024-07-27 [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
- ↑ JANIUREK, Vladimír Pryček ,Zdeněk. VIDEO: Odstřel skipové věže Dolu Lazy. Výbuch měl zpoždění, dominanta padla. Karvinský a havířovský deník. 2024-07-27. Dostupné online [cit. 2024-09-04].
- ↑ https://iuhli.cz/pred-5-lety-byl-uzavren-dul-lazy/
- ↑ Kolektiv autorů. Karvinsko a jeho šachty: Historie i současnost, vzpomínky i fakta, vesele i vážně. Ostrava: Klub přátel hornického muzea 344 s. Kapitola 3. Důl Lazy, s. 198.
- ↑ MAKARIUS, Roman. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex 461 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7225-271-8, ISBN 80-7225-271-2. OCLC 259737758 S. 165.
- ↑ ŠEBESTA, Jaroslav. Osmnáct let v pohotovosti. Ostrava Radvanice: OKD, HBZS, a.s., 2005. 95 s. ISBN 8072251511. S. 86.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Lazy na Wikimedia Commons