Díválí

indický svátek

Díválí (někdy také Dípávalí, v hindštině दीवाली či दीपावली, v tamilštině தீபாவளி, v gudžarátštině દિવાળી) je pět dní trvající slavnost, kterou slaví zejména hinduisté, sikhové a džinisté. Slaví se od poloviny října do poloviny listopadu a je oficiálním státním svátkem v Indii, Guyaně, Trinidadu a Tobagu, Malajsii, Nepálu, Singapuru, na Srí Lance a Fidži.

Olejové a voskové lampy používané během Diwali.

Nedílnou součástí slavnosti je zapalování malých hliněných lampiček (diyā) naplněných olejem, které symbolizují vítězství dobra nad zlem. Účastnící nosí při této příležitosti zpravidla nové šaty a navzájem se obdarovávají sladkostmi. Pro některé indické finanční instituce začíná finanční rok právě prvním dnem Díválí, což jim má na dalších 12 měsíců přinést štěstí.

Původ názvu

editovat

Sám název Díválí je zkratkou z původního slova Dīpāvalī, což je ze Sanskrtu překládáno jako „řada lamp“. Svátek je též mnohdy označován jako Svátek světel.

V pražské zoo se tato slavnost tradičně připomíná speciálním programem "Diwali - svátek světel".[1]

Časový rámec

editovat

Diwali začíná vždy 15. dne hinduistického měsíce Kártik, 20 dnů po hinduistickém svátku Dašahrá, když je Měsíc v novu. Předchozí Díválí začínaly:

  • 5. listopadu 2010
  • 26. října 2011
  • 13. listopadu 2012
  • 3. listopadu 2013
  • 23. října 2014
  • 11. listopadu 2015
  • 30. října 2016
  • 19. října 2017
  • 7. listopadu 2018
  • 27. října 2019
  • 15. listopadu 2020

Náboženské souvislosti

editovat

Ačkoli je Díválí slaveno podobně a v jádru jde o indický ekvivalent dožínkových slavností, důvod oslav se v různých náboženstvích liší.

Hinduismus

editovat
 
Díválí neboli Svátek světel

Hinduisté spojují s Díválí dvě důležité události:

Především na severu Indie se jedná o návrat Rámy po 14 letech z vyhnanství. Když se vracel do svého hlavního města Ajódhja, jeho obyvatelé rozsvítili mnoho lamp rozestavených v řadách na okrajích cest, aby za tmy našel cestu.

Na jihu Indie se jedná o oslavu porážky zlého démona Narakásury, kterého porazil sám Kršna a osvobodil tak 16 000 žen, které démon držel v zajetí.

Sikhismus

editovat

Pro sikhy představuje Díválí především den, kdy byl z vězení v pevnosti Gválijar propuštěn guru Hargóbinda a spolu s ním 52 dalších vládců roku 1619. Mughalský vládce Džahángír jeho a dalších 52 místních vládců uvěznil proto, že se bál jeho rostoucího vlivu. Džahángír nechtěl původně propustit všechny uvězněné a stanovil proto podmínku, že spolu s Hargóbindou smí odejít pouze tolik uvězněných, kolik se dokáže cestou z pevnosti držet jeho pláště. Hargóbinda si proto ve vězení utkal velký plášť s 52 stuhami tak, aby se jeho pláště mohli cestou z pevnosti držet všichni uvěznění.

Džinismus

editovat

Díválí má také velký význam pro džainy. Je tak slaven den, kdy Mahávíra, poslední z Tírthankarů, dosáhl nirvány.


Svátek dodržují rovněž přívrženci hinduismu na Západě včetně Prahy, kde oslavy hostilo například společenství Jóga v denním životě, a to za účasti indického velvyslance.[2]

Na tento svátek připadají též narozeniny Maháraprabhudžího.[3]

Reference

editovat
  1. Diwali – svátek světel. Zoo Praha [online]. [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. 
  2. Indické Díválí v Praze : Dingir, 25. 10. 2022
  3. Před 60 lety zemřel indický duchovní učitel Maháprabhudží : Náboženský infoservis, 5. 12. 2023

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Díválí na Wikimedia Commons