Därstetten
Därstetten je obec v okrese Frutigen-Niedersimmental v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde 848[1][2] obyvatel.
| Därstetten | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°39′30″ s. š., 7°29′46″ v. d. |
| Nadmořská výška | 762 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Frutigen-Niedersimmental |
  Därstetten Därstetten, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 32,84 km² |
| Počet obyvatel | 848 (2018 a 2003)[1][2] |
| Hustota zalidnění | 25,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 3763 Därstetten 3764 Weissenburg im Simmental |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatDärstetten se nachází v údolí Simmental, tedy pohoří Berner Oberland v Alpách, jižně od masivu Gantrisch (2176 m n. m.). Na východní hranici obce se nachází také Stockhorn (2190 m n. m.). Obcí protéká řeka Simme. Sousedními obcemi ve směru hodinových ručiček od severu jsou Pohlern, Oberstocken, Erlenbach im Simmental, Diemtigen, Oberwil im Simmental, Rüschegg, Rüeggisberg a Blumenstein.
Historie
editovat
Nejstarší známkou lidské přítomnosti je neolitický nález. V centru svého panství založili šlechtici z Weissenburgu na pravém břehu Simme pravděpodobně ve 3. čtvrtině 12. stol. augustiniánský kanonický klášter Därstetten (potvrzen k roku 1228).[3] V roce 1368 je jako patroni vystřídali jejich dědicové z rodu von Brandis. Ve 13. a 14. století klášter zvětšoval své majetky, zejména v údolí Simmental a Diemtigtal, a to prostřednictvím darů od šlechty (včetně Raronu a Weissenburgu) a nákupem majetku od místních obyvatel. Klášterní kostel a kostel Leutkirche (románský, od 13. století různě upravovaný) s patrociniem Panny Marie byl baronským pohřebištěm. Probošt a jeden nebo dva kanovníci byli zodpovědní za pastoraci v Därstettenu, Weissenburgu a Oberwilu im Simmental (církevní právo získáno v roce 1326). Město Bern, od roku 1439 v držení panství Weissenburg, připojilo v roce 1486 proboštství proti své vůli ke klášteru svatého Vincence v Bernu. Majetek spravovala kapitula Niedersimmental. Farním kostelem se stal až po reformaci v roce 1528.
S výstavbou železniční trati Spiez–Zweisimmen (1902) se kolem stanice Därstetten a zastávky Weissenburg rozvinula centra osídlení. Od roku 1980 se zvýšila stavební činnost na slunných místech a Därstetten se stal také oblíbenou rekreační obcí.[3]
Obyvatelstvo
editovat
| Vývoj počtu obyvatel[3] | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1764 | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 |
| Počet obyvatel | 535 | 1046 | 921 | 979 | 975 | 942 | 897 | 831 | 832 | 841 | 878 | 885 | 900 | 887 | 759 | 854 | 879 | 834 |
Hospodářství
editovatV 16. století přešli sedláci od samozásobitelství k exportnímu chovu dobytka v údolí a hospodaření na alpských pastvinách; obilí se nakupovalo. Obec je dosud typicky zemědělská, žije z chovatelství, mlékárenství, lesního a vysokohorského hospodářství, různorodého drobného podnikání (stavebnictví, zpracování dřeva) a místní rekreační turistiky (rekreační byty).
Doprava
editovatObcí prochází železniční trať Spiez–Zweisimmen (BLS) se stanicí Därstetten a zastávkou Weissenburg. Místní dopravu v údolí Simmental zajišťují autobusy Postauto.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Därstetten na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b Federal Statistical Office. Dostupné online. [cit. 2020-06-15].
- ↑ a b c DUBLER, Anne-Marie. Därstetten [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-12-01 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Därstetten na Wikimedia Commons - (německy) – oficiální stránky
