V Evropě je v provozu hustá síť dálnic a rychlostních silnic. Nejhustší dálniční síť existuje v Nizozemsku, kde jsou už téměř všechny hlavní silnice nahrazeny dálnicemi. V přepočtu na obyvatele nebo rozlohu země má nejvíce kilometrů dálnic Lucembursko. Rozsáhlou dálniční síť mají vybudovanou např. v Německu, Itálii, Francii a dalších, většinou západních zemích Evropy. Oproti tomu země bývalého východního bloku mají v budování dálnic velké zpoždění. Jejich dálniční síť je většinou nesouvislá, někde dokonce žádná. Výjimkou je pouze Slovinsko, které má však dálniční síť téměř dokončenu díky malé rozloze státu.

Značka dálnice platná od roku 2015
Česko
Švýcarsko
Polsko

Označování

editovat
 
Rychlostní limity na dálnicích v Evropě a barva podkladu dopravních značek

Kvůli odlišení od běžných silnic jsou v jednotlivých zemích Evropy čísla dálnic doplněna písmenem. Většinou se jedná o začáteční písmeno samotného názvu.

Jsou však i země, např. všechny skandinávské, které nepoužívají vůbec žádné písmeno. Dokonce ani čísla dálnic tam nebývají odlišena od běžných silnic.

Historie

editovat

První dálnice v Evropě, a i na světě, byla Autostrada dei laghi. Její stavba byla dokončena 21. září 1924 v Miláně. Spojovala Milán s městem Varese v Lombardii. Dálnice byla postavena dle návrhu konstruktéra Piera Puricelliho, který tehdy představil nový typ cesty, jejíž náklady budou hrazeny zpoplatněním pomocí mýtného.[1]

Historicky první dálnice dnešního typu (čtyřproudová rychlostní komunikace, s oddělenými směry) byly ve velké míře stavěny po nástupu Hitlera k moci v Německu před 2. světovou válkou. Výstavba první takovéto dálnice byla slavnostně zahájena u obce Unter Haching v roce 1934.[1]

Rozvoj dálnic v evropských zemích v letech 1995–2017+

editovat
Země km
(1995)
km
(2003)
km
(2008+)
km

(2017+)

Albánie 35 35 35 181
Belgie 1 666 1 729 1747
Bělorusko 750 750
Bosna a Hercegovina 0 12 37 97
Bulharsko 314 328 476 846
Černá Hora 0 0 0 41
Česko[2] 418 528 738 1 375
Dánsko 726 1 027 1 050+
Estonsko 64 96 110 164
Finsko 394 653 700 700
Francie 8 275 10 379 11 822
Chorvatsko 302 554 1 095 1306
Itálie 6 435 6 487 6 943 6 965
Irsko 72 176 916
Kosovo 0 124
Kypr 168 268 320
Island 0 0 0 0
Lichtenštejnsko 0 0 0 0
Litva 394 417 110 311
Lotyšsko 0 0
Lucembursko 115 147 147 147
Maďarsko 335 542 1 013 1 800
Moldavsko 0 0 0 0
Německo 11 109 12 044 12 866
Nizozemsko 2 208 2 541 3 530
Norsko 107 173 270 468
Polsko 246 405 698 1 849
Portugalsko 687 2 002 2 572 3 000
Rakousko 1 596 1 670 1 699 1 719
Rumunsko 113 113 303 748
Rusko 600 800
Řecko 420 2 500
San Marino 9 9 9 9
Severní Makedonie 198 242
Slovensko 198 313 360 500
Slovinsko 293 477 592
Spojené království 3 307 3 609 3 218
Srbsko 388 482 530 660
Španělsko 6 962 10 296 17 109
Švýcarsko 1 197 1 342 1 763
Švédsko 1 141 1 591 1 656 1 800
Turecko 1 246 1 851 3 633
Ukrajina 0 0 16

Poznámka:
Tabulka nemusí být úplná. V některých zemích číslo uvádí společný údaj pro dálnice i rychlostní silnice. Klasifikace samotné dálnice se u jednotlivých zemí liší.

Reference

editovat
  1. a b SLOVÍK, Jan. Kde byla postavena první dálnice na světě? [online]. Dalnice.com, 2003-01-04, rev. 2005-04-30 [cit. 2021-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-06. 
  2. Souhrnná data zprovozňování dálnic a rychlostních silnic v České republice [online]. České dálnice, 2013-12-20 [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat