Czarny Staw Gąsienicowy
Czarny Staw Gąsienicowy je karové ledovcové jezero ve skupině Gąsienicowých Stawů ve Vysokých Tatrách v Polsku. Je největším jezerem Doliny Gąsienicowe a jedním ze dvou nacházejících se v její východní části, nazývané Dolina Czarna Gąsienicowa, přičemž druhým je Zmarzły Staw Gąsienicowy. Má rozlohu 17,9440 ha a je 666 m dlouhé a 424 m široké. Dosahuje maximální hloubky 51,0 m a objem vody v něm činí 3 797 800 m³. Leží v nadmořské výšce 1620 m. Je to čtvrté nejhlubší a šesté největší jezero Tater.
| Czarny Staw Gąsienicowy | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Malopolské |
| Powiat | Tatrzański |
| Gmina | Zakopane |
  | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′52″ s. š., 20°1′5″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 17,9440 ha |
| Délka | 666 m |
| Šířka | 424 m |
| Objem | 3 797 800 m³ |
| Max. hloubka | 51,0 m |
| Ostatní | |
| Typ | ledovcové jezero |
| Nadm. výška | 1 620 m n. m. |
| Přítok vody | Czarny Potok Gąsienicowy |
| Odtok vody | Czarny Potok Gąsienicowy |
| Ostrovy | 1 (310 m²) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okolí
editovatJezero má oválný tvar. Nad jeho západním břehem se zvedá štít Kościelec. Poblíž severovýchodního pobřeží je malý (310 m²) ostrov porostlý klečí. Vznikl na bývalém oblíku. V roce 1909 bylo plánováno na ostrově postavit mauzoleum Juliusze Słowackého, ale v důsledku protestů ochranářů k tomu nedošlo. Ze severu jezero uzavírá skalní práh, ze kterého vytéká Czarny Potok Gąsienicowy. Od roku 1884 stál na břehu bufet, který vlastnil Józef Sieczki ze Zakopaného. Byl zničen požárem v roce 1920.
Vodní režim
editovatPrůhlednost vody je 12 m. Je zbarvená safírově, přičemž z tohoto tmavě modrého až téměř černého odstínu, způsobeného zastíněním blízkým štítem a sinicemi Pleurocapsa polonica rostoucími na balvanech na břehu, pochází i jméno jezera. Jezero zamrzá většinou v říjnu až listopadu, rozmrzá v květnu až červenci. V roce 1881 bylo uměle zarybněno. Byl zde vysazen pstruh obecný potoční a siven americký. Na jihovýchodním konci do jezera ústí Czarny Potok Gąsienicowy a odtéká přes skalní práh na sever. Na západě má jezero ještě jeden přítok ze Żlebu Zaruskiego. Rozměry jezera v průběhu času zachycuje tabulka:
| Rok | Měření prováděl | Rozloha ha |
Délka m |
Šířka m |
Hloubka max.m |
Objem m³ |
|---|---|---|---|---|---|---|
| — | WET | 17,79 | 666 | 424 | 51 | 3 800 000 |
| 2005[1] | Gregor, Pacl | 17,9440 | — | — | 51,0 | 3 797 800 |
Přístup
editovatJezero bylo od počátku 19. století oblíbené turisty. Bylo tématem obrazů Alfreda Schouppé, Wojciecha Gersona, Leona Wyczółkowského a mnohých dalších. Měření jeho nadmořské výšky provedl již v roce 1852 Stefan Ludwik Kuczyński. Přesnější měření provedl Eugeniusz Klemens Dziewulski v roce 1881 a Ludomir Sawicki v roce 1909.
– podél východního pobřeží probíhá trasa turistické stezky Hala Gąsienicowa – Zawrat.
- Doba cesty z chaty "Murowaniec" k Czarnemu Stawu: 30 min, 20 min zpět.
- Doba cesty od Czarneho Stawu na Zawrat: 1:50 h, 1:20 h zpět.
– na východním břehu z modré značky odbočuje žlutá na vrchol Skrajny Granat. Čas: 01:45 h, 01:20 h zpět.
– na severním břehu z modré odbočuje černá značka na Mały Kościelec a dále do průsmyku Karb a na Kościelec (trasa vytvořená v roce 1961, dřívější, kterou vytyčilo Polskie Towarzystwo Tatrzańskie, vedla roklí přímo k průsmyku). Doba cesty na Karb: 40 min, 30 min zpět.[2]
Odkazy
editovatGalerie
editovat
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Czarny Staw Gąsienicowy na polské Wikipedii.
- ↑ Tatry příroda
- ↑ Tatry. Zakopane i okolice. Mapa w skali 1:27 000. Warszawa: ExpressMap Polska, 2005. ISBN 83-88112-35-X. (polsky)
Literatura
editovat- NYKA, Józef. Tatry polskie. Przewodnik. Wyd. XIII. Latchorzew: Wyd. Trawers, 2003. ISBN 83-915859-1-3. (polsky)
- SZAFER, Władysław. Tatrzański Park Narodowy. [s.l.]: Zakład Ochrony Przyrody PAN, 1962. (polsky)
- Tatry polskie. Mapa turystyczna 1:20 000. Piwniczna: Agencja Wyd. „Wit” S.c., 2006. ISBN 83-89580-00-4. (polsky)
- Tatry Vysoké, Západné, Belanské (TVZB), Podrobný turistický atlas ISBN 83-87873-86-1
- Tatry příroda (Tp) ISBN 978-80-7340-114-6
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Czarny Staw Gąsienicowy na Wikimedia Commons - (polsky) Wielka Encyklopedia Tatrzańska (WET), Czarny Staw Gąsienicowy
Dílo Illustrowany przewodnik do Tatr, Pienin i Szczawnic/32 ve Wikizdrojích (polsky)
