Cyrille Maret
Cyrille Maret (* 11. srpen 1987 Dijon) je francouzský zápasník-judista, bronzový olympijský medailista z roku 2016.
| Cyrille Maret | |
|---|---|
| Datum narození | 11. srpna 1987 (37 let) |
| Místo narození | Dijon,  Francie |
| Stát | Francie |
| Výška | 188 cm |
| Sportovní informace | |
| Klub / Dojo | ADJ21 (Dijon) Levallois-Perret (Paříž) |
| Trenéři | Christian Chaumont Philipp Taurines (osob.) |
| Kategorie | těžká váha |
| Úchop | pravý |
| Oblíbená technika | o-soto-gari, tomoe-nage |
| Účast na LOH | 2016 |
| Údaje v infoboxu aktuální k září 2017 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Judo na LOH
| ||
| bronz | LOH 2016 | polotěžká váha |
| Mistrovství Evropy v judu | ||
| stříbro | ME 2017 | polotěžká váha |
| stříbro | ME 2018 | polotěžká váha |
| bronz | ME 2013 | polotěžká váha |
| bronz | ME 2014 | polotěžká váha |
| bronz | EH / ME 2015 | polotěžká váha |
| bronz | EH / ME 2019 | polotěžká váha |
Sportovní kariéra
editovatS judem začal v 9 letech v dižonském klubu ADJ21. S přestupem mezi seniory se stal členem klubu v Levallois, kde se připravuje pod vedením Philippa Taurinese a Christiana Chaumonta. Je dvorním sparingpartnerem Teddy Rinera. Vedla profesionální kariéry v judu si přivydělává jako ochranka ve vlakové dopravě.
Pochází a reprezentuje stát, který má nejpropracovanější tréninkový systém juda v Evropě. Může se se svým problémem obrátit na nespočet odborníků, kteří ho připraví po technické a taktické stránce a jako bonus mu seženou kvalitní sparing. I přes tento relativní luxus se dlouho mezi seniory na ty nejvyšší příčky neprosazoval. Maret je pravoruký judista. Má vynikající techniku tomoe-nage, kterou útočí převážně z obrany. V začátcích své seniorské kariéry míval problémy s úchopem. Nešlo ani tak o nepřesnost jako fakt, že soupeře v kumikatě nepřepral / nepřetlačil. Ani v současnosti nepatří k judistům s dominantním úchopem, ale minimálně ví, co si může dovolit. Jeho styl boje je takticky, po úchopu se většinou stahuje a čeká na soupeřovo zaváhání. Jeho dominantní technikou v postoji je pravé o-soto-gari (o-soto-otoši), ale výjimečně ho provádí bez kombinace. Techniku kombinuje nejčastěji v o-soto-makikomi, tani-otoši, de-aši-harai nebo aši-gurumou. U jeho o-soto-gari je potřeba si dávat velký pozor na směr provedení, ve vypjatých momentech je schopný techniku provést na levou stranu. Jeho výkonnostní vzestup přišel v olympijském roce 2012 a stále pokračuje. Mimo úchop podstatně zlepšil obranu. Je schopen útočit i vrchem, jeho seoi-nage prováděné vlevo již není propagační. Od sezony 2013 do svého rejstříku často prováděných technik přidal uki-waza a harai-makikomi a v roce 2014 několikrát předvedl harai-goši. Jeho velkou slabinou techniky prováděné nalevo, které nedokáže přesně číst. Tato slabina byla možná hlavním důvodem, proč v nominaci na Olympijské hry v roce 2012 dostal přednost reprezentační kolega Thierry Fabre. Své olympijské premiéry se dočkal až v 29 letech na olympijských hrách v Riu. Ve třetím kole v jednom z nejlepších taktických výkonů olympijské judistické historie vybodoval technikou uki-waza na juko favorizovaného Nizozemce Henka Grola. Ve čtvrtfinále si takticky pohlídal o hlavu menšího Gruzínce Beku Gvinyjašviliho a v semifinále se utkal s Čechem Lukášem Krpálkem. V taktickém zápase se po celou hrací dobu bránil. V poslední minutě neodolal finálnímu Králkovu náporu a po strhu sumi-gaeši se dostal do submise osae-komi (držení). V boji o třetí místě nastoupil proti Němci Karlu-Richardu Freyovi, který ho pustil začátkem třetí minuty do jeho osobní techniky o-soto-gari a nechtěně mu daroval ippon i bronzovou olympijskou medaili.
Vítězství
editovatVýsledky
editovat| Turnaj | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | |||||||||||
| polotěžká váha | |||||||||||||||||||||||||||
| Olympijské hry | — | — | — | 3. | |||||||||||||||||||||||
| Mistrovství světa | — | — | — | úč. | — | úč. | 7. | 7. | 5. | úč. | úč. | ||||||||||||||||
| Evropské hry | 3. | 3. | |||||||||||||||||||||||||
| Mistrovství Evropy | — | — | — | — | — | — | — | úč. | 5. | úč. | 3. | 3. | úč. | 2. | 2. | ||||||||||||
| ME do 23 let | — | — | — | — | úč. | 7. | — | ||||||||||||||||||||
| MS juniorů | 7. | 1. | |||||||||||||||||||||||||
| ME juniorů | 5. | úč. | 3. | úč. | |||||||||||||||||||||||
| ME dorostenců | 1. | ||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
editovatSouvisející články
editovatExterní odkazy
editovat- Cyrille Maret v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky a novinky Cyrilla Mareta na judoinside.com
- Výsledky a novinky Cyrilla Mareta na judobase.org
- [1] Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine.