Cyprián Lelek
Cyprián Lelek (20. října 1812 Dolní Benešov[1] – 26. dubna 1883, Hlubčice) byl katolický kněz a slezský buditel.
| Cyprián Lelek | |
|---|---|
 Cyprián Lelek | |
| Narození | 20. září 1812 Dolní Benešov  Prusko |
| Úmrtí | 26. dubna 1883 (ve věku 70 let) Hlubčice  Německá říše |
| Místo pohřbení | Wódka (Opolské vojvodství)  Polsko |
| Povolání | katolický kněz, pedagog, slezský buditel, poslanec |
| Funkce | poslanec Frankfurtského parlamentu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se do rodiny kožešníka a měšťana Jiřího z Dolního Benešova a Barbory, rozené Kladivové, jakožto prvorozený syn. V roce 1822 nastoupil na přání rodičů na hlavní školu do Opavy, aby si zde osvojil němčinu kvůli pozdějšímu studiu na gymnáziu. Na gymnáziu v Opavě studoval šest let, načež v roce 1830 přestoupil do katolického gymnasia v Hlubčicích, kde o dva roky později odmaturoval. Následně studoval v katolickém semináři ve Vratislavi, kde jej v oblasti národního uvědomění velmi ovlivnil Jan Evangelista Purkyně. V roce 1835 byl v Poznani vysvěcen katolickým knězem. Po svém vysvěcení působil zprvu jako kaplan v Bavorově, později v Oldřišově a v letech 1839 až 1849 rovněž v Hlučíně.
V roce 1848 byl zvolen, jakožto mluvčí Moravců za ratibořský okres, do pruského sněmu v Berlíně. Mimo to byl v doplňujících volbách (po zabití Felixe Lichnovského) zvolen poslancem Frankfurtského parlamentu. Vzhledem k jeho politické aktivitě byl přeložen z Hlučína do Bavorova. Arcibiskupská konzistoř v Olomouci jej podezírala, že se podílel na vyvolání nepokojů v roce 1848. Až po dvaceti letech činnosti kaplana se v roce 1855 stal správcem expozitury nasiedlské farnosti ve Wódce. Díky poloze Wódky mohl Lelek spolupracovat s Janem Lepařem a Antonínem Vaškem. Jeho další činností bylo publikování článků „Z pruského Slezska“ v periodikách Opavský besedník, Opavský týdenník, Národní listy a Hlasy. Díky možnostem pruských školských zákonů vyučoval slovanský jazyk a této možnosti využil i jako školní inspektor pro děti Moravců. Byl autorem „Slabikáře a čítanky pro menší dítky“ (1844), „Čítanky pro dospělejší mládež“, rukopisu (1852) či „Opisu Slezska“ (1846). V roce 1846 publikoval pro pruské Moravce sešit časopisu „Holubice“.
Cyprián Lelek byl mimo jiné též sběratelem slezských národních písní a zvyků. František Sušil otiskl z celkových 600 písní celkem 20.[2]
V Dolním Benešově je po něm pojmenováno hlavní náměstí s historickou zástavbou a v zámeckém parku je památník Cypriána Lelka.[3]
Publikace
editovat- Slabikář a čítanka pro menší dítky (1844)
- Opis Slezska (1846)
- Čítanka pro dospělejší mládež (1852)
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- BENA, Jan Vojtěch. Cyprián Lelek: nejpřednější kněz - buditel, učitel a zastánce Moravců. In: JASNÍN, V. Slezská knihovnička. [s.l.]: Matice opavská, 1922. Svazek 5. S. 34.
- ŽÁČEK, V. Cyprián Lelek: Život a dílo. In: Slezský studijní ústav v Opavě. Přispěvek k dějinám českého lidu ve Slezsku. [s.l.]: SPN, 1953. Svazek 2.
- SOLNICKÝ, Pavel (ed.). Kněz a národní buditel Moravců P. Cyprián Lelek a jeho doba: sborník příspěvků z konference konané dne 26. listopadu 2013 v Branici. Stěbořice : Matice slezská, místní odbor Stěbořice, 2013. ISBN 978-80-260-5380-4.
Reference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Životopis Cypriána Lelka na stránkách Statutárního města Opava. www.opava-city.cz [online]. [cit. 2012-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-01.
- ↑ Náměstí Cypriána Lelka na Google Maps
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cyprián Lelek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Cyprián Lelek
- Osobnost Cypriána Lelka
- Cyprián Lelek, velký český buditel ve Slezsku
