Cyklopentanpenton
chemická sloučenina
Cyklopentanpenton, také nazývaný kyselina leukonová, je hypotetická anorganická sloučenina se vzorcem C5O5, pětinásobný keton odvozený od cyklopentanu. Jedná se o oxid uhlíku, konkrétně pentamer oxidu uhelnatého.
| Cyklopentanpenton | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | cyklopentan-1,2,3,4,5-penton |
| Ostatní názvy | kyselina leukonová |
| Sumární vzorec | C5O5 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 3617-57-0 |
| PubChem | 12305030 |
| SMILES | O=C1C(=O)C(=O)C(=O)C1=O |
| InChI | InChI=1S/C5O5/c6-1-2(7)4(9)5(10)3(1)8 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 140,05 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tato sloučenina nebyla dosud získána v makroskopickém množství, ale jsou popsány její přípravy v menším měřítku.[1][2][3]
Podobné sloučeniny
editovatCyklopentanpenton je neutrálním protějškem krokonátového aniontu, C5O 2−
5 .
Látka často popisovaná jako „pentahydrát cyklopentanpentonu“ (C5O5·5H2O) je pravděpodobně dekahydroxycyklopentan (C5(OH)10).[2][4]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyclopentanepentone na anglické Wikipedii.
- ↑ M. B. Rubin; R. Gleiter. The Chemistry of Vicinal Polycarbonyl Compounds. Chemical Reviews. 2000, s. 1121–1164. DOI 10.1021/cr960079j. PMID 11749259.
- ↑ a b G. Seitz; P. Imming. Oxocarbons and pseudooxocarbons. Chemical Reviews. 1992, s. 1227–1260. DOI 10.1021/cr00014a004.
- ↑ D. Schröder; H. Schwarz; S. Dua; S. J. Blanksby; J. H. Bowie. Mass spectrometric studies of the oxocarbons CnOn (n = 3–6). International Journal of Mass Spectrometry. 1999, s. 17–25. DOI 10.1016/S1387-3806(98)14208-2. Bibcode 1999IJMSp.188...17S.
- ↑ W. B. Person; D. G. Williams. Infrared Spectra and the Structure of Leuconic Acid and Triquinoyl. Journal of Physical Chemistry. 1957, s. 1017–1018. DOI 10.1021/j150553a047.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cyklopentanpenton na Wikimedia Commons
