Cuketa (také cukina nebo cukína[1]) je kultivar jednoleté plodové zeleniny řadící se k druhu tykev obecná (Cucurbita pepo), která pochází ze Střední Ameriky. Cuketa je však evropského původu, vznikla šlechtěním v Itálii. Běžnou odrůdou cukety je například Cucurbita pepo ‚Nefertiti‘. Hořká cuketa obsahuje kukurbitaciny, které mohou způsobit akutní otravu.[2]

Jak číst taxoboxTykev obecná – cuketa
alternativní popis obrázku chybí
Cuketa
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádtykvotvaré (Cucurbitales)
Čeleďtykvovité (Cucurbitaceae)
Rodtykev (Cucurbita)
Druhtykev obecná (C. pepo)
Trinomické jméno
C. pepo var. giromontiina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma a etymologie

editovat

Cuketám se také říká cukíny, a oba názvy mají původ v italském výrazu pro tykev: zucca. V Itálii se většinou používá ženská zdrobnělina slova v množném čísle, zucchine, kdežto v anglicky mluvících zemích používají jeho mužskou zdrobnělinu, zucchini či zucchetti.

 
Květ cukety

Cuketa je rostlina keřovitého růstu.[3] Silně dřípené listy na dlouhých řapících jsou tmavozelené a mají bělavé skvrny ze vzdušného pletiva.[3]

Květy cukety bývají tmavě žluté s pěti okvětními lístky.

Plod cukety mívá většinou zelenou, žlutozelenou či žlutou barvu a tvarem připomíná silnou okurku. Povrch má plně zralá cuketa hladký, lesklý a tvrdý, dužina je světle zelená či žlutá v závislosti na odrůdě, velmi měkká a vodnatá s množstvím semen.

Pěstování a sklizeň

editovat

Semenáčky se mohou předpěstovat v kelímcích nebo se semena vysazují rovnou do venkovní půdy. Při hojnosti zálivky a hnojení rostliny rychle mohutní. Po 5–6 týdnech se objevují samčí květy, po dalším týdnu samičí a první plody se tak dají sklízet už za 60–65 dnů od výsevu.[3]

Rostliny netrpí mnoha škůdci ani chorobami, jen vzácně padlím okurkovým.[3]

Využití

editovat
 
Různé druhy cuket

Cuketa se používá především v kuchyni, a to na velkou spoustu způsobů. V českých kuchyních se objevila v 80. letech v masovém měřítku. Důvodem k rychlému rozšíření bylo tehdy snadné a rychlé pěstování, které zvládne i nepříliš zdatný zahradník, velká a levná úroda a nedostatek výběru zeleniny. Svou dobrou celoroční dostupnost si zachovává stále.[4]

Na rozdíl od okurek se téměř vždy podává tepelně upravená. To je ale jen zažitý stereotyp. protože zejména mladá cuketa je chutná i syrová, třeba jako součást zeleninových salátů. Sama o sobě má velmi jemnou chuť a naopak snadno přejímá chuť přísad, je tedy velmi vhodné ji silně kořenit a používat výrazné ingredience, jako je např. česnek, který ji dobře doplňuje. Známé jsou především pokrmy z dušené či zapečené cukety (populární je obdoba bramboráku zvaná cukeťák), také se však dělá plněná, smaží se i jako řízek, griluje se a vaří se též cuketová polévka. Méně rozšířené jsou recepty na sladké moučníky, saláty či knedlíky.[4]

K přípravě pokrmů se také dají spotřebovat cuketové květy, a to především plněné. Ve Francii je cuketa známá jako zásadní přísada do ratatouille.[4]

Nejchutnější a nejkvalitnější jsou malé až středně velké plody do 25 cm, které se nemusí loupat, mají minimum masy měkkých nedovyvinutých semínek a jsou křehké.[3][4] Častá sklizeň menších plodů navíc rostliny nutí do remontace (opakované plodnosti).[3] Cuketa má velmi nízkou energetickou hodnotu, protože obsahuje kolem 91 % vody, jen trochu vlákniny[5] a pouze kolem 4 % sacharidů.[3] Nejcennější je vysoký obsah karotenu (až 5 mg %, jako např. u papriky) a minerálních látek,[3] např. draslíku, který vyplavuje z těla nadbytečnou vodu a soli.[5]

Průměrný obsah látek a minerálů

editovat

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v cuketách.[6]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100 g) Průměrný obsah
voda g/100 g 93,7 Na 1 vitamin C 21
bílkoviny g/100 g 1,8 K 360 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,4 Ca 25 vitamin E
cukry g/100 g 1,7 Mg 22 vitamin B6 0,15
celkový dusík g/100 g 0,29 P 45 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 0,9 Fe 0,8 karoten 0,61
mastné kyseliny g/100 g 0,4 Cu 0,02 thiamin 0,12
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,3 riboflavin 0,02
energie kJ/100 g 74 Mn 0,1 niacin 0,3

Rekordy

editovat

Nejdelší vypěstovaná cuketa měřila 2,52 metru. Vypěstoval ji Ital Giovanni Batista Scozzafava v Niagara Falls v kanadském Ontariu. Změřena byla 28. srpna 2014 a rekord je zapsán v Guinnessově knize rekordů.[7]

Reference

editovat
  1. https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=cuk%C3%ADna&dotaz=cukina&ascii=0, 12. července 2022.
  2. FUKSA, Aleš. Vážná otrava cuketou. Český případ zaujal zahraniční odborníky. Novinky.cz [online]. 2024-05-23 [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h Peleška S.: Zelenina na zahrádce a balkoně, Nakladatelství Brána, Praha 1995, ISBN 80-85946-02-5, str. 74-75
  4. a b c d CIHELKA, Miloš. Moderní cuketa: populární zelenina, ze které uvaříte cokoli. Lidovky.cz [online]. 2016-08-25 [cit. 2016-08-25]. Dostupné online. 
  5. a b Vegetarian.cz - Literatura [online]. [cit. 2009-01-10]. Dostupné online. 
  6. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
  7. Longest Zucchini Courgette [online]. Gunness World Records [cit. 2014-11-10]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Známou českou propagátorkou vaření z cuket je herečka Jana Štěpánková, která sepsala cuketovou kuchařku s názvem Tak tady jsou ty recepty na cukety, paní Ehmová (Dona 1994).

Externí odkazy

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zucchini na anglické Wikipedii.