Crozzon di Brenta
Crozzon di Brenta (3130 m n. m.) je obrovský skalní pilíř v pohoří Dolomiti Brenta.[1] Je severozápadním výběžkem masivu Massiccio della Tosa v centrální části pohoří.[2] Od nejvyššího vrcholu tohoto celku Cima Tosa (3135 m) je svým vrcholem vzdálen 540 metrů. Je třetím nejvyšším vrcholem pohoří Brenta.[3] Svými proporcemi a viditelností z větších dálek se zařadil mezi nejznámější dominanty pohoří. První pokořitel vrcholu Karl Schulz horu nazval Obří zub Dolomit. Gino Buscaini, autor publikace Průvodce po horách Itálie, horu popsal jako "jednu z nejmocnějších skalních architektur Dolomit".
| Crozzon di Brenta | |
|---|---|
 Pohled od severozápadu | |
| Vrchol | 3130 m n. m. |
| Prominence | 88 m |
| Izolace | 0,5 km → Cima Tosa |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Itálie |
| Pohoří | Alpy / Brenta |
| Souřadnice | 46°9′44″ s. š., 10°52′8″ v. d. |
  Crozzon di Brenta | |
| Prvovýstup | 1884 Karl Schulz, Matteo Nicolussi |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat_b_656.jpg)
Vzhled hory lákal k prozkoumání vnitřku pohoří již první pastýře. Jako vstupní brána do údolí Val di Brenta, které končí nejvýznamnějším průsmykem, byl svědkem významných průzkumných tras. Brzy se stal ústředním objektem kreseb, obrazů a fotografií. Jeho zdolání předcházelo zdolání vrcholu Cima Tosa z jižního údolí Val Ambiez, ke kterému došlo již v roce 1865. Ke zdolání půl kilometru vzdáleného vrcholu však zbývalo zdolání strmé stěny, které si vyžádalo dalších 19 let a tři neúspěšné pokusy. Vrcholu konečně dosáhl 8.srpna 1884 Karl Schulz s Matteem Nicolussim. Následovaly výzvy na zdolání od paty . Horolezecké cesty na 800 m vysoké stěně se staly lezeckou klasikou. 1.srpna 1953 zdolal výstup samostatně Cesare Maestri, v roce 1956 pak výkon zopakoval bez lana.[4] Právě po tomto výkonu začal být přezdíván Ragno delle Dolomiti – Pavouk Dolomit.
Výchozím bodem je chata Rifugio Brentei, na vrcholu byl postaven bivak, pojmenovaný po horolezci a partyzánu z druhé světové války Ettore Castiglionimu.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ WebGIS PAT. webgis.provincia.tn.it [online]. [cit. 2025-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Massiccio della Tosa. www.angeloelli.it [online]. [cit. 2025-01-21]. Dostupné online.
- ↑ PEAKVISOR. Crozzon di Brenta. PeakVisor [online]. [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Crozzon di Brenta. www.angeloelli.it [online]. [cit. 2025-01-21]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Crozzon di Brenta na Wikimedia Commons
