Crassier

obec v kantonu Vaud ve Švýcarsku

Crassier je obec na jihozápadě Švýcarska v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Crassier
Kostel
Kostel
Crassier – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška475 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonVaud
OkresNyon
Crassier
Crassier
Crassier, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha2,03 km²
Počet obyvatel1 177 (2018)[1]
Hustota zalidnění579,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.crassier.ch
PSČ1263
Označení vozidelVD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Crassier leží přímo na francouzských hranicích v nadmořské výšce 475 m, vzdušnou čarou 6 km západně od okresního města Nyon. Obec se rozkládá podél malé říčky Boiron de Nyon v rovině mezi Ženevským jezerem a Jurou.

Rozloha pouhých 2,0 km² pokrývá část roviny na jižním úpatí Jury. Území obce se táhne od vrcholu kopce Bois d’Ely (475 m n. m.) na sever přes údolí Boiron a na mírně jižní svahy úpatí Jury. Pod vesnicí Tranchepied se nachází nejvyšší bod Crassier (515 m n. m.). V roce 1997 tvořila 15 % rozlohy obce zastavěná plocha, 13 % lesy a lesní porosty a 72 % zemědělství. K obci Crassier patří několik samostatných zemědělských usedlostí.

Sousedními obcemi obce Crassier jsou La Rippe na severozápadě, Chéserex na severu, Borex na východě, Arnex-sur-Nyon na jihovýchodě (všechny v kantonu Vaud), ženevská exkláva Céligny na jihojihovýchodě, Bogis-Bossey (kanton Vaud) na jihozápadě a Divonne-les-Bains v sousední Francii.

Historie

editovat

Území obce bylo osídleno již velmi brzy, což dokládají nálezy z neolitu a doby římské. Nalezeny byly také pozůstatky burgundských hrobů z raného středověku. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1123 jako de Craceio a ve 12. století se objevuje také název Cracie.[2] Obec byla od středověku sídlem šlechtického rodu.

Po dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 přešel Crassier pod správu panství Nyon. Mírovou smlouvou mezi Bernem a Savojskem z roku 1564 byla obec rozdělena na dvě části. Francouzská část, kde stojí hrad Crassy postavený v 19. století, patřila francouzské obci Vésenex-Crassy, která je dnes spojena s městem Divonne-les-Bains v oblasti zvané Pays de Gex. V 18. století se Crassier stal sídlem soudního dvora.

Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období Helvétské republiky k okresu Nyon v kantonu Léman, který byl po vstupu v platnost mediační ústavy začleněn do kantonu Vaud.[2]

Obyvatelstvo

editovat
 
Budova bývalé železniční stanice
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1764 1850 1900 1950 1970 1990 2000 2016
Počet obyvatel 168 162 206 277 302 512 769 1201

Z celkového počtu obyvatel je 77,9 % francouzsky mluvících, 7,4 % německy mluvících a 7,0 % anglicky mluvících (stav v roce 2000). Ve druhé polovině 20. století začal díky výstavbě a přistěhovalectví značný populační růst.

Hospodářství

editovat

Až do 20. století byla obec Crassier charakteristická především zemědělstvím. Dnes hraje zemědělství jako zdroj příjmů jen malou roli a soustředí se na ornou půdu s malou vinicí na východě obce. Další pracovní příležitosti jsou k dispozici v obchodě (zejména na pile) a ve službách. V posledních desetiletích se obec rozvinula v rezidenční obec. Mnoho zaměstnanců dojíždí za prací především do Nyonu a Ženevy.

Doprava

editovat

Obec má dobré dopravní spojení. Nachází se na hlavní silnici z Nyonu do Divonne-les-Bains. Crassier je napojen na síť veřejné dopravy prostřednictvím linky Postbusu z Nyonu do Coppet. Silnice z Crassier přes Bogis-Bossey a Chavannes-de-Bogis vede na křižovatku Coppet na dálnici A1 (ŽenevaLausanne).

Obec měla železniční stanici na trati z Nyonu do Divonne-les-Bains, která byla v provozu v letech 1905–1962.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crassier na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c HAUSMANN, Germain. Crassier [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-08-17 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

editovat