Courbet (1910)
Courbet byla francouzská bitevní loď stejnojmenné třídy. Tato třída představovala první generaci francouzských dreadnoughtů. Loď byla pojmenována na počest admirála Amédéa Courbeta a účastnila se první i druhé světové války.
Sesterská loď Paris při zkouškách v roce 1914 | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | bitevní loď |
Třída | třída Courbet |
Zahájení stavby | 1910 |
Spuštěna na vodu | 1911 |
Uvedena do služby | 1913 |
Osud | 9. června 1944 potopena jako vlnolam |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 23 189 tn (standardní) 25 579 tn (plný) |
Délka | 166 m |
Šířka | 27 m |
Ponor | 9 m |
Pohon | 4 turbínová soustrojí 24 kotlů na uhlí, později naftu 28 000 hp |
Rychlost | 21 uzlů |
Posádka | 1115 |
Pancíř | boky 180–270 mm paluby 30, 30, 12 a 40 mm čela věží 320 mm |
Výzbroj | (po dokončení): 12× 305 mm (6×2) 22× 138,6 mm 4× 47 mm 4× 457mm torpédomet |
Za první světové války se Courbet podílel na blokádě Otrantského průlivu. V letech 1923–1924 byla loď modernizována. Byla u ní zvýšena elevace hlavních děl, část kotlů byla schopna používat naftu jako palivo a nový byl i systém řízení palby. Dva přední komíny byly spojeny v jeden. V letech 1937–1938 byly vyměněny kotle a odstraněny torpédomety.
Počátkem druhé světové války se loď účastnila obrany Francie a po německém vítězství odplula do Anglie i s řadou spojeneckých vojáků na palubě. Zde loď nějaký čas nečinně kotvila, jelikož byla podřízena vládě ve Vichy, která s Němci uzavřela mír, než byla během britské Operace Catapult násilně obsazena. O sedm dní později byla předána silám Svobodných Francouzů. Loď byla většinu války zakotvena v Plymouthu a sloužila jako ubytovací plavidlo a protiletadlová baterie. V roce 1944 bylo při plánování Operace Overlord rozhodnuto potopit ji jako součást vlnolamu „Gooseberry“ u britského sektoru Sword. Stalo se tak 9. června 1944. Courbet dodnes spočívá na dně poblíž francouzské obce Ouistreham.
Uživatelé
editovatOdkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku French battleship Courbet (1911) na anglické Wikipedii.
Literatura
editovat- Ivo Pejčoch, Zdeněk Novák, Tomáš Hájek. Válečné lodě 4. Naše vojsko (1993). ISBN 80-206-0357-3
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Courbet na Wikimedia Commons