Coniak

geologický věk

Coniak[1] [konjak] (někdy též koniak či coniac) je ve stratigrafii třetí nejstarší stupeňoddělení svrchní křída, který je datován do rozmezí před 89,8 ± 0,3 až 86,3 ± 0,5 Ma[1] (milionů let). Stejnojmenný věk, ve kterém horniny tohoto stupně vznikaly, tedy trval 3,5 Ma. Coniaku předcházel turon a následoval ho santon.

Obří sauropod Futalognkosaurus ve svém ekosystému.

Definice

editovat

Coniak je pojmenován podle města Cognac ve francouzském regionu Saintonge. Poprvé byl definován francouzským geologem Henrim Coquandem v roce 1857. Báze (dolní hranice) coniaku je definována na stratigrafické stupnici (sloupci) jako místo, kdy se poprvé objevil inoceramidní mlž druhu Cremnoceramus rotundatus. Konec coniaku (báze santonu) se definuje jako místo, kdy se poprvé objevil inoceramidní mlž druhu Cladoceramus undulatoplicatus.

Podmínky

editovat

Po globální transgresi během spodního turonu, která pokračovala z cenomanu a způsobila maximální hladinu světových oceánů za posledních 600 milionů let, zaznamenával spodní coniak pokles hladiny. Toto se v sekvenční stratigrafii však ukázalo být jen prvním cyklem. V dalších obdobích coniaku pak nastaly další dva takové cykly s nižšími a dočasnými transgresemi.

Dělení

editovat

Stupeň coniak bývá dále dělen na tři podstupně: spodní, střední a svrchní.

Významnou geologickou formací z tohoto období je například souvrství Moreno Hill v Novém Mexiku.[2]

Mezi známými dinosauřími druhy z tohoto období lze poukázat například na obřího argentinského titanosaurního sauropoda druhu Futalognkosaurus dukei.[3]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coniacian na anglické Wikipedii.

  1. a b MEZINÁRODNÍ CHRONOSTRATIGRAFICKÁ TABULKA v2023/09 [JPG]. Překlad Česká stratigrafická komise. Mezinárodní stratigrafická komise [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  2. Charl D. Cilliers, Ryan T. Tucker, James L. Crowley & Lindsay E. Zanno (2021). Age constraint for the Moreno Hill Formation (Zuni Basin) by CA-TIMS and LA-ICP-MS detrital zircon geochronology. PeerJ. 9: e10948. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.10948
  3. SOCHA, Vladimír. Obří ještěří šéf. OSEL.cz [online]. 8. ledna 2013. Dostupné online.  (česky)

Literatura

editovat
  • SVOBODA, Josef; PETRÁNEK, Jan, et al. Encyklopedický slovník geologických věd. 1. vyd. Svazek 1 A-M. Praha: Academia, 1983. 960 s. S. 211. 

Externí odkazy

editovat