Cola di Rienzo
Cola di Rienzo (celým jménem Nicollo di Lorenzo Gabrini) (1313 nebo 1314, Řím – 8. října 1354, tamtéž) byl kontroverzní italský politik a tribun lidu. Působil také jako italský humanista, ale nejvýrazněji se prosazoval v politice. Pracoval také jako notář.
Cola di Rienzo | |
---|---|
Narození | 1313 Řím |
Úmrtí | 8. října 1354 (ve věku 40–41 let) Řím |
Povolání | politik |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatByl významným politikem, nadaným řečníkem a tribunem lidu. Narodil se jako syn hostinského a pradleny a obdržel jen základní vzdělání. Dalších znalostí se domohl svými schopnostmi a pobytem v intelektuálním prostředí. Oženil se s dcerou notáře a v tchánově společnosti se snažil pracovat jako notář. Obdivoval antickou filozofii a ideály Římské republiky. Roku 1347 se pokusil mocensky ovládnout Řím, což se mu díky charismatické přesvědčivosti řečnického projevu na krátkou dobu úspěšně podařilo. Své úsilí směřoval k sociálním a politickým reformám, podporoval řemeslníky na úkor obchodníků a šlechty.
Cola di Rienzo měl s Itálií velké až velikášské plány, usiloval o její sjednocení. Básník Petrarca, patřící k Rienzovým obdivovatelům, jej oslavoval jako nového Bruta. Cola pro své plány získal podporu neapolské královny Jany, která se však od něj později odvrátila, neboť Rienzo odmítal monarchii a pokoušel se o nastolení republiky s centrem Římě. Pro odpor šlechty své plány nemohl realizovat, byl obviněn z kacířství. Od roku 1348 žil mezi poustevníky v kraji Abruzzo. Byl však pronásledován inkvizicí a v roce 1350 raději uprchl do Českých zemí do Prahy za Karlem IV., kterého chtěl přimět, aby podpořil jeho plán na sjednocení Itálie.[1] To se mu však nepodařilo a Karel jej nechal uvěznit v pevnosti v Roudnici.[2] Zde Rienzo napsal několik svých děl, což ovlivnilo české vzdělance té doby.[3] V roce 1352 vydal Karel IV. Rienza papeži Klimentovi VI. do Avignonu.[1] Tam byl Rienzo souzen inkvizičním tribunálem hrozil mu trest smrti. Nakonec však byl potrestán pouze vězením a po nástupu nového papeže Inocence VI. byl propuštěn.
Závěr života
editovatV roce 1354 papež Inocenc VI. poslal Rienza do Říma, aby tam nastolil papežskou moc. Rienzo toho využil, prohlásil se tribunem římského lidu a nastolil v Římě vlastní autoritářský režim. Rienzo sice prosazoval své sociální reformy, ale odpůrce, především z řad šlechty, nemilosrdně popravoval. Jeho vláda však trvala jen několik měsíců. Brzy si získal pověst tyrana a při povstání v témže roce byl lynčován davem nespokojených Římanů. Povstalci ho vytáhli z domu, vlekli ulicemi a nakonec probodli kopím na místě, kde předtím sám pořádal popravy.
Zobrazení v kultuře
editovatJeho život je motivem opery Rienzi německého skladatele Richarda Wagnera.
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cola di Rienzo na Wikimedia Commons
- Rienzi ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Reference
editovat- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 305 s. Kapitola Roudnice zámek, s. 177.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Roudnice nad Labem – zámek, s. 407.
- ↑ KALISTA, Zdeněk. Cesta po českých hradech a zámcích. Praha: Odeon, 1993. 453 s. ISBN 80-207-0440-X. Kapitola Roudnice nad mocným tokem dějin, s. 330–332.
Literatura
editovat- MACEK, Josef. Cola di Rienzo. 1. vyd. Praha: Orbis, 1965.