Cogt tajdž

mongolský film z roku 1945

Cogt tajdž (mongolsky ᠴᠣᠭᠲᠤᠲᠠᠶᠢᠵᠢ Čoγtu tayiǰi, mongolsky Цогт тайж Cogt tajdž, v ruské distribuci rusky Степные витязи Stěpnyje viťazi, doslova Stepní vítězi) je mongolský film z roku 1945, historické drama zachycující události v Mongolsku (Chalše) 17. století.

Cogt tajdž
Původní názevᠴᠣᠭᠲᠤ ᠲᠠᠶᠢᠵᠢ a Степные витязи
Země původuMongolskoMongolsko Mongolsko
Jazykmongolština
Délka152 min
Žánryfilmové drama
historické drama
ScénářBjambyn Rinčen
RežieJurij Tarič
Mindžüürín Bold
Mindžüürín Luvsandžamc
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleBúčín Džigmiddordž
Cagány Cegmid
Čimedín Cevén
Džambyn Luvsandžamc
Luvsandžamcyn Cogdzolmá
… více na Wikidatech
HudbaBilegiin Damdinsüren
Luvsandžambyn Mördordž
KameraDedžidín Džigdžid
Baldangyn Demberel
Výroba a distribuce
Premiéra1945
Produkční společnostMongolkino
Cogt tajdž na ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Film vznikl ještě pod silným vlivem sovětských filmařů, jak je obvyklé pro rané mongolské filmy, režisérem první jednodílné verze byl Jurij Tarič, nicméně historická látka pro scénář byla zpracována Bjambynem Rinčenem (s Taričovou spoluprací) a navíc celý dvoudílný (se stopáží téměř tři hodiny) film patřil zdaleka k nejnáročnějším filmovým projektům do té doby v Mongolsku. Ve filmovém štábu se vesměs uplatnili mongolští tvůrci (skladatelé Damndinsüren a Mördordž, kameraman Dedžidín Džigdžid, herci též byly vesměs Mongolové, Cogta hrál Cagány Cegmid).

Děj filmu se odehrává v kulisách skutečných událostí, skutečná postava Cogt tajdže je kontroverzní národní hrdina. Cogt byl posledním z mongolských nojonů, kteří podporovali Ligden chána a zároveň poslední velký podporovatel buddhismu červených klobouků v Mongolsku. Rinčenův obraz Cogta je poté pojat jako obraz posledního držitele odkazu Čingischána, Cogtův protivník Güüši chán zradí mongolskou věc, spolčí se s cizími Mandžuy (a přivede samostatné Mongolsko do područí říše Čching) a dalajlámovýmy vyslanci. Dobový spor buddhismu červených (Cogt) a žlutých (dalailáma) klobouků posloužilo Rinčenovi jako vhodný protináboženský motiv, buddhismus čelil v komunistickém Mongolsku čelil silné perzekuci.

Externí odkazy

editovat