Chvaletín

část obce Písečné v okrese Jindřichův Hradec

Vesnice Chvaletín (německy Qualitzen, v letech 1939-1945 Kalkwiesen)[3][4] byla dříve samostatná obec 4 km východně od Slavonic v nadmořské výšce 510 m. Od roku 1976 je vesnice místní částí obce Písečné, když ještě před tím, v roce 1960, byla k obci v rámci integrace připojena obec Václavov. Leží v jižní části Brtnické vrchoviny v sevřené poloze mezi Mutenským hřbetem a dominantním kopcem Čtrnáctkou (599 m n. m.) a Šibeničním vrchem (504 m n. m.). Malá obec dříve s německým obyvatelstvem, po roce 1918 s českou menšinou, po r. 1945 české obyvatelstvo. V roce 1843 žilo v obci podle Vlastivědy moravské (vydání 2005) 250 obyvatel ve 46 domech a 59 domácnostech. Nyní je ve vesnici 37 obytných domů pouze z menší části obydlených trvale žijícími obyvateli. V roce 2011 zde trvale žilo 47 obyvatel.[5] Ve vesnici není evidována žádná ulice. Adresy v části obce mají PSČ v rozsahu 378 72 až 378 81.

Chvaletín
Náves ve Chvaletíně
Náves ve Chvaletíně
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPísečné
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel40 (2021)[1]
Katastrální územíChvaletín (5,61 km²)
PSČ378 72
378 81
Počet domů34 (2011)[2]
Chvaletín
Chvaletín
Další údaje
Kód části obce55026
Kód k. ú.655023
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V písemných dokladech ze 14. století se střídají tvary Chvalečín a Chvaličín, nicméně původní podoba jména vsi zřejmě byla Chvalatín (s měkkým ľ). Základem pak bylo osobní jméno Chvalata (v mladší podobě Chvaleta) a význam místního jména tak byl "Chvalatův majetek". Německé jméno, písemně doložené od 17. století, vzniklo z českého.[6] V 19. století by také používán název Chvalice.[7]

Historie

editovat

Základem Chvaletína byla slovanská osada. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1351,[8] potom byla krátce součástí hobezského statku. Od roku 1569 patřila ves k telčskému panství až do roku 1849. Desátky byly odváděny faře v Telči a telčskému panství. Na tydenní pondělní trhy se jezdilo z Chvaletína do Slavonic. Od poloviny 19. století do roku 1975 byl Chvaletín samostatnou obcí.[7]

Elektrifikována byla ves v roce 1932 připojením na síť ZME Brno.

Správní začlenění obce od r. 1850

editovat

Do roku 1849 byl Chvaletín součástí panství Písečné ve Znojemském kraji. V letech 1850 až 1855 byl podřízen politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě okresnímu soudu tamtéž. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po okupaci pohraničí nacistickým Německem (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) byl podřízen od října 1938 do května 1945 Landratu ve Waidhofenu a. d. T., říšská župa Dolní Dunaj a v soudnictví Amtsgerichtu ve Slavonicích. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo do poloviny roku 1960, kdy po územní reorganizaci byl Chvaletín s moravským Slavonickem přidělen pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1960 byla v rámci integrace obcí pod Chvaletín připojena obec Václavov a roku 1976 byl Chvaletín připojen k Písečnému. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.

Obec měla od roku 1812 vlastní jednotřídní školu, přestože byl Chvaletín přifařen do Slavonic. Tuto školu navštěvovaly děti i z Václavova. Do roku 1945 se vyučovalo německy, poté české vyučování až do jejího zrušení v roce 1970, kdy bylo žactvo převedeno do Slavětína.

Památky a pamětihodnosti

editovat

Fotogalerie

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 20. 
  4. Illustrierte Kronen Zeitung 8. September 1939, strana 8
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 184. 
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 329.
  7. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 218. 

Literatura

editovat
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 740–742. 

Externí odkazy

editovat