Chryselefantinová plastika

Chryselefantinová plastika či technika (ze starořečtiny: χρυσός (chrýsos) – zlato, ελεφάντινος (elefántinos) – slon, slonovina) je sochařská metoda spočívající v kombinaci zlata a slonoviny. K největšímu rozmachu jejího použití došlo ve starověkém Řecku, kdy sloužila ke tvorbě velkých kultovních soch pro chrámy.

Fragmenty chryselefantinové sochy z archaického období, dnes v Archeologickém muzeu v Delfách

Základ těchto soch tvořilo dřevěné těleso, či kostra, na něž se nanášely vrstvy slonoviny a zlata. Slonovina byla umisťována na odhalené tělesné partie, jako byla hlava či ruce, a zlato na oděvy, zbroj a šperky. Sochy obvykle bývaly zdobeny i drahokamy, například místo očí či na špercích.

Mezi dvě nejznámější chryselefantinové sochy patřil Feidiův Zeus v Olympii a Athéna Parthenos od stejného autora na athénské Akropoli. Obě byly vytvořeny v 5. století př. n. l., ale ani jedna z nich se do současnosti nedochovala.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chryselefantinová plastika na Wikimedia Commons